Mineraly a stopové prvky

Jsou důležitou a nezastupitelnou součástí stravy. Po krátký čas si organismus dokáže udržet nutnou hladinu minerálů, ale je potřeba minerály denně doplňovat, jelikož pak čerpá minerály uložené v tkáních - v kostech, svalech, játrech atd. Minerály a stopové prvky jsou zapojeny do enzymatických, syntetických i metabolických procesů v organismu. Působí jako kofaktory a součástí enzymů. Jsou důležité i pro udržení homeostázy – stálosti vnitřního prostředí, přenos nervových a nervosvalových vzruchů, pomáhají udržet v dobré kondici a posilovat funkci orgánů (jod – štítná žláza), mají též antioxidační aktivitu a neutralizují volné radikály.

Jako minerální látky označujeme, které je nutné přijímat v denní dávce vyšší než 100 mg. Mezi ně patří Ca, P, Mg, Na, K, Cl. Stopové prvky jsou potom ty, jejichž denní potřeba je nižší. Stopové prvky můžeme dělit na pro organismus nezbytné - železo, mangan, měď, zinek, chrom, selen, jod kobalt, …, a na prvky, které sice zlepšují tělesné funkce, ale nejsou nezbytné - křemík, vanad, nikl, bor… Poslední skupinou jsou potom ty prvky, které organismu škodí - rtuť, hliník, arsen, olovo…

Sodík (Na, natrium)

Je velmi významným a nejvíce zastoupeným kovem v lidském těle. V plazmě se nachází ve vysoké koncentraci - 135 mmol/l do 150 mmol/l. Naproti tomu v buňkách je jeho koncentrace několikanásobně nižší cca 3-35 mmol/l. Jeho hlavní rolí je udržet osmotický tlak, stálost vnitřního prostředí a zároveň klidový membránový potenciál buněčné membrány. Tím je zajištěn správný přestup látek z okolí do buněk přes membránu, a naopak. Přes membránu přestupují aktivně nebo pasivně živiny, voda a i minerály. Sodík se také podílí se na metabolismu a výměně dalších iontů např. draslíkových a chloridových, např. pomocí sodíko-draslíkové pumpy. Je také nepostradatelná pro přenos nervových i srdečních vzruchů. Je důležitý pomocník pro vstřebávání monosacharidů ze střeva, které s ním sdílejí stejný transportní kanál. Je také součástí mnoha enzymů

Zdroji sodíků jsou: nejznámější – kuchyňská sůl (NaCl – chlorid sodný) a výrobky, do nichž je přidávána, nevelký obsah sodíku má i ovoce, čerstvá zelenina, tvaroh atd.

 Nedostatek sodíku a jeho projevy

 Hyponatrémie – dochází k ní zřídka. Spíše se dostaví jako následek zdravotních problémů spojených např. se ztrátami tekutin – průjmy, silné a dlouhodobé pocení, či špatného dávkování léků např. diuretik, což je spojené buď se zvýšeným vylučováním tohoto iontu, nebo se zvýšeným zadržováním vody a naředěním. Projevy nedostatku zahrnují bolesti hlavy, zvracení, svalovou slabost, křeče, zmatenost. Výrazný nedostatek může skončit poruchami vědomí až komatem.

 Nadbytek a jeho projevy

 Hypernatrémie – doprovází stavy při vysokém přijmu sodíku nebo při ztrátách ,,čisté“ vody. Projevy jsou - sodík na sebe váže vodu, snižuje vylučování moči, tekutiny jsou zadržovány a roste krevní tlak. Jsou i neurologické příznaky – apatie, letargie, zvýšená neuromuskulární dráždivost, ztuhlost šíje, křeče, bezvědomí…

Doporučená denní dávka je cca 5g NaCl.

Draslík (K, kalium)

 Draslík je zástupce intracelulárních iontů, jeho hladina v krvi je poměrně nízká cca 3,5 mmol/l, zatímco v buňkách je několikanásobně vyšší. Největší koncentraci draslíku najdeme v buňkách svalů, mozku, sleziny, jater a v erytrocytech. Je také součástí mnoha druhů šťáv v trávicím traktu, např. žaludečních, pankreatických (slinivkových). Jeho vylučování je veskrze ledvinami. Je nepostradatelný pro udržení klidového membránového napětí buněk. Podílí se na vedení vzruchů v srdci, mezi nervy a svaly i nervových.

 Zdroj draslíku: maso, oříšky, cereálie, brambory, rajčata, fazole, špenát, banány, káva…

Nedostatek draslíku a jeho projevy

 Hypokalémie - Je málo častá, neboť příjem z potravy pokrývá denní potřebu. Dochází k ní nejčastěji ve spojení s průjmy, zvracením, nadměrným pocením či onemocnění ledvin. Také mnohá diuretika způsobují ztrátu draslíku močí. Projevy hypokalémie jsou např. svalová slabost, zácpa, nárůst krevního tlaku, snížená produkce inzulinu, Hluboký nedostatek je provázen srdečními arytmiemi až srdeční zástavou a smrtí.

Nadbytek draslíku  a jeho projevy

 Hyperkalémie - setkáváme se s ní u selhávání ledvin, užívání léků, které zadržují draslík v organismu, např. kálium šetřící diuretika. Nárůst jeho koncentrace v krvi může být přítomen u rozpadu červených krvinek nebo svalové hmoty po úrazech s jejich rozdrcením, kdy je kálium uvolněno z buněk do krve. Projevuje se poruchami srdečního rytmu, spíše jeho zpomalením. U mírnější formy nadbytku je patrná zvýšená nervová dráždivost jako např. brnění prstů, záškuby, průjmy, zvracení. U vysokých hladin se pak nervový přenos zpomaluje, dochází ke svalové slabosti až paralýze.

 Doporučovaná denní dávka draslíku je 2 až 4 g. Je možné i předávkování, nejčastěji tabletami, nad 25g je pro tělo toxický.

Hořčík (Mg, magnézium)

Je velmi významným prvkem upravujícím funkce vně i uvnitř buněk. Je důležitým hráčem v regulaci metabolismu živin, jakými jsou cukry, tuky i bílkoviny. U metabolismu cukrů dokáže zvýšit množství energie, jež z ní tělo získává. Navíc je zapojen do syntézy zásobního cukru – glykogenu, který se ukládá do jater. Krom metabolismu ovlivňuje i průběh svalové kontrakce a elasticitu svalových vláken. Jeho zapojení do syntézy a odbourávání acetylcholinu (neurotransmiter) ho předurčuje k tomu, že ovlivňuje vedení vzruchu na nervosvalových ploténkách. Dále udržuje v dobré kondici nervovou soustavu, hlavně centrální nervovou, kardiovaskulární systém. Působí proti vzniku trombů (krevních zátek), jelikož snižuje shlukování trombocytů.

 Zdroj hořčíku: jsou listová zelenina, luštěniny, obiloviny, kakao, káva, ořechy, maso, vejce, ovoce.

Nedostatek hořčíku a jeho projevy

Hypomagnezémie - Dochází k ní hlavně v případech nesprávného složení stravy, či u omezení jejího příjmu. Hořčík se také ztrácí v průběhu nemocí provázených zvracením, průjmy atd. Mezi projevy nedostatku patří hlavně neurologické příznaky jako bolesti hlavy, migrény, je narušena schopnost soustředění, jsou přítomny závratě. Typické jsou nervově-svalové obtíže. Šlacho-okosticové reflexy jsou živější, dochází ke stahu průdušek i vstupu do žaludku – pyloru. Mohou být přítomné i svalové ztuhlosti až křeče, což se může projevit i jako problémy s polykáním, ztuhlostí prstů, brněním končetin či pocitem tlaku na hrudi atd. závažné mohou být poruchy srdečního rytmu a pokles krevního tlaku.

 Nadbytek hořčíku a jeho projevy

 Hypermagnezémie -  dochází k ní zřídka, jelikož zdravý člověk přebytek hořčíku snadno vyloučí. Pokud ale dojde k nadbytku, projevuje se těmito symptomy – nevolnost, zvracení i průjem, nízký krevní tlak, poruchy srdečního rytmu, změna nálady spojená se skleslostí, slabostí, nechutenstvím. Mohou se objevit dýchací obtíže aj.

 Doporučená denní dávka hořčíku je 300mg pro dospělého člověka, u těhotných lze dávku navýšit do 450mg.

Vápník (Ca, kalcium)

Na jeho přítomnosti jsou závislé kosti a to svým růstem i pevností. Nejsou to jen kosti, jež ho nutně potřebují, ale je nepostradatelný i pro vedení nervových vzruchů, vzruchů v srdci, pro stah svalů, ale i pro srážení krve a správnou funkci buněk. Jeho koncentrace v krevní plazmě se má pohybovat mezi 2,4 – 2,6 mmol/l.

Zdroj vápníku: jsou mléko a výrobky z něj, ryby, zvláště ty tučné - sardinky, losos, žloutek, zelenina - kapusta, pórek, špenát, brokolice, mák, pšeničné otruby, oříšky, luštěniny, neloupaná rýže, ovoce – rozinky, citrony, sušené fíky,

Nedostatek vapníku a jeho projevy

Hypokalcémie - Typickým příznakem je zvýšená vzrušivost nervů, což se projevuje jako tetanie. To jsou stavy doprovázené křečemi. Může jít o laryngospasmus, křeče v rukou, parestézii (změněné kožní čití) či zmatenost a záchvaty úzkosti. Pokud je nedostatek vápníku dlouhodobější, dochází k poruše kostního metabolismu. Kosti jsou lámavé, málo pevné, projevuje se jako osteoporóza či ostemalácie, u dětí dochází k poruchám růstu. Navíc je přítomná zvýšená kazivost zubů.

Nadbytek vápníku a jeho projevy

Hyperkalcémie - Snížené vedení nervového vzruchu. Jsou přítomné zácpy, objevují se kalcifikace měkkých tkání a kameny v ledvinách. Akutně může být slabost, zvracení i zástava srdce

Doporučená denní dávka vápníku  je závislá na mnoha faktorech, pro běžnou populaci je to asi 1000mg, větší dávky pak potřebují děti a dospívající, těhotné a kojící ženy, zde je dávka až 1400mg.

Fosfor (P, Phosphorus)

Tento prvek nelze nalézt v přírodě ani organismu volný. Vyskytuje se jen ve vázané podobě – fosforečnany, fosfolipidy. Je důležitým faktorem nutným ke stavbě a udržení pevnosti kostí, zubů, jelikož je součástí hydroxiapatitu, proto může být i součástí zubních past. Dále ho můžeme nalézt v nukleových kyselinách i buněčných membránách. Slouží též jako přenašeč energie, kdy je součástí molekul jako ATP – adenosintrifosfát. Ten je nepostradatelný i v metabolismu živin – cukrů, tuků i proteinů. Fosfor se také účastní syntézy enzymů a hormonů.

Zdroj fosforu: dýňová semena, čaj, čokoláda, vepřová játra, sója, hrách, sýry, vaječný žloutek, kolové nápoje…

Nedostatek fosforu  a jeho projevy

Hypofosfatemie - Nejpatrnější symptomy nedostatku fosforu jsou svalová slabost, únava, malátnost, ale i poruchy artikulace se sníženou pohyblivostí žvýkacích svalů. Je přítomna i nevolnost a nechutenství.

Nadbytek fosforu a jeho projevy

Hyperfosfatémie -  nejčastěji se tento stav projevuje nevolností, zvracením a průjmem. Pokud dojde k předávkování fosforem, může se snížit krevní tlak, naopak tělesná teplota roste.

Doporučený denní příjem fosforu je 800–1400 mg.

Železo (Fe, ferrum)

Je nejdůležitějším přenašečem kyslíku, jelikož je součástí hemoglobinu červených krvinek. Je nutný pro fungování mnoha enzymů, které se účastní metabolismu živin a tvorby energie v mitochondriích buněk. Železo se z trávicí soustavy lépe vstřebává s vitamínem C, to platí hlavně pro doplňky stravy.

Zdroji železa jsou červené maso, játra, ryby, jahody, citrusy, sušené ovoce, řasy, luštěnina, listová zelenina.

Nedostatek železa a jeho projevy

Bývá poměrně častý u žen v plodném věku. Nedostatek se vyskytuje i u lidí se špatnou skladnou stravy či pravidelných dárců krve. Projevuje se anémií, bledostí, bušením srdce. Jsou přítomné poruchy regulace teploty, poruchy soustředění i oslabení imunity a únava.

 Nadbytek železa a jeho projevy

 Podávání vysokých dávek může vést k nadbytku, který je provázen krvavými průjmy, zvracením. Pokud je dlouhodobě zvýšen příjem železa, může se ukládat do jater, kůže, slinivky s rozvojem tzv. bronzového diabetu. Nevyhýbá se ani kloubům a jejich výstelkám.

 Doporučená denní dávka je pro muž 10 a pro ženy 15 mg.

Selen (Se, Selenium)

Tento prvek je významným antioxidantem, který neutralizuje volné radikály, čímž omezuje poškození organismu, zpomaluje stárnutí a rozvoji degenerativních nemocí včetně rozvoje nádorového bujení. Zlepšuje funkci imunitního systému, i funkci štítné žlázy. Zmírňuje toxické dopady rtuti, olova, arsenu a kadmia na organismus.

Zdroji selenu jsou para ořechy, ledviny, mléko, česnek, cibule, pórek, červené maso, krabí maso

Nedostatek selenu a jeho projevy

Nedostatek je nejčastěji způsoben nesprávným složením stravy, projevuje se slabostí, únavou, snížením funkce imunitního systému. Jsou přítomné poruchy srdečního rytmu, funkce štítné žlázy. Zvyšuje se riziko poškození kloubů.

Nadbytek selenu a jeho projevy

Selen je ve vysokých dávkách toxicky.

Projevy jsou bolest hlavy, průjmy, nevolnost, zvracení, podrážděnost, může dojít k porušení funkce jater a srdce.

Doporučená denní dávka je 55 až 100 ug.

Měď (Cu, cuprum)

Je součástí mnoha enzymatických procesů, čímž ovlivňuje např. metabolismus cukrů, tvorbu kostní hmoty, krvetvorbu, kdy pomáhá zabudovávat železo do hemoglobinu, a správnou funkci nervového systému. Je také zodpovědná za pigmentaci vlasů a kůže, jelikož je zapojena do syntézy melaninu. Podporuje imunitní systém, syntézu kolagenu a elastinu, čímž ovlivňuje stav pokožky. Je i antioxidačním činidlem a neutralizuje volné radikály.

Zdroji mědi jsou kakaový prášek, fazole, hovězí játra i maso, rozinky, petržel aj.

Nedostatek mědi a jeho projevy

Je způsoben nesprávným složením stravy. Je u něj přítomna chudokrevnost, poruchy imunitního systému, i kostního metabolismu – osteoporóza. Je narušena pigmentace, u dětí pak i růst.

Nadbytek mědi a jeho projevy

Pokud se jedná o akutní předávkování, je provázeno trávicími obtíženi, průjmy a zvracením. Při dlouhodoběji zvýšenému přísunu mědi může dojít k poškození jatek, rozvoji žloutenky a rozpadu červených krvinek.

Doporučená denní dávka je 2–2,5 mg.

Zinek (Zn, zincum)

Je díky své přítomnosti v mnoha enzymech zapojený do metabolických pochodů, je nezbytný pro syntézu nukleových kyselin, podporuje činnosti imunitního systému, funkci pohlavních žláz, podporuje hojení ran. Má antioxidační účinky.

Zdroji zinku jsou játra, tmavé maso, žloutky, mléko, ústřice, celozrnné cereálie, luštěniny, ořechy…

Nedostatek zinku a jeho projevy

Vyskytuje se u nesprávného složení stravy nebo poruchách vstřebávání. Projevuje se poruchami růstu u dětí, dále pak zhoršeným hojením ran, oslabeným imunitním systém. Jsou přítomny i neurologické příznaky, zhoršení paměti, či změna vnímání chuti, šeroslepost atd.

Nadbytek zinku a jeho projevy

Akutní předávkování se projeví kovovou pachutí na jazyku, bolestmi hlavy, zvracením a průjmem. U mírnějších forem jsou zaznamenávány svalové bolesti, letargie.

