Když dítěti nejde pravopis nemusí to znamenat, že je hloupé. Některé děti mají při nástupu do školy nedostatečně vyvinuté některé oblasti odpovídající za dobrý nácvik čtení a psaní. Pokud se na nedozrání těchto složek včas přijde, je možné je s dětmi trénovat, nemusí to ale znamenat, že se potíže odstraní úplně.

Číst dál: Dysortografie – obtíže s pravopisem

Právě probíhá období, kdy většina škol pořádá zápisy do prvních tříd. Malí školáčci jsou podrobováni první zkoušce, která má za úkol zjistit, zda jsou již dostatečně zralí na to, aby z nich mohli být školáci. Pro většinu dětí se jedná o formalitu, do školy se těší, od Vánoc mají již nakoupeno mnoho školních pomůcek od penálu až po tašku a s nástupem do školy se počítá. U některých žáků ale může vzniknout podezření, že některá oblast potřebná pro zahájení školní docházky ještě není zralá a že by bylo dobré zvážit odložení nástupu do školy o jeden rok. O tomto kroku pomáhá rozhodnout školské poradenské zařízení, většinou pedagogicko-psychologická poradna. Co se při vyšetření školní zralosti zkoumá? Jaké oblasti jsou pro úspěšný nástup do školy důležité?

Číst dál: Odklad školí docházky – jít či nejít

Nové výzkumy ukázaly, že cyklisté s přilbou více riskují a hrozí jim větší nebezpečí ze strany ostatních účastníků silničního provozu oproti cyklistům bez ochranné přilby. Čím je to způsobeno? Má tedy nošení cyklistické přilby nějaký význam? V naší zemi je tento ochranný prvek povinný do věku 18 let. Především dětem vštěpujeme nutnost cyklistické přilby a její užitečnost. Co tím ale způsobujeme v lidské mysli, pokud poukážeme na užitečnost ochranného prvku?

Číst dál: Pomáhají cyklistické přilby k větší bezpečnosti?

Pervazivní vývojové poruchy je oblast poruch, o kterých mnoho lidí jistě slyšelo či četlo. Ne každý si ovšem tyto poruchy spojí se slovem „pervazivní“. Toto slovo znamená „všeprostupující“ a je v názvu proto, že tyto poruchy postihují veškeré oblasti lidské psychiky (motoriku, kognici, emoce, vůli atd.). Postihují také sociální a komunikační dovednosti, což jsou oblasti, které zasahují do celého života a ovlivňují veškeré dění, vše co se kolem dítěte děje je ovlivňováno jeho schopností komunikace s okolím. Pervazivní vývojové poruchy začínají většinou v prvních třech letech života dítěte. Dříve se používal pojem psychóza, ve snaze odlišit tyto poruchy od psychóz u dospělých se od tohoto pojmu upustilo.

Číst dál: Pervazivní vývojové poruchy

Pomocí vnímání je naší mysli zprostředkováván obraz vnějšího světa. K tomu, abychom okolní svět vnímali takový, jaký je, je nutná správná činnost smyslových orgánů, dostředivých nervových drah, které nám informaci ze smyslů přenášejí ke vhodným oblastem mozku a také samozřejmě činnost mozku. Příčin a poruch vnímání, které mohou vznikat kdekoliv v tomto řetězci je mnoho. Z psychologického hlediska jsou ale důležité ty, které se týkají samotného vnímání jako psychologického jevu – tedy pokud smysly fungují správně, ale naše hlava, je vyhodnocuje jiným způsobem, než by měla.

Číst dál: Halucinace a iluze – když je skutečnost jiná

Díky hudbě máme možnost vyjádřit své emoce, myšlenky, pocity, afekty i jiným způsobem než pouhými slovy. Některým z nás je vyjádření pomocí hudby příjemnější než popsat to, co cítí svými vlastními slovy. Tohoto účinku (a nejen tohoto) se používá při muzikoterapii a i jiné terapeutické práci s hudbou. Její léčivé účinky jsou totiž známy již od starověku. Vždyť už Platón řekl: „Hudba a rytmus nacházejí cestu k nejskrytějším místům duše." Jejím poslechem můžeme pomoci sami sobě uvolnit se, relaxovat, odpočinout si a vyjádřit své skryté touhy či přání. Její léčivá moc ovšem sahá i o trochu dále…

Číst dál: Hudba a její (po)moc

Diagnóza ADHD (z anglického Attention Deficit and Hyperacitivity Disorder – Porucha pozornosti a hyperaktivita) bývá označována jako jedna z nejčastěji diagnostikovaných poruch u dětí a také jako diagnóza, která je nadužívaná (tedy přidělována i dětem, které jí pravděpodobně netrpí). Může to být způsobeno například tím, že nejsou objektivní metody k měření této poruchy. Její diagnóza probíhá na základě odborného klinického posouzení příznaků a chování dítěte. Záleží pak tedy na úsudku odborníka, kterému svěříte své dítě do rukou, zda příznaky vyhodnotí jako natolik závažné, aby se jednalo o poruchu. Otázkou je, co pak? Co se dá dělat?

Číst dál: Pomoc při ADHD – jaké jsou možnosti?

Pro někoho je to první věc, kterou udělá hned potom, co ráno vstane z postele. Někdo ani nevstane a příchozí poštu kontroluje už v posteli. Chodí snad přes noc tolik důležitých zpráv, že se bez nich nedokážeme obejít? Způsobujeme nám snad taková muka to, že jsme offline a nemáme aktuální zprávy, že je pro nás nemyslitelné podívat se na email až v práci? A co přes den? Jak často sledujete nově příchozí poštu? Nemáte chvílemi pocit, že jste novými zprávami příliš zahlceni? Udělejme něco pro to, abychom zbytečně sami sebe nestresovali.

Číst dál: Jak často kontrolujete pracovní emaily? Neškodíte tím svému zdraví?

Říká se, že smích léčí a že spokojení lidé žijí déle. Co ale ti ostatní? Co ti, kteří se nesmějí, ti co jsou nešťastní a ti co nejsou spokojení? Žijí tím pádem opravdu kratší dobu? Mají větší pravděpodobnost že dříve zemřou? To se snažili zjistit ve výzkumu prováděném na Univerzitě v Oxfordu.

Číst dál: Vliv štěstí a neštěstí na naše zdraví

Obzvlášť začátkem roku jsou všichni plni odhodlání a předsevzetí o tom, jak budou cvičit, hubnout a obecně zlepšovat své tělo a svou kondici. Kolik ale znáte lidí, kteří si do nového roku předsevzali, že budou více v klidu a pohodě, že by chtěli být spokojenější, mít méně starostí, více radostí a dostatek odpočinku? Já bohužel ani jednoho, ačkoliv vím, že mnozí by to potřebovali. Problém je pravděpodobně v tom, že práce na psychické pohodě není tolik vidět, jako shozená kila či vypracované svaly. A tím pádem možná nepřináší tolik (okamžitého) uspokojení. Existují nějaké jednoduché a nenáročné cesty, jak se starat o svou psychiku a vnitřní pohodu?

Číst dál: Jak zlepšit psychické zdraví