Příušnice jsou akutní virové onemocnění způsobené virem ze skupiny paramyxovirů, kam patří též virus zarděnek a spalniček. Jde o vysoce nakažlivé onemocnění, které se přenáší kapénkami z nemocného člověka na zdravého. Vstupní branou infekce jsou horní cesty dýchací, kde se virus pomnoží, odtud se viry šíří do regionálních mízních uzlin a zhruba za 2 týdny se dostávají do krve a můžou se šířit dál po těle. První projevy onemocnění se tedy objevují 14-21 dní od nákazy. Nakažený je však infekční již týden před prvními projevy onemocnění a následně 2 týdny po odeznění příušnic. Nejčastěji se infekce vyskytuje v zimě a na jaře a po prodělané infekci zůstává doživotní imunita.

Číst dál: Příušnice

Hluboká žilní trombóza je stav, kdy se v hlubokém žilním systému nejčastěji na dolních končetinách vytvoří sraženina (trombus), která vede k obstrukci toku krve touto žilou. Vzácnější je hluboká žilní trombóza na horní končetině.

Číst dál: Hluboká žilní trombóza

Pásový opar, též Herpes zoster, je kožní infekční onemocnění vyvolané virem Varicella zoster. Tento virus způsobuje při prvním kontaktu s organismem plané neštovice. Po vyléčení planých neštovic zůstává virus v těle ukryt v některém senzitivním gangliu (tělo nervu) a může dojít k jeho aktivaci, která se projeví výsevem pásového oparu v oblasti, která je inervovaná daným senzitivním nervem, v jehož gangliu byl virus ukrytý.

Číst dál: Pásový opar - neštovice

Infarkt myokardu neboli srdeční mrtvice, je náhlé přerušení přítoku krve do části srdce, které je způsobeno náhlým uzávěrem věnčité (koronární) tepny nejčastěji krevní sraženinou. Krevní sraženina (trombus) vznikne ve věnčité tepně, jejíž stěna je postižena aterosklerózou, tedy je v ní takzvaný aterosklerotický plát (tukové látky uložené ve stěně cévy). Tento plát když doroste určité velikosti, má křehký povrch, který může prasknout a tato ruptura je automaticky aktivací krevního srážecího systému zalepena trombem (sraženinou), která však uzavře již takto zúžený průsvit věnčité tepny. Další příčinou uzávěru věnčité tepny může být vmetek krevní sraženiny, která vznikla na jiném místě cévního řečiště, ostatní příčiny jsou vzácnější.

Číst dál: Infarkt myokardu

Celiakie již není natolik neznámý pojem, jak tomu bylo dříve, a to zejména díky osvětě, která pomohla věnovat dostatečnou pozornost na potraviny obsahující lepek. Odborný lékařský název celiakie jsou celiakální sprue. Jde o chronické onemocnění sliznice tenkého střeva způsobené přecitlivělostí člověka na již zmíněný lepek.

Číst dál: Celiakie aneb nepřítel jménem lepek

Tento, pro někoho možná nesrozumitelný název, neoznačuje nic jiného, než zánět žaludku. Nejedná se o žádný vzácný jev, gastritida postihne během života každého druhého člověka. U někoho to může být dočasné onemocnění, u jiného se může jednat o dlouhodobou, někdy i celoživotní chorobu. Z toho vyplývá i dělení gastritidy podle jejího charakteru na akutní a chronickou. Akutní má příčinu zpravidla buď střevní infekcí nebo nějakou dietní chybou. Jeli zánět žaludku spojen i se střevními problémy, označujeme jej jako gastroenteritida.

Číst dál: Gastritida

Cévní mozková příhoda, zkráceně CMP, odborně iktus a lidově mozková mrtvice nebo mrtvička je onemocnění vznikající většinou náhle a zdánlivě z plného zdraví. Člověk postižený cévní mozkovou příhodou však dlouho dobu před propuknutím této choroby trpěl nejčastěji vysokým krevním tlakem, cukrovkou nebo zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi, tedy metabolickým syndromem.

Číst dál: Mrtvice, mrtvička, cévní mozková příhoda

Lupénka neboli psoriáza je jedním z nejčastějších chronickýchzánětlivých neinfekčních onemocnění postihujících především kůži, v menším procentu případů též nehty a klouby. První výskyt kožních projevů bývá mezi 10. a 25. nebo mezi 35. a 60. rokem života. V průběhu života může onemocnění zmizet a opětovně se vyskytnou s časovým odstupem. Onemocnění kloubů při psoriáze se nazývá psoriatická artritida a do jisté míry se podobá revmatoidní artritidě. U některých pacientů kloubní postižení předchází kožnímu výsevu psoriázy.

Číst dál: Lupénka

Časté nucení na močení, pálení a řezání při močení, pocit nedokonalého vymočení, zapáchající moč, přítomnost krve v moči, bolesti břicha v podbřišku, dočasný únik moči, to vše mohou být příznaky močové infekce. Pokud infekce přestoupí na ledviny, přidávají se bolesti v zádech a horečky často se zimnicí a třesavkou.

Číst dál: Infekce močových cest

Bolesti zad, neboli vertebrogenní algický syndrom tvoří skupinu onemocnění, kde hraje zásadní roli páteř společně s vazivovým a svalovým aparátem. Po nemocech z nachlazení jsou bolesti zad druhou nejčastější příčinou návštěvy lékaře.

Číst dál: Bolesti zad, vertebrogenní algický syndrom

Gynekologické potíže jsou pro mnoho žen synonymem studu a viny. Když k něčemu takovému dojde, žena se často bojí přijít s těmito problémy i ke svému gynekologovi. Měla by ovšem vědět, že zanedbaná vaginální mykóza může přejít i do chronického problému. Přehlížením nebo zjednodušováním potíží ublížíte především sama sobě.

Číst dál: Jak vyzrát nad gynekologickou mykózou

Čaje