Spalničky představují onemocnění, jež máme spojené spíše s dětstvím. V posledních letech ovšem narůstají počty i dospělých, kteří se potýkají s touto nemocí, bohužel některé případy končí smrtí. V České republice i Evropě byly dokonce vyhlášeny epidemie, tak velké riziko spalničky představují. Tušíte ovšem, o jak velkou hrozbu se jedná?

Proč spalničkami onemocní dospělí?

V medicíně se spalničky charakterizují jako nakažlivé virové onemocnění u předškolních dětí. Pokud se projeví i u dospělého jedince, na vině může být několik faktorů. Současné vlny epidemií poukazují ovšem na jeden pozoruhodný jev. Oproti minulým létům vzrostl počet nemocných u segmentu věkové kategorie 35 až 44 let. Generace narozená v 70. a 80. letech. Právě tehdy se dětem na spalničky aplikovala místo dvou standardních očkovacích dávek pouze jedna. Pravděpodobně oslabená imunita, která se mimochodem utváří až po prodělání spalniček, má na svědomí současné nárůsty počtu postižených pacientů. Vedle oné generace třicátníků a čtyřicátníků máme postavenou ještě jednu kategorii. Malé děti. Za ně rozhodují rodiče, často podléhající současnému tzv. bio trendu.

Ohrožení spalničkami a epidemií

Dotkli jsme se statistiky, přibližme si ji více. S epidemií spalniček se Česká republika potýkala v poslední době mnohokrát. V letech 2014, 2017, 2018 a už nyní je jisté, že rok 2019 je rovněž rizikový. Lékaři hlásí za první dva měsíce 162 pacientů, u nichž se potvrdila nákaza, což je oproti 203 lidem, nakažených touto nemocí v celém roce minulém, opravdu alarmující číslo. Vedle již zmíněné kategorie generace Čechů, narozených v letech sedmdesátých a osmdesátých, nemalý počet představují i malé děti. Spalničky totiž velmi významně ovlivňuje současný trend, kdy mnozí rodiče odmítají své ratolesti očkovat či tuto proceduru zbytečně odkládají. Z celkového počtu nemocných je 76 pacientů evidováno v Praze. Postižení se týká skoro všech krajů vyjma Karlovarského, Olomouckého a Vysočiny.

Očkování proti spalničkám

Čísla hovoří jasně. Očkování proti spalničkám výrazně ovlivňuje výskyt tohoto onemocnění. V Evropě a na celém světě se začalo plošně očkovat v letech šedesátých, Československá republika zavedla povinné očkování v roce 1969. Celosvětový efekt se dostavil brzy. Výrazně klesl počet pacientů, které spalničky postihly, i následná úmrtí, jejichž počet se snížil o 74 %. Historického minima výskytu onemocnění pak dosáhla Evropa v letech 2007 až 2009, kdy připadalo pouze 10 postižených spalničkami na milion obyvatel lidí. V následujícím období se ovšem výrazně začal projevovat onen bio trend. Ten nezahrnuje pouze potraviny pěstované co nejpřírodnější formou, ale jedná se i o životní styl. Pokud to hodně zjednodušíme, rodiče chtějí své malé děti ochránit od civilizačních výdobytků, tedy i různé chemie, obsažené v lécích či vakcínách. Nejde pouze o spalničky, tito rodiče neočkují ani proti příušnicím apod. Důsledek je velmi smutný. Oslabená imunita mnoha dětí, jež si navzájem předávají toto virové onemocnění. Pokud by bylo u nás očkováno na spalničky alespoň 95 % z nich, zabránilo by se šíření nákazy, v současné době na aplikaci vakcín v České republice řádně chodí pouhých 83 %.

Projevy spalniček

Spalničky se projevují zprvu nenápadně. Nachlazením, jež vyústí v horečku. Následuje zarudnutí spojivek, v dutině ústní a na sliznici můžeme pozorovat bílé pupínky se zarudlým okolím. Zhruba ve čtvrtý den nemoci se objeví tmavě červená vyrážka v oblasti krku, obličeje, břicha, rukou a nohou. Specifická antivirová léčba nebyla dosud stanovena. Pacienti s tímto onemocněním prvních sedm dní absolvují sedmidenní izolaci na infekčním oddělení, inkubační doba spalniček představuje 21 dní.

Spalničky a úmrtnost v České republice

Nemoc sice nezařazujeme do kategorie nevyléčitelných, jedinci se slabší imunitou jí ovšem mohou podlehnout. A to zcela zbytečně. Statistiky Světové zdravotnické organizace uvádí, že každým dnem v důsledku onemocnění zemře 450 lidí na světě. V České republice hovoří statistiky jasně zcela ve prospěch očkování. V období před zavedením plošného očkování u nás ročně onemocnělo v průměru 50 000 lidí, zemřelo 50 z nich. V následných letech spalničky prakticky zcela ustoupily, choroba postihla maximálně pár desítek občanů Československa, úmrtnost v některých letech stagnovala na nule. Naše země se od onoho roku 1969 s epidemií poprvé potýkala počátkem let devadesátých. Rostoucí šíření nemoci v posledních rocích alarmuje, že nám vyvstává problém, který bychom měli neprodleně řešit.

Evropa a onemocnění spalniček

Česká republika není jedinou zemí, která se potýká s touto problematikou. Evropský region také zaznamenává nárůst onemocnění. 13 % procent rodičů v Evropské unii odmítá své děti očkovat nejen proti spalničkám, ale například i zarděnkám či příušnicím. Fatální je situace ve Francii, kde tento přístup neočkovat hájí až 40 % rodičů. Se zhruba 20 % následují Itálie a Rumunsko. Alarmující stav Francie ilustrujme i čísly. Spalničky se zde objeví v průměru u 15 000 lidí, z toho devět z nich nemoc nepřekoná. V celé Evropě v roce 2018 onemocnělo spalničkami necelých 43 000 lidí, z toho zemřelo 72 z nich. Ohrožené skupiny pacientů tvoří děti mladší pěti let a dospělí starší 30 let. Většinu úmrtí způsobily doprovodné zdravotní potíže, s nimiž si tělo s oslabenou imunitou právě díky spalničkám nedokázalo poradit. Zatím nebyla vynalezena účinnější metoda proti této chorobě, než je očkování, což statistiky jednoznačně potvrzují. Proto je více než vhodné uvažovat o této jediné možné formě prevence, jež v konečném důsledku zachraňuje nejen naše děti, ale i celou společnost.