Když se vysloví jméno bodlákovité rostliny artyčoku, málokdo z nás si představí její chuť, ale téměř všichni víme, jak vypadá. Celá rostlina na nás nemusí působit dobře, avšak ve chvíli, kdy ji člověk ochutná, vše se rázem změní. Téměř každou kuchařku či kuchaře od jeho přípravy s největší pravděpodobností zrazuje zdánlivá obtížnost jeho přípravy.

Přitom se nejedná o nijak náročnou činnost. Zdání většinou klame a u této delikatesy to platí přímo dvojnásobně. S pěstováním artyčoku začali v 15. století obyvatelé ostrova Sicílie. V současnosti se pěstuje zejména v oblastech Středozemního moře, můžeme jej tedy okusit čerstvý v Itálii, Řecku či Francii. Na naše stoly se tak tato rostlina dostává zejména z dovozu.

Jedná se o sezónní potravinu. Sklízí se na jaře a pak ještě podruhé na podzim. Podzimní plody se pak mohou dostat až k nám do obchodu, kde si jej můžeme zakoupit. Pojďme se tedy podívat na bližší informace, jež nás třeba přesvědčí o tom, že bychom měli artyčok zařadit do svého jídelníčku.

Příprava artyčoku k vaření

Ke konzumaci je určeno pouze poupě této byliny, jež v sobě pod slupkou ukrývá lahodnou, jemnou a měkkou dužinu. Sklizeň je naplánována tak, aby se sklízela poupata těsně před jejich rozkvětem. Při jejich přípravě bychom neměli nijak spěchat a měli bychom pečlivě dužinu očistit od slupky. Toto čištění bude nějakou dobu trvat a počítat musíme i s určitou dobou na tepelnou úpravu potraviny.

Připravte se na to, že budete při loupání potřebovat ostrý nůž se zoubky nebo pilku, protože slupka je hodně tvrdá a lístky na ní jsou pichlavé. Tyto lupeny jsou zelené s fialovými okraji a jsou plné železa. To je důsledkem toho, že vám zčerná kůže vždy, když se listů dotknete. Z tohoto důvodu by bylo žádoucí, abyste s bylinou pracovali v rukavicích.

Než oloupeme všechny paličky, měli bychom ty již oloupané namočit do citronové vody, aby nám nepříznivě nezměnily barvu na hnědou. Po oloupání byste měli poupátka trošku povařit, protože v syrovém stavu se tato rostlina nepoužívá.

Artyčok se dá konzumovat čerstvý, ale výborný je i grilovaný, povařený, nebo coby přísada do polévky či na pizzu. Zajímavou chuť však dodá i zeleninovému salátu, do něhož jej můžete přidat také.

Jaké blahodárné látky artyčok obsahuje?

Artyčok se do našich pokrmů příliš často nedostane. V některých případech ani nevíme, o co se jedná. Přitom je to potravina, jež v sobě skrývá velké množství vitamínů, minerálů, ale i dalších zdraví prospěšných látek. Najdeme v něm hojně zastoupený vitamín C, provitamín A, kyselinu listovou. Dále se v něm vyskytuje vápník, jenž blahodárně působí na naše kosti a chrupavky, ale také železo, hořčík či draslík.

Málokdo z nás ví, že artyčok je vhodný i pro diabetiky. Obsahuje v sobě totiž inulin. Tato látka je přírodní rozpustnou vlákninou, ale zároveň je používána jako náhrada cukru v pokrmech určených pro diabetiky.

Jakým neduhům můžeme předejít konzumací artyčoku?

Artyčok je velice silným bojovníkem proti mnoha onemocněním. Pokud trpíte na zvýšení cukru v krvi, přizvěte jej na pomoc, protože jeho hladinu dokáže účinně snížit. Stejně tak vám pomůže snížit hladinu nebezpečného cholesterolu v krvi. Avšak ochránit dokáže i správnou funkci jater a pročišťuje naše tělo od jedovatých látek. Má protizánětlivé účinky a s jeho pomocí můžete bojovat i proti žlučovým kamenům. Mnoho z nás však uvítá i jeho blahodárné účinky na buňky, jež dokáže omladit.

Blahodárné a zdraví prospěšné látky artyčoku jsou hojně používány i ve farmaceutickém průmyslu. V lékárnách se často můžeme setkat s různými výluhy a výtažky z této rostlinky. Ty se získávají nejen z listů poupat, ale i z kořene. Tyto výtažky často pomáhají redukovat trávicí potíže. Můžeme vám tedy vřele doporučit, abyste konzumaci artyčoku vyzkoušeli na vlastní kůži, protože to opravdu stojí za to.