Každoročně v chladných měsících řada z nás onemocní akutním onemocněním dýchacích cest. Jde o skupinu onemocnění postihující sliznici od nosu, přes krk, průdušnici, průdušky až po plíce. Nejčastějším původcem těchto onemocnění jsou viry (rhinoviry, koronaviry, adenoviry, RS viry, virus chřipky a další), které se velmi snadno šíří vzdušnou cestou, tedy kýchnutím či zakašláním se do vzduchu dostávají drobounké kapičky plné těchto virů, které buď vdechneme, nebo rukama zaneseme do dýchacích cest po té, co sáhneme na něco znečištěného těmito kapénkami. Dalšími původci mohou být bakterie (Streptokoky, Haemophily, Staphylokoky, Moraxella, Chlamydie, Mycoplazmy), jejich pomnožení v dýchacích cestách však většinou navazuje na virovou infekci, která poškodí sliznice dýchacích cest a na takto poškozené sliznici se bakterie snadněji uchytí.

Projevy chřipky

Typickým průběhem běžného nachlazení (virová onemocnění dýchacích cest krom chřipky) je jeho postupný přechod z horních částí dýchacích cest níže, což se děje zatékajícím hlenem bohatým na viry, které napadají další a další části sliznice dýchacích cest. Začínají tedy většinou pálením v nose a v nosohltanu (pocit pálení jakoby za nosem), začíná rýma, pokračují pálením a bolestí v krku, pokud nedáme tělu příležitost se s infekcí vypořádat, pokračuje šíření dále na hrtan, průdušnici až na průdušky, v některých případech postihnou i plicní tkáň. Od postižení sliznice hrtanu se přidává chrapot, kašel z počátku suchý, postupně vlhký s vykašláváním hlenů, a pálení v dolní části krku, za hrudní kostí, na prsou a v případě zánětu v plicích se objevuje bolest při kašli na konkrétním místě hrudníku, ve kterém je postižena plicní tkáň a od ní se zánět rozšířil na pohrudnici. Onemocnění může být provázeno celkovými projevy jako teplotou až horečkou, bolestmi svalů a kloubů, bolestí hlavy, zduřením krčních uzlin, celkovou malátností. Tyto celkové příznaky jsou pro virové infekce typické.

Trochu odlišný a těžší průběh má klasická chřipka. Typický je náhlý začátek s vysokou horečkou, značným pocitem nemoci, pocením, bolestí svalů a kloubů, bolestí hlavy zejména za očima, poté se přidává dráždivý, suchý až bolestivý kašel. Pokud nedojde ke komplikacím příznaky trvají zpravidla 3 dny, pozvolna se upravují, únava však přetrvává často i více než 2 týdny. U dospělých chřipku neprovází rýma. Komplikace chřipky nastávají často u seniorů, oslabených osob (například diabetici, kardiaci, pacienti s chronickým plicním onemocněním) a nemocných, kteří nedají tělu klid na vypořádání se s chřipkou. Pro seniory a oslabené osoby je tu státem hrazené očkování proti chřipce, které vám nezaručí, že neonemocníte, ale imunitní systém je na chřipku již připraven, takže se s ní snáze vypořádá.

Pokud tělo nenecháme se s virovou infekcí vypořádat a zhojit viry poškozené sliznice v dýchacích cestách je velice pravděpodobné, že se v dýchacích cestách uchytí a pomnoží bakterie. Typickým projevem bakteriální komplikace navazující na nachlazení je horečka nad 38,5 se zimnicí a třesavkou, sekret z nosu či vykašlávané hleny se stávají hnisavými (žlutá či zelená barva hlenu), dominují lokální bolesti v bakterií zasažené části dýchacích cest, například výrazná bolest nad postiženou nosní dutinou, bolest v uchu, výrazná řezavá bolest v krku. Tyto bakteriální komplikace vyžadují většinou antibiotickou léčbu.

Infekce dýchacích cest, která postihuje i zdravé sliznice (nepotřebují předchozí poškození sliznice virovou infekcí, tedy nenásledují po nachlazení) je angína neboli zánět mandlí. Původcem je nejčastěji bakterie Streptokok, může se jednat i o virovou infekci (zejména takzvaný EB virus či Cytomegalovirus) kde angína patří do obrazu onemocnění kterému říkáme infekční mononukleosa, lidově nemoc z líbání postihující zejména teenagery. Angína typicky začína vysokou teplotou se zimnicí a třesavkou, následují bolesti v krku zejména při polykání, zduření a bolestivost krčních uzlin, bolesti hlavy, bolesti svalů, někdy až celková schvácenost, mandle jsou zvětšené, zarudlé s povlaky nebo čepy. Při angíně se běžně nevyskytuje rýma ani kašel. Angína způsobená streptokokem vyžaduje antibiotickou léčbu.

