Počátky tradiční léčby jsou datovány přibližně od 3. tisícíletí před naším letopočtem. Některé prameny uvádějí i delší historii v ústním podání, kdy znalosti tradiční čínské medicíny se předávaly v rodinách z otce na syna, ze strýce na synovce či z děda na vnuka. Za základní dílo čínské medicíny je považována Vnitřní kniha Žlutého císaře z 27. století před naším letopočtem, ačkoliv skutečný autor ani doba vzniku nejsou přesně známy. K této knize se vraceli a vztahovali všichni pozdější autoři.
