Hluboká žilní trombóza je stav, kdy se v hlubokém žilním systému nejčastěji na dolních končetinách vytvoří sraženina (trombus), která vede k obstrukci toku krve touto žilou. Vzácnější je hluboká žilní trombóza na horní končetině.

Trombózou bývají nejčastěji postiženy žíly bérce, popliteální žíly, femorální žily až vysoká trombóza pánevních žil. Nebezpečná je hluboká žilní trombóza tím, že sraženina se z hlubokého žilního systému může utrhnout a cévami se dostat až do plicního řečiště, kde způsobí plicní embolii. Pokud je plicní embolie masivní, bývá smrtelná. Dalším rizikem hluboké žilní trombózy je poškození žil a jejich chlopní, ve kterých se trombus nachází, což může být následně příčinou takzvaného posttrombotického syndromu s otoky dané končetiny.

Pokud jsou postiženy trombózou povrchové žíly změněné ve varixy, hovoříme o tromboflebitidě, u které není riziko plicní embolie, pokud nezasahuje do míst, kde se povrchové žíly napojují na hluboký žilní systém na dolních končetinách. Příznaky i léčba jsou oproti hluboké žilní trombóze odlišné.

Příčiny vzniku

Za normálních okolností je v těle zajištěna rovnováha mezi tvorbou a rozpuštěním sraženin. Pro vznik sraženiny je nutný nějaký spouštěcí faktor, při kterém dojde k vychýlení této rovnováhy na stranu tvorby trombu. Spouštěcím faktorem může být porucha toku krve v žilách při jejich stlačení nebo při pravostranném srdečním selhávání. Dalším spouštěcím faktorem může být poškození cévní stěny ať již mechanické (např. traumatem), nebo chemické (záněty, infekce, …). V neposlední řadě jsou spouštěcím faktorem takzvané trombofilní stavy, což jsou vesměs vrozené poruchy krevního srážení jako je například Leidenská mutace.

Rizikové faktory

Existují skupiny pacientů, které jsou pro vznik trombózy rizikovější než ostatní. Jsou to jednak pacienti s vrozenou predispozicí - zvýšené hladiny některých koagulačních faktorů, snížené hladiny proteinu C a S nebo antitrombinu III, Leidenská mutace, hyperhomocysteinémie. Druhou skupinou jsou pacienti s predispozicí získanou – cigaretoví kuřáci, imobilní z jakékoliv příčiny (například zlomenina), pacienti s nádorovým onemocněním, po chirurgickém či ortopedickém výkonu, po úrazu, starší pacienti s dehydratací, u pacientů se sníženým pohybem a odtokem krve z žil (dlouhá jízda autem, dlouhý let), hormonální změny (hormonální antikoncepce, těhotenství, šestinedělí).

Příznaky

Otok končetiny způsobený poruchou odtoku krve žilním systémem z končetiny při blokádě sraženinou spolu s bolestí až znemožňující pohyb jsou základní příznaky hluboké žilní trombózy. Dále bývá přítomna zvýšená náplň v povrchovém žilním systému, který musí odvádět větší množství krve a lividní zbarvení končetiny.

Obraz žilní trombózy na horní končetině vypadá obdobně. Je přítomný otok, bolest i zvýšená náplň povrchových žil. Nejčastější příčinou je zavedení žilního katetru.

Diagnostika

Ve většině případů je diagnosa jasná už podle příznaků, které pacient popisuje a podle nálezu na končetině. Podezření na hlubokou žilní trombózu si následně lékař potvrdí při ultrazvukovém vyšetření žil dolních končetin. Při podezření na žilní trombózu pánevních žil se provádí CT angiografie.

Léčba

Cílem léčby je minimalizovat riziko plicní embolie, zabránit šíření trombózy a usnadnit rozpuštění vytvořených trombů. Základem je antikoagulační léčba, která se provádí heparinem. Ten se musí aplikovat injekčně. Snahou je postupně převést pacienta na perorálně podávanou antikoagulační léčbu Warfarinem. Pacient musí docházet na pravidelné kontroly účinnosti Warfarinu, takzvané INR. Podávání antikoagulační léčby by mělo být minimálně 3 měsíce, dále záleží na aktuálním stavu pacienta a přidružených chorobách.

Při trombóze pánevních žil, kdy hrozí masivní plicní embolie, se provádí trombolýza (rozpouštění sraženiny) aplikacítkáňového aktivátoru plasminogenu do místa, kde je sraženina.U rozsáhlé trombozy, která ohrožuje končetinu, se provádí chirurgická trombektomie (ostranění trombu chirurgicky vytažením ze žilního systému). U pacientů, kde není možná předešlá léčba, nebo kde dochází k opakovaným trombózám s drobnými opakujícími se plicními emboliemi, se zavádí kavální filtr, což je košíček, který se zavede do dolní duté žíly a zabrání uvolněným trombům přístupu do plic, tudíž nedovolí vznik plicní embolie.

Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum