Celiakie již není natolik neznámý pojem, jak tomu bylo dříve, a to zejména díky osvětě, která pomohla věnovat dostatečnou pozornost na potraviny obsahující lepek. Odborný lékařský název celiakie jsou celiakální sprue. Jde o chronické onemocnění sliznice tenkého střeva způsobené přecitlivělostí člověka na již zmíněný lepek.

Lepek je specifické označení pro směs bílkovin, která je obsažena v mnoha druzích obilí. Tato nesnášenlivost je celoživotní záležitostí, která může být částečně ovlivněna i geneticky. Lidé trpící celiakií mají působením lepku změněný povrch sliznice tenkého střeva, odkud mizí tzv. mikroklky a klky. Vnitřní povrch tenkého střeva se v důsledku toho zmenšuje, čímž se pochopitelně snižuje jeho schopnost trávení a vstřebávání živin.  

Jaké jsou příznaky onemocnění

Typický je zejména průjem, plynatost, křeče, náhlý pokles váhy a také únava. Porucha se může projevit kdykoliv v dětství i v dospělosti a její projevy mohou být různé.

U dětí se celiakie zpravidla objevuje poté, když poprvé zkonzumují stravu obsahující lepek, což je například v případě krupicové kaše, piškotů nebo polévky zahuštěné moukou. Dítě začne trpět průjmem a má objemnou a nezvykle silně zapáchající stolici. Zároveň je bolí bříško, které se postupně začne zvětšovat. Dítě ztrácí chuť k jídlu, je často mrzuté a plačtivé, ubývá na váze a roste jen málo.

U starších dětí a dospělých osob se nesnášenlivost na lepek může projevit po nějaké fyzické zátěži v podobě nemoci nebo těhotenství. Kromě typických příznaků může takto postižený člověk často zvracet, nemá chuť k jídlu, začne trpět osteoporózou (řídnutí kostí), zvýšenou kazivostí zubů, bolestmi kloubů, depresemi a únavou.

Jak se nemoc diagnostikuje

Stanovit, že se skutečně jedná o celiakii, není jednoduché. Především je nutné provést histologické vyšetření sliznice tenkého střeva. Provádí se to obvykle zavedením speciální tenké hadičky do tenkého střeva. Podmínkou je, že vyšetřovaní se provádí na lačno a malým dětem se před vyšetřením podávají sedativa. Po skončení vyšetření se pacient musí několik hodin sledovat. Proto se malé děti minimálně 24 hodin hospitalizují.

Hodně se také používá vyšetřování protilátek proti lepku nebo proti gliadinu v krvi. Tyto protilátky se ovšem dají zjistit i u některých zdravých lidí, takže je přítomnost těchto protilátek v krvi pro diagnózu celiakie nedostačující. U pacientů neléčených na celiakii lze ovšem zjistit jiný typ protilátek, které se u zdravých lidí nevyskytují. Jsou to protilátky proti endomysiu a jejich zjištění je po biopsii druhým nejdůležitějším vyšetřením v diagnostice celiakie.

Pokud člověk celiakii má a dodržuje přísnou bezlepkovou dietu, nelze u něj tuto nemoc odhalit.

Léčení

Jedinou dostupnou metodou léčby celiakie je celoživotní bezlepková dieta. Již po několika týdnech od jejího zahájení dochází ke zhojení sliznice střev a správnému vstřebávání živin z nich. To vede k odstranění nejen příznaků, ale časem i všech souvisejících zdravotních rizik.

Použití medikamentů se doporučuje pouze ve vážných případech, zejména když se tenké střevo špatně hojí a bezlepková dieta ke zlepšení nevede. Pak může lékař předepsat léky na potlačení zánětu nebo na tlumení imunity.

Doporučené potravinové doplňky

V počáteční fázi po nasazení bezlepkové diety mohou pomoci obnovit správné fungování střev. V této době nemusí strava obsahovat vlákninu a jiné potřebné složky. Například jablečná vláknina pomáhá při průjmech a váže na sebe škodliviny. Probiotika zvyšují odolnost střevních stěn, zkvalitňují trávení některých živin a pozitivně působí na fungování imunitního systému. Prospěšné jsou také minerály a vitamíny, a to podle toho, čeho má člověk podle lékařského vyšetření málo.

Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum