Právě probíhá období, kdy většina škol pořádá zápisy do prvních tříd. Malí školáčci jsou podrobováni první zkoušce, která má za úkol zjistit, zda jsou již dostatečně zralí na to, aby z nich mohli být školáci. Pro většinu dětí se jedná o formalitu, do školy se těší, od Vánoc mají již nakoupeno mnoho školních pomůcek od penálu až po tašku a s nástupem do školy se počítá. U některých žáků ale může vzniknout podezření, že některá oblast potřebná pro zahájení školní docházky ještě není zralá a že by bylo dobré zvážit odložení nástupu do školy o jeden rok. O tomto kroku pomáhá rozhodnout školské poradenské zařízení, většinou pedagogicko-psychologická poradna. Co se při vyšetření školní zralosti zkoumá? Jaké oblasti jsou pro úspěšný nástup do školy důležité?

Při zápisu do školy či u lékařské pětileté prohlídky je vyšetření školní zralosti spíše screeningové – odhalí spíše ty vážnější případy, neboť vyšetření nejde příliš do hloubky. Zjišťuje se, zda dítě umí nakreslit jednoduché tvary, zda se umí představit, říct básničku apod. Je to ale dostatečné? Důležité podněty pro zvážení odkladu školní docházky by měla dávat především mateřská škola, kam budoucí školáček dochází a kde s dítětem pracují a ví jak se chová v kolektivu dětí, jak spolupracuje na různých úkolech a v jakých oblastech může mít mezery.

Školní zralost je dána několika oblastmi: v právní řadě, a to se sleduje již na pětileté lékařské prohlídce, je tělesný vývoj a zdravotní stav. Zda je z tohoto pohledu dítě schopné zvládnout školní nároky, či zda má nemoc či různé znevýhodnění, která by mu například aktuálně školní docházku znemožňovala.

Další věci již hodnotí psycholog či speciální pedagog při vyšetření školní zralosti. Zjišťuje, zda je dítě pracovně schopné obstát ve školním prostředí. Zda se dokáže přiměřeně dlouhou dobu soustředit na zadaný úkol a je ochotný a motivovaný pro danou činnost. Jinými slovy můžeme také říct, zda není dítě stále ještě příliš hravé a o řízené činnosti například neprojevuje zájem.

Tyto informace je důležité zjistit také od rodičů a od pedagogů mateřské školy, kteří s dítětem pracují.  S tím se pojí dohromady také psychická a sociální zralost – zda dítě je přiměřeně samostatné, jestli dokáže snést odloučení od rodiče, jestli není ještě příliš emočně nestálé a nezralé na to, aby samostatně prospívalo ve škole. Důležitá je také motivovanost, jak jsem psala již výše. Některé děti se na školu již těší, některé jednoznačně preferují mateřskou školu a spíše hry než plnění úkolů. Znát názor dítěte je tedy také důležité.

Velmi důležitou oblastí je oblast poznávacích funkcí, kdy dítě k tomu, aby úspěšně splňovalo nároky školní docházky, potřebuje mít dobře rozvinuté některé oblasti důležité jako podklad pro nácvik čtení, psaní a počítání. Jde o schopnost dobře rozlišovat mezi jednotlivými tvary lišící se například jemným detailem, otočenou polohou apod. Tato schopnost je důležitá při nácviku čtení a rozpoznávání jednotlivých písmen. U některých dětí tato oblast dozrává pomaleji a tím pádem by mohli následně po nástupu do první třídy obtížně rozlišovat jednotlivá písmenka (například „b“ a „d“). Této schopnosti se říká zrakové vnímání a dá se trénovat různými obrázkovými úkoly, kdy má dítě například nalézt 10 rozdílů mezi obrázky, najít na obrázku 5 různých věcí apod.

Další důležitou oblastí je oblast sluchového vnímání. Dítě by před nástupem první třídy mělo dokázat identifikovat první hlásku ve slově a ideálně i tu poslední. Je to začátek tréninku sluchové analýzy a syntézy, kdy dítě nakonec dokáže rozložit slovo na jednotlivá písmena, což potřebuje pro nácvik psaní (aby dokázalo správně napsat písmena tak, jak jdou ve slově za sebou). Proto se děti učí ve školce vytleskávat slova po slabikách – pomáhá jim to v představě rozložení slova na jednotlivé části… Postupem času se pak doberu i k rozložení slov pouze na písmenka.

K tomu, aby dítě dobře psalo, je také důležité, aby dokázalo písmena, která má napsat také správně vyslovit. Největší problémy dělá předškoláčkům „r“ a „ř“, vhodné je začít včas s tréninkem těchto hlásek a nepodceňovat domácí přípravu. Mohou se objevovat další problémy v řeči například s výslovností sykavek apod. Poté je na místě zvážit, zda se hlásky dokážou natrénovat do začátku školního roku, a zda by nebylo lepší, nechat dítěti delší čas na zafixování správné výslovnosti. Tyto věci je samozřejmě vhodné probrat s klinickým logopedem.

A pravděpodobně nejdůležitější věc potřebná pro nácvik psaní je grafomotorika. To, jak dítě drží tužku, jak na ní tlačí, jak dokáže dobře obkreslovat viděné tvary (záleží také na vizuomotorice, což je koordinace ruky a oka) a jak má rozvinout schopnost kreslit. Dobré je s dítětem trénovat jednoduché tvary od koleček, přes svislé a vodorovné tvary a následně přidávat těžší a těžší jako jsou různé obloučky, vlnky a smyčky.

To je potřeba pro to, aby si dítě následně dobře osvojilo psaní. V případě obtíží v této rovině, je možno navštěvovat s dítětem tzv. Grafomotorické kurzy, kde se tyto věci nacvičují pod vedením odborníků.

Pro dobrou adaptaci ve škole jsou důležité také další schopnosti a vědomosti jako je pravolevá orientace a vnímání prostoru. Je dobré nacvičovat s dítětem při kreslení či tréninku různých tvarů směr z levé strany na pravou a trénovat s ním také početní představivost – aby dítě mělo základní představu o čísle.
    

Nakonec je potřeba říct, že rozhodnutí zda dítě půjde do školy hned či až za rok záleží vždy na rodičích. Odborníci z řad pedagogů, lékařů či psychologů mohou dát doporučení, ale rozhodnout se musí vždy rodiče.

Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum