Za třemi kouzelnými písmenky se skrývají tři kouzelná slůvka a také postrach všech plnoštíhlých: Body Mass Index, česky známý také jako index tělesné hmotnosti. Každý dnes vinou všudypřítomné „hubnoucí mánie“ ví, že se jedná o cosi jako indikátor zdravé či nezdravé tělesné hmotnosti – zkrátka čím vyšší číslo, tím jsme na tom s váhou hůř.

Spočítejte si svůj Body Mass Index v naší Kalkulačce pro zdraví

Ale je to opravdu tak? Hodnota BMI se spočítá pomocí jednoduchého vzorečku, ale právě jeho jednoduchost stojí za tím, že nemusí být vždy zcela směrodatná. Naopak, v mnoha případech je velice nepřesná a neměli bychom se jí bezezbytku řídit. BMI totiž bere v úvahu jen dva základní hodnoty, výšku a váhu. V podstatě tedy počítá s tím, zda má člověk ideální rozměry v prostoru.

Zapomíná však na individuální rozdíly mezi lidmi, a to především pohlaví, poměr svalové a tukové tkáně, hustotu kosterní hmoty (tedy jako „lehké nebo těžké máme kosti) nebo věk, ale i např. etnický původ. Jestliže máme BMI 19, tedy o 0,5 bodu nad hranicí podvýživy, neznamená to automaticky, že podvyživení opravdu nejsme. Stejně tak člověk s výrazně vyvinutým svalstvem nemusí být obézní, třebaže hodnota BMI u něj přesáhla hranici stanovenou pro obezitu.

Je ovšem logické, že sestavit vzoreček, který by zohledňoval veškeré výše uvedené údaje, je opravdu nemožné. I přes svou nepřesnost je tedy BMI stále velice často používaným indikátorem, ačkoliv dietologové dnes upřednostňují preciznější měření, např. měření podkožního tuku. V rámci statistiky nicméně Body Mass index poskytuje poměrně cenné a snadno dostupné údaje a lékaři ho stále s oblibou měří.

Jaké hodnoty BMI jsou považované za optimální? Následující tabulka napoví.

Kategorie	Rozsah BMI - kg/m2
Težká podvýživa	≤ 16,5
Podváha	16,5 – 18,5
Ideální váha	18,5 – 25
Nadváha	25 – 30
Mírná obezita	30 – 35
Střední obezita	35 – 40
Morbidní obezita	> 40

 

 

 

 

• Předchozí
• Další