Letošní zimu jsme si mnoho sluníčka neužili. Některým lidem to možná tak nepřijde, jiní naopak nedostatkem slunečních paprsků mohou velmi trpět. Nedostatek světla se totiž může u některých lidí projevit horší náladou, apatií, nechutenstvím, horší kvalitou spánku a u některých může vyústit dokonce k tzv. sezónní depresi. Co se s tím dá dělat? Existuje nějaký způsob, jak lze nahradit sluneční svit a dopřát si opět trošku více světla ve svém životě?

Co je to fototerapie?

Pro léčbu některých psychických obtíží, které mohou ale také nemusí být způsobeny nedostatkem slunečního světla vznikla fototerapie – léčba světlem. Je totiž známo, že světlo ovlivňuje tvorbu hormonu zvaný melatonin, který má vliv na náš spánkový cyklus. V zimním období se mnohým z nás stává, že ráno vstávají do práce či do školy za tmy, a přicházejí domů na večer, kdy už je slunečního světla také méně a méně. Takže si světla příliš neužijí a může to u některých vyvolávat zhoršení nálady, a pro citlivější osoby to může znamenat období špatného spánku, deprese apod. Pro doplnění potřeba slunečního světla tedy byla vynalezena fototerapie.

Jak probíhá fototerapie?

Fototerapii využívají při své práci především psychiatři a psychologové, i když se její aplikace může objevit i v jiných lékařských odvětví jako je neonatologie, dermatologie apod. Samotná terapie probíhá tak, že pacient se zpočátku každý den, posléze jen několikrát týdne na 20-60 minut denně dívá do jasného světla, které vyzařuje speciální lampa většinou o svítivosti 2 500 - 10 000 luxů. Je důležité, aby se pacient díval přímo do zdroje světla a to tak mohlo dopadat na sítnici.

Světlo se aplikuje nejlépe ráno, kole šesté hodiny aby byla zastavena tvorba melatoninu, který je produkován během spánku a pacient pak přes den cítí například menší únavu. Pozitivní účinky fototerapie je možné pocítit již po prvních několika dnech a je většinou aplikována několik týdnů (někdy i po celé zimní období). Některým lidem ovšem nemusí tato léčba vyhovovat a pokud se patrné zlepšení nedostaví po dvou až čtyřech týdnech, tak se terapie ukončuje. Existují samozřejmě také nežádoucí účinky, které tato léčba může vyvolat jako jsou bolesti hlavy, zarudnutí, podráždění očí, slzení apod.

Co můžeme udělat sami?

Neskrývejme se před sluncem v zimním období. Pokud zatáhneme závěsy či žaluzie aby nám například nevadily při sledování televize či monitoru počítače připravujeme se tím o přirozené světlo a naopak vystavujeme se tomu nepřirozenému, což náš organismus jistě neuvítá. Je tedy vhodnější nastavit jiný sklon obrazovky, než bránit světlu v přístupu do místnosti. Dobré je také mít namalované stěny v bytě na bílou barvu, neboť nejvíce odráží světlo a pomůže slunečním paprskům, aby lépe rozšířily po bytě. Podobnou službu nám v tomto případě udělají i zrcadla, která odráží světlo dále do místnosti.

Zajímavosti

Existují takové názory, které tvrdí, že pobyt lidstva na severní polokouli není přirozený a proto některým z nás nedostatek světla způsobuje obtíže.

Podle některých vědců lidé žili zpočátku v Africe, kde bylo slunečního světla dostatek a žili tam přes milion let. Až posledních několik desítek tisíc let se lidé přesunuli na severní polokouli a proto si na nedostatek světla zatím nezvykli.

Důkazem toho může být i fakt, že v severských zemích je statisticky vyšší počet sebevražd než ve střední a jižní Evropě.

Léčivá síla světla nebyla objevena až v naší době.

Dle historiků již Hipokratés ve starověkém Řecku tvrdil: "Onemocní-li člověk špatnou náladou, vystavte ho slunečním paprskům."

Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum