Zcela změnit svůj jídelníček tak, aby byl zdravější může je bezvadný nápad. Snadno se řekne, ale hůře se udělá. Snad každý z nás se již několikrát rozhodl pro zdravý životní styl a také s ním začal, ale málokdo tuto změnu opravdu zapracoval do svého životního stylu nebo jí alespoň vydržel po delší dobu. Nicméně, tím, že uskutečníte postupně malé udržitelné změny, můžete pomalu měnit svůj jídelníček tak, že zlepší vaše zdraví a to jak v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Podívejme se spolu tedy na několik jednoduchých rad. Třeba si z nich nějakou vyberete.
Tato bylina s českým názvem stévie sladká (stevia rebaudiana)je také velmi dobře známá pod označením „sladká nebo cukrová tráva“. S trávou ani travinami jako takovými ovšem nemá nic společného. Jedná se o trvalku, která běžně dosahuje výšky až 80cm. Charakteristické jsou její lístky, které svým uspořádáním rostou protistojně. Celá rostlina je v mládí jemně ochlupená světlými chloupky. V období květu není tato bylina nijak nápadná.
Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) je 30 - 70 cm vysoký polokeř. Charakteristické jsou především listy, které jsou vstřícné, řapíkaté a mají podlouhlý, někdy mírně oválný tvar. O okrajích listů můžeme také pozorovat typická „ouška“. Květy mají obvykle fialovou, někdy i bílou barvu. Koruna může nést čtyři až deset květů.
Brusinka (Vaccinium vitis) je nízký polokeř s výškou 10-30 cm. Charakteristické jsou tuhé střídavé lístky oválného až vejčitého tvaru. Vrchní část lístku je tmavě sytě zelená, zespod jsou potom světle nazelenalé. Květy brusinky mají formu hroznu se zvonkovou korunou a bílou až slabě narůžovělou barvou. Koruny většinou nesou 4-5 květů. Vůně květů je spíše slabá, nikterak aromatická. Zajímavé jsou především plody brusinky, které v průběhu dozrávání značně mění svou barvu. Zprvu mají bílou zelenou barvu, postupně blednou do jasně bílé zářivé barvy a posléze začnou sytě červenat.
Polibek nebo dotek na čelo vašeho dítěte. Pokud se vám zdá, že je teplejší, než je obvyklé, asi máte pravdu. Horečka je obvykle známkou toho, že tělo vede válku proti infekci. Zjištění teploty vašeho dítěte může potvrdit vaše podezření a pomoci vám a vašemu dětskému lékaři vymyslet nejlepší způsob, jak dostat své dítě zpět na cestu ke zdraví. Většina lékařů souhlasí s tím, že normální tělesná teplota pro zdravé dítě je mezi 36 a 37,9 °C Pokud je rektální teplota vašeho dítěte 38 stupňů a vyšší, má horečku. Horečka je mnohem vážnější u dětí do 3 měsíců. Odečtení teploty není jediné kriterium, zda horečka je vážná.
Dyslipidemie je změna koncentrace cholesterolu a/nebo triglyceridů v krvi. Na jejím vzniku se podílí kombinace faktorů genetických (dědičných) a faktorů daných životním stylem: složení a množství stravy, kouření, alkohol, fyzická aktivita a tělesná hmotnost.
Výskyt vysokého krevního tlaku je v ČR u dospělé populace kolem 35%. Spolu s kouřením, obezitou, cukrovkou (diabetes) a zvýšenými krevními tuky (dyslipidemie) je jedním z největších rizikových faktorů poškození cév: cévní mozkové příhody (mrtvice), ischemické choroby srdeční (infarkt, angina pectoris), ischemické choroby tepen dolních končetin (nedokrevnost dolních končetin).
Diabetes mellitus, lidově též cukrovka, je dlouhodobé, ve většině případů doživotní onemocnění, které vzniká z nedostatku hormonu zvaného inzulin (důležitého pro správné metabolizování cukru zvaného glukoza v těle), orgenismus tak není schopen zacházet s glukozou správně, čímž její hodnota v těle stoupá, což se projeví hyperglykemií (zvýšenou hladinou cukru v krvi).
Borelioza je nejčastější infekcí přenášenou klíšťaty v České republice. Většina nákaz probíhá bezpříznakově, menší část se projeví postižením kůže, kloubů, nervového systému a srdce. Nejčastější forma Lymeské borreliozy je červená skvrna vznikající v místě přisátí klíštěte většinou s odstupem 7-14 dnů ( s hranicí 3-30 dnů), většinou dosahující značných rozměrů, pro jistou diagnozu by měl průměr červené skvrny přesahovat 5 cm.
Jsou důležitou a nezastupitelnou součástí stravy. Po krátký čas si organismus dokáže udržet nutnou hladinu minerálů, ale je potřeba minerály denně doplňovat, jelikož pak čerpá minerály uložené v tkáních - v kostech, svalech, játrech atd. Minerály a stopové prvky jsou zapojeny do enzymatických, syntetických i metabolických procesů v organismu. Působí jako kofaktory a součástí enzymů. Jsou důležité i pro udržení homeostázy – stálosti vnitřního prostředí, přenos nervových a nervosvalových vzruchů, pomáhají udržet v dobré kondici a posilovat funkci orgánů (jod – štítná žláza), mají též antioxidační aktivitu a neutralizují volné radikály.