Díky hudbě máme možnost vyjádřit své emoce, myšlenky, pocity, afekty i jiným způsobem než pouhými slovy. Některým z nás je vyjádření pomocí hudby příjemnější než popsat to, co cítí svými vlastními slovy. Tohoto účinku (a nejen tohoto) se používá při muzikoterapii a i jiné terapeutické práci s hudbou. Její léčivé účinky jsou totiž známy již od starověku. Vždyť už Platón řekl: „Hudba a rytmus nacházejí cestu k nejskrytějším místům duše." Jejím poslechem můžeme pomoci sami sobě uvolnit se, relaxovat, odpočinout si a vyjádřit své skryté touhy či přání. Její léčivá moc ovšem sahá i o trochu dále…

Lidé s demencí

Vědci se pokusili zjistit, zda by poslech hudby, či samotný zpěv, mohl mít pozitivní účinky také na osoby s demencí. Využití hudby k terapii u těchto osob, by mohl být následně celkem jednoduchý a příjemný způsob, jak pomoci těmto lidem. Byla provedena studie na toto téma, kdy bylo sledováno 89 párů pacientů a jejich ošetřovatelů. Ti byli rozděleni do 3 skupin. Jedna skupina se účastnila 10ti týdenního hudebního programu, jehož náplní byl pouze poslech hudby. Druhá skupina se účastnila hudebního programu zaměřeného na zpěv a třetí (kontrolní) skupina byla ošetřována běžným způsobem. 9 měsíců po této terapii bylo u pacientů, kteří prošli hudebním programem, zjištěno zlepšení v oblasti paměti, orientace, exekutivních funkcích (zaměření pozornosti, plánování) a nálady oproti pacientům v kontrolní skupině bez hudebního programu.

Všem bez rozdílu

Dále bylo zkoumáno, zda a popřípadě jaký má vliv věk pacienta, aktuální stádium demence a aktuální stav péče na pozitivní účinky získané z poslechu hudby či ze zpívání a také jaký má vliv předchozí vztah k hudbě. Zjistilo se, že pozitivní účinky hudby byly pozorovány u všech pacientů. K největšímu zlepšení pracovní paměti a exekutivních funkcí docházelo ve skupině pacientů, jejichž náplní hudebního programu byl zpěv. Velké účinky byly zaznamenány především u pacientů ve středním stádiu demence a u pacientů mladších 80 let. U osob v pozdějším stádiu demence bylo zaznamenáno největší zlepšení v kognitivních schopnostech při poslechu hudby.

Otázkou je, zda z prospěchu hudby mohou profitovat i osoby, které k ní před nemocí neměli úzký vztah. Zda i těmto lidem, kteří například mají pocit, že neuměli nebo neumějí zpívat, může hudba pomoci. Dobrá zpráva je, že vědci zjistili, že na tom, zda se pacienti někdy věnovali hudbě, zpívání či hře na hudební nástroj vůbec nezáleží. Výsledky ukázaly, že hudba pomáhá všem, bez rozdílu hudebních zájmů.

Ovlivnění nálady

Jedním z dalších úspěchů této terapie je také zlepšení nálady, které bylo zaznamenáno u obou skupin procházejících hudebním programem. U těchto osob, které se po dobu několika týdnu věnovaly zpívání či poslechu hudby, byly následně menší příznaky deprese oproti ostatním pacientům s běžnou péčí. Další výzkumy také zjistily, že samotný hlas jako takový (ať náš, či cizí) může také pomoci zvednout náladu v době, kdy nejsme přímo pozitivně naladěni. Pokud totiž slyšíme hlas, který je pozitivně, vesele naladěn, přináší to nám osobně také dobrou náladu a označujeme se jako šťastnější. Bohužel tento princip funguje i v opačném směru. Pokud na nás někdo bude mluvit nešťastným hlasem plným strachu a smutných emocí i naše nálada půjde postupně k bodu mrazu.

Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum