Diagnóza ADHD (z anglického Attention Deficit and Hyperacitivity Disorder – Porucha pozornosti a hyperaktivita) bývá označována jako jedna z nejčastěji diagnostikovaných poruch u dětí a také jako diagnóza, která je nadužívaná (tedy přidělována i dětem, které jí pravděpodobně netrpí). Může to být způsobeno například tím, že nejsou objektivní metody k měření této poruchy. Její diagnóza probíhá na základě odborného klinického posouzení příznaků a chování dítěte. Záleží pak tedy na úsudku odborníka, kterému svěříte své dítě do rukou, zda příznaky vyhodnotí jako natolik závažné, aby se jednalo o poruchu. Otázkou je, co pak? Co se dá dělat?

První pomoc

Někteří odborníci předtím, než předepíší léky, doporučují užívat potravinové doplňky s mastnými kyselinami a vitaminy B6, B12 apod., které se v některých případech osvědčily, jako první pomoc při poruchách soustředění. V případě neúspěchu této léčby, se v obtížnějších případech následně předepisují léky. Dalším možným krokem ke zlepšení je zařazení do terapeutické skupiny, kam docházejí děti s podobnými obtížemi. Děti s hyperaktivitou a s poruchami pozornosti mívají často problémy v kolektivu vrstevníků. Někdy si nedokáží najít a udržet kamarády kvůli své energičnosti, hlučnosti a neopatrnosti, která může být pro okolí nepříjemná. Výhodou skupinových sezení je, že děti si mohou navzájem vyzkoušet a trénovat vhodné způsoby komunikace a přístupu k okolí a tím snižovat svoji frustraci a pocity méněcennosti. Často si také ve skupině najdou kamarády, kteří jim rozumí více, než jejich spolužáci.

Léky

U obtížnějších případů se v případě neúspěchu předchozích kroků přistupuje k léčbě medikamenty. Nejznámější je metylfenidát, jehož účinná látka je obsažena ve známých lécích jako je Ritalin, Concerta, Metadate apod. Diskuze nad účinky této látky na lidský (a především dětský) organismus je neustále ožehavá. Někteří autoři označují vedlejší účinky této látky za natolik významné a tak škodlivé, že dle jejich názoru není vhodné podávat dětem léky tohoto typu. Zjistilo se totiž, že děti pravidelně užívající metylfenidát mají oproti ostatním dětem o 60% větší pravděpodobnost, že budou trpět problémy se spánkem a o 266% větší pravděpodobnost, že se sníží jejich chuť k jídlu. Při předepisování léku dětem je tedy nutné zvážit všechny pro a proti, a zamyslet se nad budoucím vývojem a zdraví dítěte a posoudit, zda jsou aktuální obtíže natolik závažné a nezvladatelné, že je nutno je řešit medikamenty.

Zajímavé jsou také názory Roberta Whitakera, který značně kritizuje dnešní společnost za časté užívání psychiatrických léků, jako jsou antidepresiva a právě metylfenidát, který dle jeho názoru bere dětem přirozené dětství, připravuje je o emoce a způsobuje trvalé újmy na psychickém i fyzickém zdraví, neboť z nich dělá osoby závislé na lécích.

Opačný názor má například paní docentka Stárková, která popisuje své zkušenosti s léčbou metyfenidátem u dětí trpících poruchou ADD či ADHD. Dle jejích zkušeností pomáhají léky uklidnit většinou velmi napjatou či vyhrocenou rodinnou situaci, která často vzniká díky problémům dítěte s pozorností a hyperaktivitou. V některých případech samy děti oceňují příznivý vliv léku na jejich pozornost a vnitřní klid.

Cvičení

Poslední výzkumy ukazují, že jsou i další metody, jak pomoci těmto dětem při soustředění. Bylo zjištěno, že tyto děti dosahují lepších výsledků v matematických testech a v porozumění textu pokud před tím absolvovaly 20 minut fyzického cvičení. Zlepšila se taky jejich schopnost koncentrovat pozornost na důležitý podnět. Dle výzkumníků by tedy do denního rozvrhu dětí s ADHD mělo být zařazeno více cvičení či sportovních her. Při fyzické aktivitě se pravděpodobně děti vybouří natolik, že jsou pak lépe schopné vydržet sedět v lavici a soustředit se na danou činnost.

Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum