česnek

   Česnek je vytrvalá bylina s podzemními cibulemi rozličných vlastností, tvarů a chutí. Všechny rostliny mají velmi podobné a charakteristické aroma.  Podzemní cibule jsou tvořeny několika stroužky – dužnaté části. Počet stroužků v cibuli se u různých odrůd liší. V období květenství lze zpravidla pozorovat tzv. pacibulky, které slouží k vegetativnímu rozmnožování byliny. Listy v podobě natě dorůstají délky až 50cm a vyrůstají přímo z báze cibule. Květy jsou oboupohlavní a mají většinou 6 okvětních lístků ve dvou přeslenech.

Historie česneku

   Pokud hovoříme o česneku, zmiňujeme jednu z nejstarších bylin, která se kdy celosvětově pěstovala jak pro své využití v kulinářství a gastronomii tak i pro své léčebné účinky. První zmínky o jeho využití pochází ze staré Číny již před 4000 lety. Později následovalo rozšíření do Egypta a Babylonu. Průkopníky v léčebném použití česneku byli Římané a Řekové, na jejichž poznatky a zkušenosti navazují lékaři dodnes.

Léčivé účinky a využití česneku

   Není sporu o tom, jak důležitou úlohu v lidském životě česnek sehrává. Díky velkému obsahu vitamínů, minerálů a antibakteriálních složek je využíván jako přírodní antibiotikum.  Česnek velmi významně posiluje imunitní systém celého organismu, v zimních měsících se užívá jako prevence proti nachlazení. Opravdu efektivně česnek působí proti bolesti v krku a při angíně. Jedinci bojující s vysokou hladinou cholesterolu užívají k jejímu snížení a udržení v přijatelných hranicích. Zlepšuje také cévní a oběhový systém, s čímž také souvisí podpora srdeční činnosti a regulace krevního tlaku. Velké množství lidí užívá česnek především pro podporu trávení. V trávicí soustavě česnek snižuje pravděpodobnost výskytu nádorů v oblasti tlustého střeva nebo žaludku. V dětské medicíně česnek zbavuje hlístí, roupů, škrkavek, tasemnic či ploštěnek. Celkově odpuzuje veškeré parazity a v letních měsících především klíšťata. Při užívání česneku je zapotřebí počítat i s pálením žáhy. Pokud člověk těmito obtíží trpí, měl by užívat spíše méně silnou odrůdu česneku.

Látkové složení česneku

  • Vitamín B1:
0,2 mg
  • Vitamín B2:
0,11 mg
  • Vitamín B3:
0,7 mg
  • Vitamín B5:
0,59 mg
  • Vitamín B6:
1,24 mg
  • Kyselina listová:
3 μg
  • Vitamín C:
31,2 mg
  • Vápník:
181 mg
  • Železo:
1,7 mg
  • Hořčík:
25 mg
  • Draslík:
401 mg
  • Fosfor
153 mg
  • Zinek:
1,16 mg
  • Sodík:
17 mg
  • Beta-karoten:
5 μg
  • Mangan:
1,67 mg
  • Selen:
14,2 μg

Nutriční hodnoty česneku (100g)

  • Energie:
623 kJ (149 kcal)
  • Sacharidy:
33,06 g
  • z toho cukry:
1 g
  • Bílkoviny:
6,39 g
  • Tuky:
0,5 g
  • Vláknina:
2,1 g

Pěstování česneku

   Česnek sadíme v měsíci září. Před samotnou sadbou rozdělíme cibule na jednotlivé stroužky. Půda po sadbu česneku musí být kvalitně pooraná a prohnojená. Pozor na čerstvý hnůj, ten česnek velmi špatně snáší. Mnoho pěstitelů není schopno přesné období výsadby, jelikož ideální půda pro česnek má trvalou teplotu okolo 9oC. Při sázení jednotlivých stroužků volíme hloubku okolo 8 cm a ve vzdálenostech cca 10 cm od sebe. Je velmi důležité, aby na výsadbu byly použity pouze zdravé a nepoškozené stroužky. Jen ty mají předpoklad k růstu a bohaté cibuli. Česnek není na zálivku nijak náročný. Obecně zde platí, že méně je někdy více, tudíž zaléváme česnek jen při skutečně suché půdě.

   Je nutné neustále sledovat a zkracovat česneku jeho vrcholy ihned potom, jak zpozorujeme květní stvol. Pokud tak ovšem neučiníte a česnek nezkrátíte, způsobíte tím značný úbytek celkového výnosu. Doba sklizně není pro všechny odrůdy totožná. Po vyjmutí česneku ze země následuje proces sušení, kdy sušíme česnek i s natí. Ideálním místem pro sušení je stinný kout nejlépe v průvanu. V žádném případě se nevyplácí snaha urychlit sušení česneku na přímém slunci. Dobrou volbou je česnek zavěsit nebo umístit do dřevěných beden či na sušící rošty. Sušení by mělo probíhat po dobu nejméně jednoho měsíce. Po dokonalém usušení česnek zbavíme natě a zkracujeme kořeny. Pokud zpozorujeme nějaké poškozené, nahnilé nebo plesnivé cibule, ihned vytřídíme. Očištěný česnek skladujeme na suchém a dobře větraném místě.

Medvědí česnek

   Medvědí česnek je velmi oblíbenou a vyhledávanou divoce rostoucí odrůdou. Je to 10-40 cm vysoká bylina s podzemní cibulkou. Cibulka má ovšem na rozdíl od běžného česneku oválný až vejčitý tvar a je cca 5cm dlouhá. Listy jsou spíše přízemní a řapíkaté.  Vyskytuje se brzy z jara v lužních lesích. Jeho listy tvoří celé svěží zelené koberce, které upozorní svou charakteristickou vůní. Legendy praví, že své jméno se medvědí česnek získal podle toho, že medvědi si díky jeho listům čistí žaludek po dlouhém zimním spánku. Účinky má téměř totožné s běžným česnekem. Používá se také v oblasti dermatologie, kde jsou známy jeho omlazovací a detoxikační účinky. V dnešní době se medvědí česnek využívá bohatě také v gastronomii, kde se upravuje jako varianta špenátu.

Česnek v gastronomii

   Ne nadarmo se říká, že česnek je základem většiny jídel. Kromě své specifické chuti, které se ve většině pokrmů využívá, má také schopnost podtrhnout a zvýraznit chutě jiných přísad. Česnek může hrát v pokrmech roli jako hlavní přísada – např. česneková pomazánka (pomazánkové máslo/tvaroh, prolisovaný česnek dle chuti, pepř, sůl), česneková polévka (krémový základ, prolisovaný česnek, čerstvá petržel nebo cibulová nať). V případě zvýraznění jiných chutí se často česnek využívá jako podklad pod pečené i grilované maso. Ke grilovaným pokrmům se velmi často připravují česnekové omáčky nebo dipy.

U nás pěstované odrůdy česneku

Odrůda Anin

   Jedná se o širokolistý ozimý paličák. Co do velikosti jsou cibule spíše střední až velké. Počet stroužků v cibuli bývá obvykle okolo 12. Barva suknic cibule je krémová až sametová s fialovými skvrnami. Mezi pěstovateli je tato odrůda velmi oblíbená především díky své bohaté výnosnosti. Má velmi příjemnou chuť s vysokou ostrostí.

Odrůda Anton

   U tohoto ozimého nepaličáku pozorujeme velmi často tvorbu tzv. pacibulek. Není to ovšem dáno žádnou nemocí nebo vadou. Stroužky jsou nepravidelně uspořádané a počet v cibuli dosahuje cca 10. Tato odrůda je známa a ceněna především pro svou vysokou odolnost vůči virům. Celkový výnos je velmi bohatý.

Odrůda Benátčan

   Nepaličák, který lze vysazovat jak v jarních tak i podzimních výsadbách. Cibule mají jasně bílou barvu a kulovitý tvar. Velké stroužky dosahují v cibulích počtu cca 15. Tato odrůda vyniká velmi dlouhou skladovatelností, která dosahuje až dva roky. Výhodou pro mnohé pěstitele je fakt, že při eventuálním opoždění sklizně se cibule nerozpadají. Chuť je velmi příjemná a ostrá.

Odrůda Bjentin

   Vysoký ozimý paličák s velkými stroužky. Celkový počet v cibuli je okolo 8. Tato odrůda je jednou z nejranějších, jelikož se sklízí již na začátku měsíce července. Vyniká dobou skladovatelností, ale pouze jen v případě odhlávkování, jinak je výnos velmi malý. Barva palic je mírně fialová a smetanová, na chuti je příjemný.

Odrůda Blanin

   Jedná se o typický ozimý paličák. Zbarvení je spíše našedlé, stroužky středně velké s celkovým počtem v cibuli cca 8. Výnosy této odrůdy jsou spíše střední stejně jako celková hmotnost cibule. Ovšem velmi silnou stránkou Blaninu je jeho vysoká skladovatelnost. Sklizeň je spíše pozdní – konec července. Má velmi jemnou chuť a je nedráždivý na citlivý žlučník.

Ostatní odrůdy

  • Džambul
  • Harvan
  • Japo II
  • Jovan
  • Lukan
  • Matin
  • Mirka
  • Slavin
  • Stanik
  • Vekan

 

Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum

Čaje