Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) je 30 - 70 cm vysoký polokeř. Charakteristické jsou především listy, které jsou vstřícné, řapíkaté a mají podlouhlý, někdy mírně oválný tvar. O okrajích listů můžeme také pozorovat typická „ouška“. Květy mají obvykle fialovou, někdy i bílou barvu. Koruna může nést čtyři až deset květů.

Původně pochází šalvěj lékařská z jižní Evropy z oblasti středomoří a z Malé Asie. Ve velké míře ji můžeme nalézt na Balkánském poloostrově na skalnatých suchých místech plných slunce. U nás se pěstuje především na zahrádkách, kde se jí velmi dobře daří na slunných a teplých místech. Šalvěj lékařskou můžeme rozmnožovat hned několika způsoby – semeny, které je nutno vysadit již v březnu, dále můžeme oddělovat již vzrostlé trsy nebo řízky. Velmi dobře zakořeňuje a snadno se adaptuje na novém stanovišti.

Historie využití

 Šalvěj lékařská byla odnedávna velmi oblíbenou a váženou bylinou. Nechyběla v žádném herbáři nebo bylináři našich předků. Již samotný název hovoří o postavení mezi ostatními bylinami a jejím ocenění. Šalvěj pochází z latinského Salvare, což v překladu znamená spasit, uzdravit, vysvobodit, vyléčit. Byly jí připisovány opravdu zázračné účinky a lidé si ji na svých zahrádkách odnedávna pěstovali, jelikož věřili, že je vyléčí od všech onemocní a zdravotních obtíží, ba dokonce je ochrání i před smrtí. Ve starověké Číně a Persii dokonce existoval výrok: „Jak může zestárnout člověk, který má na zahradě šalvěj?“

Podle jiné starověké legendy se zase tradovalo, že šalvěj má touhu učinit člověka nesmrtelným. Dokonce byla šalvěj hojně využívána šamany při věštění a kletbách. Existují také záznamy z období 16. Století, kdy byla šalvěj používána k čištění ústní dutiny jako obdoba dnešního zubního kartáčku. Během staletí se do podvědomí dostalo i několik lidových názvů jako např. babské ucho, babí roucho či vlčí chvost.

Léčivé účinky šalvěje lékařské

   Rozsah blahodárných účinků na lidské zdraví je opravdu velmi rozsáhlé. Výrazně snižuje pocení, ale pouze tehdy, má-li nervový původ (období puberty či klimakteria). Šalvěj je ceněná především za antibiotické účinky, které využívají při zánětlivých onemocněních močových cest, dýchacího ústrojí i zažívacího ústrojí. Výborně se osvědčila i při zevním použití při zanícených a špatně se hojicích zraněních. Lze ji také využít pro desinfekci ústní dutiny jako kloktadlo při zánětech ústní dutiny či krvácení dásní. Šalvěj našla uplatnění také v gynekologii a to zejména při potížích v začátcích menstruace nebo v období přechodu. Při vnitřním užití se šalvěj používá nejčastěji v podobě čaje (1-2 lžičky sušených lístků na 1/4l vody, nepoužívat kovové sítko).

Kosmetické účinky šalvěje lékařské

   Kromě léčitelství našla šalvěj široké uplatnění také v oblasti kosmetiky. Díky jejím desinfekčním účinkům a obsahu tříslovin může její nálev zmírnit nebo dokonce úplně odstranit lupy z pokožky hlavy. Nálev se používá přímo na oplachování hlavy po umytí vlasů. Ve formě pleťové vody lze šalvěj také užít na ošetření citlivé pleti při tvorbě akné.

Látkové složení šalvěje lékařské

 

• Silice (cca 2%)
• Thujon
• Salviol
• Cineol
• Borneol
• Katechnové třísloviny (min 8%)
• Triterpeniody
• Hořčina carnosol
• Diterpenové hořčiny abietanového typu
• Lakton
• Salvin
• Saponiny
• Pryskyřice
• vitamíny řady B
• látky podobné ženskému hormonu estrogenu

Sběr, sušení a zpracování šalvěje lékařské

 Šalvěj je nejvhodnější sbírat v období před květem (květen – červen) a to za suchého počasí. Je také možno provést i další sběr na podzim, ale to je možné pouze u starších rostlin. Sušení může probíhat hned několika způsoby – můžeme sušit venku ve stínu nebo při umělém sušení, kde ovšem nesmí teplota přesáhnout 40oC. Ideální teplota pro sušení listů šalvěje je okolo 35 oC. Sušit lze buď již přímo otrhané listy, nebo celé stonky, ze kterých se potom listí zdrhne. Pokud je šalvěj správně usušená, pozorujeme nazelenalou až stříbrnou barvu. Není vhodné usušené listy příliš dlouho skladovat, jelikož dochází ke ztrátě silic – nejdůležitější složky. Důležité je se také vyvarovat toho, aby se nám listy popřípadě nať nezapařili a nedošlo ke zplesnivění.

Další významné druhy šalvěje

   Existuje popsaných asi 900 druhů šalvěje. Některé se používají v léčitelství, v oblasti gastronomie jako koření nebo jako okrasné dřeviny.

• Šalvěj divotvorná
• Šalvěj luční
• Šalvěj hajní
• Šalvěj muškátová
• Šalvěj přeslenitá
• Šalvěj bílá

Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum

• Předchozí
• Další