Doporučená denní dávka je 7 až 15 mg. U těhotných a kojících cca 20mg.

Molybden (Mo, molybdaenum)

Podílí se na vstřebávání jiných minerálů ze střeva, je součástí metaloenzymů. Pomáhá ukládat fosfor a tím ovlivňuje stav kostí a zubů. Je součástí metabolismu dusíkatých látek, detoxikuje organismus od disulfidů. Podílí se na metabolismu dusíkatých látek, neutralizuje toxické organické molekuly, ovlivňuje metabolismus mědi.

Zdroji molybdenu jsou luštěniny, celozrnné cereálie, rýže, vnitřnosti, mléko, listová zelenina

Nedostatek molybdenu a jeho projevy

Je přítomná zvýšená kazivost zubů, zvýšení počtu astmatických záchvatů, snížená funkce imunitního systému.

Nadbytek molybdenu a jeho projevy

Projevuje se zvýšenou hladinou metabolitů dusíku, hlavně kyseliny močové, a rozvojem dny.

Doporučená denní dávka je 50 – 80 μg.

Mangan (Mn, manganum)

Je nutný pro správnou funkci 36 enzymů, které jsou zapojeny do metabolismu cukrů, bílkovin i tuků. Podporuje správný vývoj kostí a chrupavek a produkci pohlavních hormonů i imunitní systém. Vysoká koncentrace manganu je v mitochondriích – důležité pro buněčnou energii a buněčné dýchání. Chrání před rozvojem aterosklerózy.

Zdroji manganu jsou ořechy, kakao, káva, čaj, mandle, rýže, sojové boby, vejce, olivový olej, zelené fazolky, ústřice, celozrnné obiloviny, špenát, borůvky, olivy aj.

Nedostatek manganu a jeho projevy

Je vzácný, je charakteristický bolestí kloubů, únavou, snížením libida a zhoršením sluchu.

Nadbytek manganu a jeho projevy

Akutní toxicita (dávka 5g) a dlouhodobé podávání nadměrných dávek - manganismus– narušení nervového systému – zhoršení rozpoznávacích schopností, koordinace, dále nevolnost a bolesti hlavy, ochrnutí.

Doporučená denní dávka je 0,3-5 mg dle věku.

Kobalt (Co, cobalt)

Prvek důležitý pro krvetvorbu, neboť jsou součástí vitamínu B12, ale také podporuje syntézu erytropoetinu, jenž zvyšuje krvetvorbu. Zvyšuje schopnost štítné žlázy přijímat jód, což je důležité při jeho nízké hladině. Je pomocníkem u vysokého krevního tlaku.

Zdroji kobaltu jsou hlavně listová zelenina a játra.

Nedostatek kobaltu a jeho projevy

Nejčastěji se objeví nechutenství spojené se snížením tělesné hmotnosti, struma a chudokrevnost.

Nadbytek kobaltu a jeho projevy

Zvýšená krvetvorba, provázená srdeční poruchou. Při akutní intoxikace může dojít k poškození slinivky.

Doporučená denní dávka je 1 - 3 μg.

Chrom (Cr, chromium)

Chrom může působit přínosně i negativně. Ve své šestimocné podobě je karcinogenní, zatímco trojmocný ovlivňuje metabolismus cukrů, dokáže i snížit chuť na sladké, protože udržuje stabilní hladinu cukru v krvi. Zasahuje i do metabolismu tuků a bílkovin. Používá se u snižování nadváhy.

Zdroji chromu jsou celozrnné obiloviny, pivovarské kvasnice, zelené fazole, ořechy, brambory, melasa…

Nedostatek chromu a jeho projevy

Vede k narušení metabolismu cukrů, tuků – cholesterolu. Může dojít ke zvýšení hladin obou jmenovaných v krvi. Objevují se i bolesti hlavy či podrážděnost.

Nadbytek chromu a jeho projevy

Předávkování je málo časté, projevy nejsou známy.

Doporučená denní dávka je 10 - 200 μg.

Křemík (Si, silicium)

Podílí se na stavbě kostí, syntéze kolagenu a elastinu, čímž zajišťuje dobrý stav pokožky, a nejen jí, veškeré pojivové tkáně, zvyšuje její odolnost, zachovává pružnost, urychluje hojení ran.

Zdroji křemíku jsou obiloviny, med, jablka, pomeranče, třešně, celer, červená řepa, okurky, aj.

Nedostatek křemíku a jeho projevy

Jsou patrné poruchy pojivové tkáně, jejich degenerace – kosti, chrupavky, kůže, změny elasticity cév ke sklonům k rozvoji aterosklerózy. Navíc je zvýšená lomivost nehtů či citlivost na chlad.

Nadbytek křemíku a jeho projevy

Pokud jsou podávány dávky vyšší než doporučené, může dojít ke vzniku kamenů v ledvinách.

Doporučená denní dávka je 5 - 20 mg, u sportovců je doporučováno až 35 mg.

Jód (I, iodum)

Bez něj dochází k narušení funkce štítné žlázy a produkci jejích hormonů, které se účastní mnoha životně důležitých procesů v organismu.

Zdroji jódu jsou potraviny pocházející z moře – ryby, korýši, dále játra, mléko, jodovaná sůl

Nedostatek jódu a jeho projevy

V popředí je porucha syntézy hormonů štítné žlázy dle toho jsou i vyjádřeny symptomy jako zpomalené reflexy, apatie, deprese, poruchy paměti, nárůst tělesné hmotnosti, zácpa, zhrubnutí kůže a lámavost vlasů. Štítná žláza je zvětšená – struma. Pokud se nedostává v těhotenství jsou u dítěte mentální poruchy – retardace.

Nadbytek jódu a jeho projevy

Pokud dávka dosahuje 1mg je pro organismus toxická. Je zvýšená syntéza hormonů štítné žlázy, což se projevuje zrychlením metabolismu, pocením, špatnou tolerancí tepla, vypadávají vlasy, je přítomen neklid, třes, úzkost, při dlouhodobém zvýšení je i ztráta tělesné hmotnosti.

Doporučená denní dávka je až 150 µg.

Fluor (F, fluorum )

Tento prvek známe nejlépe jako součást zubních past, jelikož ovlivňuje zubní sklovinu. Posiluje ji a působí preventivně proti zubnímu kazu. Navíc totiž zabraňuje množení patogenních bakterií v ústech. Používá se i při léčba osteoporózy, má totiž vliv na novotvorbu kostí a udržení hladiny vápníku v krvi.

Zdroji fluoru jsou pitná voda, čaj, kravské mléko, mořské ryby.

Nedostatek fluoru a jeho projevy

Je spojen s vyšším výskytem zubního kazu a nerušením kostního metabolismu.

Nadbytek fluory a jeho projevy

Je zvýšen metabolismus kostí, který vede k nárůstu kostní hmoty, která je však velmi křehká a lámavá, narušuje zubní sklovinu

Doporučená denní dávka je 0,1 - 4 mg. Toxická dávka je 20 až 80 mg.

Vanad (V, vanadium)

Není sice pro tělo nezbytný, ale dokáže harmonizovat jeho funkce. Chová se podobně jako inzulín. Dále má stimulační účinky, zlepšuje dělení buněk a tím i regeneraci. Má vliv i na štítnou žlázu a pohlavní ústrojí.

Zdroji vanadu jsou kopr, petržel, pepř, houby… Známky nedostatku nejsou známy, jelikož prvek není nezbytný, naopak nadbytek se projeví, protože vanad je ve vysokých dávkách toxický, hlavně pro mozek, játra, ledviny. Mohou se objevit křeče a úporné průjmy.

Bór (B, borum)

Není nezbytným pro organismus, ale pomáhá mu s využitím vápníku, manganu, mědi, ale i cukrů a tuků. Zajišťuje správnou funkci buněk, protože stabilizuje jejich membrány. Má vliv na syntézu pohlavních hormonů. Zdroji bóru jsou sója, fazole, arašídy, špenát, cibule, jablka … Projevy nedostatku nejsou známy, stejně tak u nadbytku.

Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum

Čaje