-
11
bře 2016
- Vytvořeno: 7. březen 2016
- Aktualizováno: 11. březen 2016
Pásový opar - neštovice
Pásový opar, též Herpes zoster, je kožní infekční onemocnění vyvolané virem Varicella zoster. Tento virus způsobuje při prvním kontaktu s organismem plané neštovice. Po vyléčení planých neštovic zůstává virus v těle ukryt v některém senzitivním gangliu (tělo nervu) a může dojít k jeho aktivaci, která se projeví výsevem pásového oparu v oblasti, která je inervovaná daným senzitivním nervem, v jehož gangliu byl virus ukrytý.
Příčinou aktivace bývá snížení imunity organismu, podávání kortikoidů nebo imunosupresiv, námaha, nedostatečná výživa a podobně. Výsev puchýřků je nejčastější v oblasti břicha, hrudníku a zad, ale může se objevit i na jiných místech těla. Nebezpečný je výskyt v obličeji, kdy se můžou puchýřky objevit i na rohovce oka. Onemocnění postihuje nejčastěji osoby nad 50 let věku s mírnou převahou u žen.
Příznaky
Pro pásový opar je typické, že se nejprve projeví palčivými bolestmi v oblasti krku, ramen nebo trupu, někdy dominuje pocit svědění či lechtání. Kůže je v postižené oblasti zarudlá, napnutá, svědí, je citlivá na dotek, bolí. Po několika dnech se objeví pás puchýřků, které jsou naplněné infekční tekutinou. Výsev puchýřků je většinou jednostranný. Onemocnění může být doprovázeno zažívacími obtížemi, zvýšenou teplotou a zimnicí. Po jednom až dvou týdnech puchýřky splasknout a vytvoří se na nich stroupky, pod kterými se obnovuje kůže. Aby nezůstaly po puchýřcích jizvy, je třeba postižené oblasti neškrábat. Bolesti většinou mizí společně s vyrážkou nebo krátce po jejím odeznění. Výjimečně a především u starších lidí mohou bolesti trvat další měsíce až roky a mohou být trýznivé.
Diagnóza
Jednostranný výsev puchýřků, místní bolest, svědění či jiné vjemy v postižené oblasti jsou většinou pro diagnózu pásového oparu dostatečně průkazné.
Léčba
Léčbou pásového oparu je včasné podávání virostatik. Virostatika se podávají buď v tabletách, nebo v infuzích u těžkého průběhu onemocnění. Je možné doplnit i o lokální podávání virostatik v podobě mastí či očních kapek. Nejčastěji se používají virostatika s účinnou látkou aciclovir (Zovirax, Herpesin). Léčba se doplňuje analgetiky, někdy antibakteriálními mastmi při impetiginizaci ložisek a často i o antidepresiva. Nemocní pásovým oparem jsou infekční po dobu výsevu puchýřků. Nutné je časté mytí a dezinfekce rukou, postižená místa neškrábat a překrýt, vyhnout se kontaktu s těhotnými ženami a novorozenci.
Následky
Onemocnění probíhá zpravidla nepříjemně, ale neškodně. Nebezpečný je výskyt pásového oparu na obličeji, kde může vést k ochrnutí obličejových nervů. V případě, že jsou postižené také oči, je riziko poškození rohovky, což může vést až ke slepotě.
Opakované pásové opary svědčí pro pravděpodobné oslabení obranyschopnosti organismu (např. HIV infekce).
Prevence
Existuje možnost očkování proti viru varicella zoster, která chrání před infekcí planými neštovicemi a pravděpodobně též před následným vznikem pásového oparu. Očkování se doporučuje jednou dávkou zejména osobám nad 50 let věku, které prodělaly onemocnění planými neštovicemi. Pokud osoba plané neštovice v minulosti neprodělala nebo si není jistá, vakcína poskytne imunitu i proti planým neštovicím. Pokud se očkování použije k prevenci opětovného výskytu pásového oparu, musí od poslední epizody pásového oparu do očkování uplynout minimálně 6 měsíců a nesmí být přítomna porucha imunity.
Očkování dětí je možné rozšířit o vakcínu proti varicella zoster, buď přidáním samostatné vakcíny, nebo místo trojkombinace zarděnky-spalničky-příušnice připlatit za čtyřkombinaci ve které je navíc právě vakcína proti varicella zoster. Chráníte tak své děti nejen před proděláním planých neštovic, ale pravděpodobně i před následným výskytem pásového oparu.
Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum