Deprese je běžné onemocnění, na celém světě se odhaduje 350 milionů postižených lidí. Deprese se liší od běžných výkyvů nálady a krátkodobých emocionálních reakcí na problémy v každodenním životě. Zvlášť, když je dlouhodobá a se středně těžkou až těžkou intenzitou, může se deprese stát vážným zdravotním problémem. To může způsobit, že postižený člověk značně trpí a špatně se mu daří v práci, ve škole a v rodině. V nejhorším případě může deprese vést až k sebevraždě. Počet sebevražd se odhaduje na 1 milion úmrtí ročně.

Deprese - základní fakta

• Deprese je běžná duševní porucha. Globálně více než 350 milionů lidí všech věkových kategorií trpí depresí.
• Deprese je nejčastější příčinou invalidity na celém světě, a je hlavní příčinou globální zátěže nemocí.
• Depresí je ovlivněno více žen než mužů.
• V nejhorším může deprese vést až k sebevraždě.
• Existují účinné léčby deprese.

Ačkoli jsou známy účinné léčby deprese, méně než polovina z postižených na světě (v některých zemích, méně než 10 %) se takto léčí. Mezi bariéry efektivní péče patří nedostatek zdrojů, nedostatek vyškolených poskytovatelů zdravotní péče a sociální stigma spojené s duševními poruchami. Další překážkou účinné péče je nepřesné hodnocení. I v některých zemích s vysokými příjmy nejsou lidé, kteří jsou depresivní vždy správně diagnostikováni, a jiní, kteří nemají žádné poruchy jsou občas diagnostikováni špatně a jsou jim předepisována antidepresiva.

Břemeno deprese a dalších duševních nemocí, je globálně na vzestupu. Rezoluce Světového zdravotnického shromáždění v květnu 2012 vyzvalo ke komplexní koordinované reakci na duševní poruchy na úrovni jednotlivých zemí.

Typy deprese a příznaky

V závislosti na počtu a závažnosti příznaků může být depresivní epizoda kvalifikována jako mírná, střední nebo těžká.

Klíčové je také rozlišovat mezi depresí u lidí, kteří mají nebo nemají historii manických epizod. Oba typy deprese mohou být chronické (tj. více než na delší časové období) s relapsy, zejména v případě, že se neléčí.

Unipolární deprese:

ve svých typických depresivních epizodách, člověk zažívá depresivní náladu, ztrátu zájmu a radosti, a sníženou energii, vedoucí ke snížené aktivitě nejméně po dobu dvou týdnů. Mnoho lidí s depresí trpí příznaky úzkosti, poruchy spánku a chuti k jídlu a může mít pocity viny nebo nízké sebeúcty, špatné soustředění a dokonce i lékařsky nevysvětlitelné příznaky.

V závislosti na počtu a závažnosti příznaků může být depresivní epizoda kvalifikována jako mírná, střední nebo těžká. Jedinec s mírnou depresivní epizodou bude mít jisté potíže s pokračováním běžné práce a sociálních aktivit, ale pravděpodobně nepřestane fungovat úplně. Během těžké depresivní epizody je velmi nepravděpodobné, že poškozený bude pokračovat v sociálních, pracovních či domácích činnostech, s výjimkou ve velmi omezené míře.

Bipolární porucha nálady:

tento typ deprese se obvykle skládá z manických i depresivních epizod oddělených obdobími normální nálady. Manické epizody zahrnují zvýšenou nebo podrážděnou náladu, zvýšenou aktivitu, přehnané sebevědomí a sníženou potřebu spánku.

Přispívající faktory a prevence

Deprese je výsledkem komplexního vzájemného působení sociálních, psychologických a biologických faktorů. Deprese může naopak vést k většímu stresu a dysfunkci a zhoršit životní situace postiženého člověka i samotnou depresi.

Existují vzájemné vztahy mezi depresí a fyzickým zdravím. Například, kardiovaskulární onemocnění může vést k depresi a naopak.

Bylo prokázáno, že preventivní programy depresi snižují. Mezi efektivní komunitní přístupy k prevenci deprese patří školní programy na prevenci zneužívání dětí, nebo programy na zlepšení poznávání, řešení problémů a sociálních dovedností dětí a dospívajících. Intervence pro rodiče dětí s poruchami chování může snížit rodičovské depresivní symptomy a zlepšit výsledky jejich dětí. Cvičební programy pro seniory jsou také v prevenci deprese účinné.

Diagnostika a léčba deprese

Existují účinné léčby deprese. Deprese může být spolehlivě diagnostikována a léčena vyškolenými zdravotníky poskytujícími primární lékařskou péči. Doporučené léčebné možnosti pro středně těžkou depresí se skládají ze základní psychosociální podpory v kombinaci s antidepresivními léky nebo psychoterapií, jako je například kognitivně behaviorální terapie, interpersonální psychoterapie nebo léčba řešením problémů. Psychosociální léčba je účinná, a měla by být první linií léčby u pacientů s mírnou depresí. Léky a psychologické léčby jsou účinné v případech středně těžké a těžké deprese.

Antidepresiva mohou být efektivní formou léčby středně těžké deprese, ale nejsou v první linii léčby v případech mírné deprese. Neměly by být použity pro léčbu deprese u dětí a nejsou v první linii léčby u dospívajících, u nichž by měly být používány s opatrností.

WHO

Deprese je jedním z prioritních podmínek zahrnutých v Mental Health Gap Action programu WHO (mhGAP). Program se zaměřuje na pomoc zemím zvýšit služby pro lidi s duševními, neurologickými poruchami a látkovými poruchami a to prostřednictvím péče, poskytované zdravotnickými pracovníky, kteří nejsou odborníky v oblasti duševního zdraví. Program tvrdí, že s řádnou péčí, psychosociální pomocí a léky by mohly desítky milionů lidí s duševními poruchami, včetně deprese, začít vést normální život - i tam, kde prostředky jsou omezené.

Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum