Tento, pro někoho možná nesrozumitelný název, neoznačuje nic jiného, než zánět žaludku. Nejedná se o žádný vzácný jev, gastritida postihne během života každého druhého člověka. U někoho to může být dočasné onemocnění, u jiného se může jednat o dlouhodobou, někdy i celoživotní chorobu. Z toho vyplývá i dělení gastritidy podle jejího charakteru na akutní a chronickou. Akutní má příčinu zpravidla buď střevní infekcí nebo nějakou dietní chybou. Jeli zánět žaludku spojen i se střevními problémy, označujeme jej jako gastroenteritida.

Co je gastritida

Gastritida, neboli zánět žaludku, je způsobena porušením ochrany žaludeční sliznice a jejím natrávením, poleptáním, což u buněk vyvolá zánět. Při mechanickém rozmělnění potravy v ústech má žaludek na úkol začít s chemickým trávením, rozkládáním a štěpením potravy na menší kousky. Aby nedošlo k naleptání sliznice kyselinami a pepsinem, působí v žaludku jako ochrana hlen mucin a prostaglandiny, což jsou hormony snižující tvorbu kyseliny chlorovodíkové. Narušení této rovnováhy vede k poškození žaludeční výstélky a sliznice, což se projeví jejich zánětem a v horším případě tvorbou žaludečních vředů.

Příčiny vzniku

Gastritidu řadíme mezi tzv. civilizační choroby, jelikož příčinou jejího vzniku bývá kromě virů také stres, příliš kořeněná jídla, nadměrné pití alkoholu a kouření, které omezuje prokrvení žaludku. Chronická gastritida je vyvolána nejčastěji infekcí bakterií Helicobacter pylori, na jejíž přítomnost by pacient měl být také vyšetřen.

Další příčinou může také být nadměrné užívání léků proti bolesti ze skupiny nesteroidních antiflogistik. Nejčastěji to bývá Ibalgin, Brufen a Ibuprofen, nebo také diklofenaku sodného, který je obsažen ve Diclofenaku a Voltarenu. Pokud se aktuální zánět žaludku nezačne včas léčit, může to vést k poškození žaludeční výstelky a vzniku žaludečních vředů.

Charakteristické příznaky

Pro akutní gastritidu je typické zvracení, nevolnost a průjmy. Postižený má pocit pálení v žaludku, které stoupá nahoru až k hrudníku. K tomu se zpravidla přidává nadýmání nebo pálení žáhy.

Opakem je chronická gastritida, která se obvykle projevuje nenápadně bez charakteristických příznaků. Maximálně se objevuje tupá bolest, nechutenství či pocit sytosti. Dalším stadiem může být krev ve zvratcích nebo ve stolici. Tehdy je nutná neprodlená lékařská pomoc. Chronickou gastritidu lze zjistit při histologii, což je laboratorní vyšetření.

Prevence

Z výše uvedených informací vyplývá důležitost správné životosprávy, ke které také patří přiměřená váha a dostatek pohybu úměrného zdravotnímu stavu. Pokud se onemocnění přesto projeví prvotními příznaky, je nutná okamžitá úprava životosprávy.

Postižený člověk nesmí pít alkohol ani konzumovat kořeněná jídla. Ze svého jídelníčku musí vyloučit především typická čínská, indická a thajská jídla, dále masové výtažky či jídla bohatá na živočišné tuky, ale také silný čaj a kávu. Důležité je také dodržovat klid a nenamáhat tělo přílišnou tělesnou aktivitou. Neužívat léky jako je Ibalgin.

Velice účinný je vhodný dietní program, při kterém se doporučuje v prvních dnech pití černého, neslazeného, vlažného čaje. K jídlu si dávat dietní suchary nebo tvrdé pečivo. Jako prevence se také doporučují doplňky stravy, jako je extrakt z grapefruitových jadérek (například Geposept) nebokolostrum v přípravku Colostrum Plus. Z medikamentů se nejčastěji požívá k léčbě Helicid, Omeprazol, Conroloc.

Teprve podle průběhu onemocnění je možné postupně přecházet na běžnou, ale nedráždivou stravu.

Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum