tradiční čínská medicína

Počátky tradiční léčby jsou datovány přibližně od 3. tisícíletí před naším letopočtem. Některé prameny uvádějí i delší historii v ústním podání, kdy znalosti tradiční čínské medicíny se předávaly v rodinách z otce na syna, ze strýce na synovce či z děda na vnuka. Za základní dílo čínské medicíny je považována Vnitřní kniha Žlutého císaře z 27. století před naším letopočtem, ačkoliv skutečný autor ani doba vzniku nejsou přesně známy. K této knize se vraceli a vztahovali všichni pozdější autoři.

Pravěká evropská medicína

Otzi – ledový muž. Takto je nazývána přirozená mumie člověka z doby přibližně 3300 let před naším letopočtem, která byla nalezena v roce 1991 poblíž rakousko-italských hranic na ledovci v Otztalských Alpách. Tělo uložené v ledu bylo tak dobře zachováno, že se původně nálezci domnívali, že se jedná o ostatky člověka, který zde zahynul před několika desítkami let. Otzi byl 45-ti letý muž, který zahynul násilnou smrtí, když jej někdo střelil šípem do zad. V jeho těle byla prokázána přítomnost parazitů a artróza velkých nosných kloubů. Ve váčku u pasu měl bylinky na léčbu parazitoz. Na těle byla nalezena nedekorativní tetováž na místech akupunkturních bodů léčících bolesti kloubů a zažívací obtíže. Tento nález dokazuje, že i v Evropě se kdysi prováděly léčebné techniky, které dnes shrnujeme pod názvem tradiční čínská medicína, jen zde byla přerušena kontinuita předávání jejich znalostí a tím tato léčba v Evropě vymizela.

Metody léčby v tradiční čínské medicíně

  • Fytoterapie – bylinná léčba
  • Dietetika                                                                                                                                                      
  • Akupunktura
  • Moxování
  • Baňkování
  • Tuina masáž        
  • Quigong                                                      

Charakteristika tradiční čínské medicíny

Evropský lékař i lékař tradiční čínské medicíny se denně setkávají se stejnými chorobami. Liší se jen přístup, jakým oba lékaři pacienta léčí.

Základem léčby v tradiční čínské medicíně je celostní přístup k člověku s přesvědčením,že vše souvisí se vším. Člověk je chápán jako součást vesmíru, jako buňka v organismu, která je s ním spojena a podléhá stejným zákonům jako vesmír. Stejné je to uvnitř lidského těla, kde jsou jednotlivé části propojeny a vzájemně se ovlivňují.

Tradiční čínská medicína stojí na syndromologii, hlavní je stav pacienta v okamžiku vyšetření. V čínské medicíně se nepřikládá velký význam etiologickému činiteli, který u pacienta tu či onu chorobu vyvolal.

Lékaři ve staré Číně si byli vědomi nutnosti odlišných přístupů k léčbě podle typu a konstituce pacienta a jeho obtíží. Bylinná léčba je prospěšná zejména u organických onemocnění a stavů velkého vyčerpání. Akupunktura, kdy se pomocí tenkých jehel napichují akupunkturní body, vyniká u funkčních problémů, neuróz, vnitřního napětí, bolestivých stavů. Čínská masáž tuina je metodou volby pro bolestivé stavy pohybového aparátu, ztuhlé a bolestivé svaly, bolavá záda. Poučení o dietetických zásadách dle tradiční čínské medicíny pomohou s úpravou hmotnosti a mohou dále posunout a vylepšit zdravotní stav. Cvičeni qigong (čchikung) pomáhá zprůchodňovat energetický systém organismu. Baňkování, které využívá podtlaku k vyvolání lokálního prokrvení tkáně a orgánů, kdy zbavuje dané místo škodlivých látek, slouží k uvolnění svalsta a úlevě od bolesti. Moxování využívá tepla a kouře z léčivé moxy, zahřívají se akupunkturní body a tím se stimulují nebo léčí dané orgány, dochází k prohřátí a uvolnění.

Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum


Moxy se pouze přikládají do určité vzdálenosti od daného bodu,jedná se o tzv. nepřímou metodu která příjemně prohřívá místo a klient pociťuje úlevu nejen díky teplu, ale i díky uvolňujícím se látkám z bylin (existuje i metoda přímá, kde se moxy přikládají přímo na pokožku). Moxy jsou z pelyňku (Artemisia chinensis). Na většinu lidí působí vůně peliňku uvolňujícím účinkem, dochází zde tedy i k příjemné aromaterapii.

Čaje