Zápal plic neboli pneumonie může být komplikací nachlazení, tedy nedostatečně vyléčeného virového onemocnění dýchacích cest, na které navazuje, nebo má původ primárně bakteriální, tedy bez předchozího nachlazení. V prvém případě se projeví opětovným vzestupem teploty se zimnicí a třesavkou po předchozím nachlazení, vykašláváním hnisavých hlenů, které však nemusí být podmínkou, někdy vídáme jen suchý, dráždivý kašel a zpravidla bývá bolest na konkrétním místě hrudi při hlubokém nádechu či zakašlání a dušnost. V druhém případě, tedy bez předchozího nachlazení je z plného zdraví náhlý vzestup teploty se zimnicí a třesavkou, ostatní projevy jako kašel, dušnost a bolesti na hrudi jsou stejné.

Jak onemocnění předcházet

• při kontaktu s původcem infekce je nejdůležitější stav našeho imunitního systému, který posílíme pravidelným otužováním, pobytem na čerstvém vzduchu, dostatečnou konzumací vitamínů, zejména vitamínu C
• v době epidemií se vyhýbat uzavřeným místnostem, kde se shromažďuje více lidí
• onemocnění nepřecházet, dbát na dostatečnou rekonvalescenci, která je nezbytná ke zhojení sliznic a „vzpamatování“ imunitního systému
• očkování proti chřipce, které na 100% nezabrání nákaze, ale zabrání komplikacím chřipky na kterou je imunitní systém po očkování již připravený
• očkování proti pneumokokům (Streptokokus peumoniae)

Jak poznám, že potřebuji antibiotika a kdy stačí klidový režim, teplý čaj, vitamíny a Paralen

• antibiotika jsou látky účinné pouze na bakteriální infekce, na virová onemocnění jsou bez efektu a jen u virosy zatěžují organismus a působí mu především škody
• pro bakteriální infekci je typický náhlý vzestup teplot se zimnicí a třesavkou, převažující lokální příznaky nad celkovými, například výrazná bolest v krku při angíně bez rýmy, bez kašle, bez výrazné bolesti svalů a kloubů oproti nachlazení, které je virového původu a pro které je typická výrazná únava, bolest svalů, kloubů, teplota bývá zvýšená, je přítomná rýma, kašel

Jak se s infekcí co nejlépe vypořádat

• klidový režim – tedy zůstat doma!, dostatek spánku
• zvýšit příjem vitamínů, zejména vitamínu C – ovocné šťávy, zejména citrusy či vitamínové doplňky ať už v tabletách či šumivé, ve vodě rozpustné formy
• dostatečný pitný režim – zvýšit příjem tekutin, zejména vlažné čaje, nejlépe bylinné (sliznice velice dobře hojí a přitom nedráždí odvar z řepíku či šalvěje), dostatečný pitný režim a svlažování sliznic teplými tekutinami zajistí jejich dostatečné prokrvení a tudíž dodávku protilátek a proti infekci útočných bílých krvinek
• na nosní sliznici je ideální mořská voda či Vincentka v nosním spreji, na sliznici dolních cest dýchacích i na hlasivky inhalace Vincentky
• zapařovací zábaly na krk či hrudník, které zajišťují zvýšené prokrvení a tudíž dodávku protilátek a proti infekci útočných bílých krvinek, na stejném principu funguje též napařování předloktí, které reflexně zvyšuje prokrvení horních cest dýchacích
• symptomatická léčba, tedy léčba tlumící příznaky onemocnění – adrenalinové spreje do nosu snižující otok a překrvení nosní sliznice (Sanorin, Olynth,..), léky protizánětlivé ze skupiny takzvaných nesteroidních antiflogistik (Ibalgin), léky proti teplotě a bolesti (Paralen); léky ze skupiny nesteroidních antiflogistik je možné s Paralenem bez obav kombinovat, je možné zvolit režim Ibalgin 3x denně 1-2 tablety dle síly + Paralen 500mg 3x denně 2 tablety, přednost Paralenu by měli dát lidé s vředovou chorobou žaludku a dvanáctníku, naopak vyvarovat se většímu množství Paralenu by měli nemocní s poškozenými játry; na suchý kašel látky tlumící kašlací reflex (Sinecod, Codein), na kašel produktivní látky usnadňující vykašlávání (Mucosolvan, Ambrobene, ACC, Erdomed který má navíc ochranný účinek na dolní cesty dýchací)
• samozřejmě při bakteriálním onemocnění antibiotická léčba, ke které je vhodné užívání probiotik jako prevence postantibiotického průjmu či postižení zevních pohlavních orgánů zejména mykosami

Jak omezit šíření infekce

• místnost kde nemocný pobývá pravidelně větrat
• používat jednorázové papírové kapesníky, které ihned vyhazovat do odpadu, povalující se posmrkané kapesníky zvyšují pravděpodobnost nákazy ostatních osob
• pravidelně si mýt ruce
• samozřejmostí je při kýchání či kašlání krýt rukou ústa
• pokud možno spát odděleně od zdravých osob
• vyvarovat se návštěvám, zejména seniorů a malých dětí, pro které jsou infekce zvláště nebezpečné
• chození do práce či jiného kolektivu v průběhu onemocnění je nebezpečné jednak pro nemocného rozvojem komplikací, zejména je sobecké a napomáhá šíření infekce na zdravé osoby!!!

Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum