Alopecie - vypadávání vlasů
Vypadáváním vlasů je postižena až polovina dospělé populace. Častěji jsou tímto onemocněním zasaženi muži, ale nezřídka se stává, že vypadávají vlasy ženám, ba dokonce dívkám. Statistiky hovoří o tom, že mezi pány se vyskytuje až šedesát procent z nich, kteří alopecií – vypadáváním vlasů a ochlupení – trpí. Mezi ženami je toto číslo nižší, ale přece jen vysoké. Podle odborníků je až třetina ženské populace postižena právě alopecií.
Rozdíly mezi běžným vypadáváním vlasů a onemocněním
Běžné vypadávání vlasů při česání, roztržitém prohrabávání kštice i běžném pohybu zná každý z nás od útlého dětství. Říká se, že denně průměrně vypadne zhruba stovka vlasů. Pokud si vlasy umyjeme, můžeme ve výlevce nasbírat vlasů třikrát více. Tato čísla se liší v závislosti na věku, pohlaví, četnosti mytí a zničení vlasů i jejich kořínků. Stále se však mluví o běžném vypadávání, které nemá co do činění s onemocněním zvaným alopecie. Navíc je pozitivní zprávou to, že při normálním vypadnutí vlasu je téměř okamžitě nastartován růst vlasu nového. Vypadané vlasy jsou tak postupně nahrazovány novými.
Návštěva lékaře odhalí jiné možné onemocnění
Dříve než nás na možné ochoření alopecií upozorní nadpřirozené úbytky vlasů, celá mizející klubka vlasů či vznikající kolečka na kůži na hlavě, mohli bychom zpozornět, pokud se počet vypadaných vlasů začne bez příčiny zvyšovat. Cesta k lékaři by měla vést dříve, než se objeví výše zmíněná kolečka a podobně. Včasný medikamentózní zásah či určení možné nemoci, jež alopecii způsobuje, může zabránt nejhoršímu.
Různé příčiny vypadávání vlasů
Příčiny vypadávání vlasů jsou různé. Nejčastěji za ně můžou geny. Pokud se u dospělých mužů objeví klasické kolečko na temeni, nemusí se hned jednat o onemocnění. Pokud jejich tatínci a dědečci začali o vlasy přicházet v podobném věku a ve stejném stylu, nemusí se opravdu jednat o onemocnění. Protože však ješitnost i strach o vlastní vlasovou pokrývku převáží vrozený strach z lékařů a ordinací, většinou muži vlasového specialistu či dermatologa navštíví. Otázku, co je příčinou vypadávání vlasů, v takovém případě nejčastěji rozlouskne dermatolog. V součinnosti s praktickým lékařem a zprávami z laboratoře, kde se zpracují dermatologické a krevní testy, lze snadno určit, zda se jedná o genetickou predispozici, hormonální vliv nebo působí jiné faktory. Nemusíme připomínat, že tento postup se týká také výše uvedeného počtu žen a dívek. U pacientů douho ležícíh pacientů může dojít i vypadnutí vlasů vznikem proleženiny. Je třeba dávat pozoro na přsné polohování nemocného.
Genetické a hormonální důvody, stresové stavy, kosmetické úpravy vlasů
Po vyloučení genetických dispozic se z výsledků laboratorních testů určí, jestli pacient, jenž přichází do ordinace s obavou o úplnou ztrátu vlasů, neprodělal nějaké stresové zatížení. Ztráta někoho z rodiny, rozvody, změna zaměstnání, puberta u dětí a časté depresivní stavy můžou být rovněž příčinou snížení kvality vlasů i jejich ztráty. Muži ovšem nemusejí propadat tolik depresím či stresovým situacím, u nich je příčinou vypadávání vlasů většinou genetická predispozice nebo hormonální změna, kdy je v organismu, potažmo v pokožce obsaženo více testosteronu. Bohužel je pro ně nepříjemná zpráva, že vypadávání vlasů, takzvané plešatění, je nevratným stavem. Ten lze ovšem řešit kosmeticky. Dámám na kvalitě vlasu, hustotě a délce nepřidávají kosmetické úpravy jako barvení, odbarvování a trvalé. Moderní metody upravování vlasů s pomocí žehličky a kulmy jsou také negativním činitelem ovlivňujícím jakost vlasu.
Ohraničená a neohraničená alopacie
Při vyloučení genetických, hormonálních a stresujících vlivů je třeba přihlédnout k faktu, zda pacient nebere léky a netrpí jiným závažným onemocněním. V případě, že se dermatolog ujistí o skutečném onemocnění alopecií, je třeba zjistit, jakým druhem nemocný trpí a jak se s ním vypořádat. Alopecie označuje ohraničené vypadávání vlasů na rozdíl od difuzního – neohraničeného. Ohraničené vypadávání je rozděleno na jizvící a nejizvící, jejich rozdíly jsou v návratnosti onemocnění čili reverzibilitě. Pokud má nemocný nejizvící alopecii, jeho naděje na obnovení růstu vlasů je vyšší než u jizvícího typu.
Každý má jiné dispozice pro růst vlasů
Podívejme se blíže na růst vlasů, který má tři fáze – anagenní (růstová), katagenní (přechodná) a telogenní (klidová). Každý z nás je vybaven jinými genetickými předpoklady s různými časovými trváními jednotlivých fází. V každém případě po uplynutí klidové fáze vlas vypadne a celý koloběh začíná znovu. V lepším případě. Některým jedincům se střídání období nenastartuje… Nejizvící alopecie areata – ohraničená ztráta vlasů – se projevuje okrouhlými lysými ložisky, která ovšem později mohou začít splývat. Alopecie totalis znamená vypadávání vlasů na celé hlavě, alopecia universalis označuje vypadávání vlasů po celém těle. Alopecie ofiáza je většinou spojená s atopickým ekzémem a jinými autoimunitními kožními onemocnění. Vypadávání se projevuje nejprve vypadáváním vlasů na šíji, spáncích, poté na čele a nakonec pacientovi zůstane na temeni zbytek vlasů.
Vyšetření a léčba nejizvící alopatie
Podle klinického obrazu se diagnostikuje hlavně alopacie areata. Vyšetření trichogramu ukáže patologicky změněnou strukturu vlasu. Krevní obraz ukáže hodnoty IgE, hodnoty potvrzující zánět typu atopie a podobně. Stoprocentně efektivní léčba, jež by spolehlivě určila typ alopacie, zatím neexistuje. Aplikují se lokálně kortikosteroidy, zkouší se účinek retinoidů – derivátů vitaminu A a UV záření typu A. Terapie UV zářením se označuje PUVA.
Jizvící alopatie, vyšetření a léčebné postupy
Zánik vlasového folikulu je podstatou onemocnění zvaného jizvící alopecie. Ten ovlivňuje řada negativních faktorů: virové, houbové nebo bakteriální infekce, mechanické a fyzikální poškození či nádorové afekce. Vznik jemných lysinek na temeni a horní části kštice postihuje nejčastěji ženy mezi třiceti a 50 lety. Je třeba vyloučit nádorové onemocnění a pak se postupuje podobně jako u nejizvící alopatie. Aplikují se vnitřně užívané i zevně podávané kortikosteroidy.