Staří Řekové byli toho názoru, že mysl se fyzicky nachází v srdci. I když se mýlili, existuje silné propojení mysli a těla, což je konečně je vědecky dokázáno.

Existuje citát, který zní asi takto: "Ať už si myslíte, že můžete, nebo si myslíte, že nemůžete, máte PRAVDU!" Jde o to, že to, co si myslíte, že se stane, stane se sebenaplňujícím proroctvím. ALE je to pravda? Může víra, vyznání nebo druh myšlenky ovlivnit vaše skutečné fyzické zdraví? Zde jsou 4 nedávné vědecké studie, které právě toto prokazují:

1. Nedávná meta-analýza (kombinace více menších studií) prokázala 2 zajímavá zjištění.

• Něco jednoduchého cílevědomého je spojeno s absolutním 10% snížením rizika ÚMRTÍ.

• Optimismus, v různých studiích vede k 10 až 73 % snížení kardiovaskulárních příhod. Největší studie více než 97 000 pacientů ukázala snížení o 24 %. Pesimismus na straně druhé vede k 32-42 % nárůstu kardiovaskulárních příhod.

Takže jen mít důvod žít, to znamená poslání v životě, a dívat se na světlé stránky života pomáhá udržet se zdravější a žít déle!

2. Další studie ukázala, že nejen štěstí, ale co je důležitější, to proč jste spokojeni, činí rozdíl ve vašem imunitním systému. Fredrickson et al. odvedl úžasnou epigenetickou studii. Byla měřena základní zánětlivá exprese a exprese gen protilátek a pak znovu změřena potom co jedna skupina udělala něco "zábavného" pro sebe, jako koupit si kabelku, oproti druhé skupině, která udělala něco "zábavného" pro někoho jiného, ​​tj. darovat peníze, práci na kuchyňské lince, atd.

To, co zjistili, bylo, že i když obě skupiny uvedly, že po vykonání své činnosti "byli šťastnější", u skupiny, která udělala něco pro sebe došlo ke zvýšení exprese prozánětlivého genu a snížila se produkce protilátek. Na rozdíl od toho u skupiny, která udělala něco pro ostatní nebyly žádné změny zánětlivých markerů, ale zvýšila se tvorba protilátek, - což může způsobit, že je méně pravděpodobné, že onemocníte! Pomáhat druhým pomůže skutečně taky vám!

3. Akutní fyzická výkonnost může být také zlepšena pozitivními pocity. Zheng et al. v článku z roku 2014 studoval lidi poté, co něco někomu odpustili, nebo neodpustili. Lidé byli požádáni, aby přemýšleli o nepříjemné minulé zkušenosti a pokusili se odpustit (vše písemnou formou). Hned poté byli požádáni, aby posoudili stupeň svahu. Skupině, která odpustila, připadal svah méně strmý, než té, co neodpustila.

V podobném experimentu v téže studii, další soubor osob, provedl cvičení odpuštění nebo ne a pak se měřil jejich skok do výšky. Lidé, kteří odpustili byli schopni skákat výš než ti, kteří ne! Autoři se domnívají, že " to bylo, jako by se snížila jejich hmotnost." Není to tak, jak to opravdu cítíme, když jsme něco odpustili a nechali to plavat?

4. Nedávná závěrečná studie ukazuje, jak silná je mysl. Běžcům bylo řečeno, že dostanou OxyRBX, což, jak jim bylo řečeno, byla slabá analogie epogenu ( - zvyšuje tvorbu červených krvinek). Co jim bylo skutečně aplikováno, bylo solné placebo. Je neuvěřitelné, že u skupiny, která obdržela injekčně solné placebo došlo za pouhé dva týdny k nárůstu výkonu o 1,5% a bylo hlášeno méně úsilí ve srovnání s ostatními běžci, kteří byli v tréninku s nimi! Pouhá domněnka, že získali konkurenční výhodu (i když ji nezískali) je zrychlila a způsobila, že se cítili lépe!

Takže co nás všechny tyto studie učí? Jednak, že mysl je mocný nástroj a že bychom ho měli používat. Za druhé, Bůh stvořil naši mysl k tomu, abychom ji používali. A konečně, pokud budeme používat naši mysl k tomu, abychom měli víru v Něj není nic, co by nemohl učinit skrze nás! Je to pravda, četl jsem to v knize…