„Jsme tím, co si pamatujeme. Bez paměti mizíme, přestáváme existovat, naše minulost je vymazána a přece věnujeme paměti jen málo pozornosti, kromě případů kdy nás opustí. Děláme strašně málo k jejímu procvičení, živení, posilování a ochraně.“ Mark Twain

Číst dál: Jiná cesta k zapamatování

Mentální anorexie je porucha, která se společně například s bulimií a přejídáním řadí mezi poruchy příjmu potravy. Slovo anorexie pochází z řečtiny a skládá se z předpony ,,a“, což znamená ,,ne“ nebo ,,bez“ a ze slovesa ,,orexie“, což znamená ,,chuť k jídlu“ nebo ,,žádostivost“. Celkový význam by se teda dal přeložit jako nechuť k jídlu. Nejčastěji touto nemocí trpí dívky mezi 13-20. V dospívání se tvar postavy a váha staví do popředí zájmu mladých dívek. Některé studie pak uvádějí, že až 11% mladých žen má příznaky anorexie nebo bulimie.

Číst dál: Jak vzniká mentální anorexie?

Před obtížným úkolem, zkouškou či například nepříjemnou schůzkou je přirozené, že cítíme napětí, strach a obavy. Jsme nervózní a kolikrát si představujeme mnoho možností, jak daná situace může skončit. Nakonec ale pocity odezní neboť je to pouze reakce na očekávaný stres. Někteří lidé, ale mohou tyto pocity zažívat neustále. Mohou mít obavy z různých věcí, které ani nemusejí konkrétně souviset s nějakou očekávanou událostí, nemusí mít ani konkrétní podobu. Mohou to být prostě jen pocity svírání na hrudi, které lze jen těžko vysvětlit a někdy mohou vést až k poruchám spánku a zhoršovat kvalitu života i v jiných oblastech bytí. Řeč je o úzkostné poruše. Co to je? Čím vzniká? A co se s ní dá dělat?

Číst dál: Všudypřítomná úzkost

Ještě nedávno se předpokládalo, že čím větší a náročnější cíle budou rodiče svým dětem pokládat, tím budou děti úspěšnější ve svém životě, tím toho dosáhnou více a budou cílevědomější. Tímto směrem poukazovaly mnohé studie. Je to ovšem opravdu tak? Neplatí to pouze pro některé děti? Nové výzkumy – nové názory – nové výsledky. Ukázalo se, že ne vždy jsou rodičovská očekávání tím pravým pro posílení dětského ducha a samostatnosti.

Číst dál: Příliš aspirující rodiče

Mnoho z nás má doma čtyřnohého kamaráda, na kterého nedáme dopustit a považujeme ho i za člena rodiny. Jsme ochotni za něj utratit velké částky a strávit s ním spoustu času. Je tento čas strávený s naším čtyřnohým mazlíčkem i prospěšný s ohledem na zdraví, pohodu či spánek?

Číst dál: Domácí mazlíčci a jejich vliv na naše zdraví a pohodu

Život je plný vzestupů a pádů a je to pro každého normální se cítit jedno za čas pod psa. Pokud jste nešťastní, potřebujete povzbudit! Zvednout náladu vám jednoduše pomůžou následující triky, jak se přirozeně a hravě vypořádat s depresí.

Číst dál: 12 Jednoduchých triků jak zdolat depresi

Maria Tecla Artemesia Montessori (31.srpna 1870 - 6. května, 1952) byla italská lékařka a pedagožka, známá hlavně pro filozofii školství, která nese její jméno, a jako autorka děl o vědecké pedagogice. Její vzdělávací metoda se v současné době používá ve veřejných a soukromých školách po celém světě. Montessori se narodila 31. srpna 1870 v Chiaravalle, Itálie. Její otec, Alessandro Montessori, v té době 33 letý, byl úředníkem ministerstva financí a praoval ve státní tabákové továrně. Její matka, Renilde Stoppani, 25 letá, byla na svou dobu velmi vzdělaná byla praneteří italského geologa a paleontologa Antonio Stoppaniho. Neměla žádné zvláštní poradce a tak byla velmi blízká své matce, která jí ochotně podporovala. Měla také láskyplný vztah ke svému otci, i když nesouhlasil s její volbou pokračovat ve vzdělání.

Číst dál: Maria Tecla Artemesia Montessori

Čaje