Termín „alergie“ začali jako první používat lékaři Clemens von Pirquet a Béla Schick v roce 1906. Pojmenovali tak fenomén přecitlivělosti některých pacientů na pyl, prach a některé druhy potravin. Slovo pochází z řeckého allos, což znamená jiný nebo změněný stav. V současné době se o alergii hovoří v souvislosti s nepřiměřenou reakcí imunitního systému látky z okolního prostředí, které by byly za normálních okolností neškodné. V celosvětovém měřítku je počet lidí trpících nějakou formou alergie velmi vysoký. Jen v České republice jde o téměř třetinu obyvatel.

Proč alergiků významně přibývá?

Alergická dispozice je dědičná, nicméně odborníci stále netuší, proč k prvním projevům dochází v konkrétním životním období. S alergií se lidé obvykle setkávají již v dětství, ale mnozí naopak až v dospělosti.

Rozšíření alergie je často spojováno s vyšší civilizační úrovní. Zvýšení výskytu je přisuzováno znečištění přírody, špatným stravovacím návykům a změně způsobu života. Roli však hrají také genetika a některé ovlivnitelné faktory – například kouření matky během těhotenství a příliš brzké zavádění příkrmů u kojenců.

Alergie a dědičnost

S dědičně podmíněnými sklony se lidé rodí, ale k rozvoji alergií dochází až po setkání s alergeny. Ty se vyskytují v pylech rostlin, potravinách, chemikáliích, lécích, ale také ve zvířecí srsti apod. Predispozice k alergii se nazývá atopie. V praxi však u atopiků nemusí ke klinickým projevům alergie nikdy dojít.

Na základě výskytu alergie u blízkých příbuzných lze určit přibližné riziko alergie u dětí. Zatímco u nealergických rodičů je riziko pouze 10 %, u rodičů alergických na stejné látky je pravděpodobnost 70 %.

Alergologické vyšetření

Při podezření na alergii je na místě návštěva alergologa, který po pohovoru provede klinické vyšetření formou krevních testů zaměřených na přítomnost IgE. Pozitivní výsledek obvykle znamená, že klinické příznaky způsobuje alergie. Součástí vyšetření jsou také kožní testy pro potvrzení konkrétního alergenu.

Jak alergii léčit nebo její projevy alespoň zmírnit?

V rámci léčby alergie je nutné omezit kontakt s alergenem způsobujícího reakci organismu. V závislosti na typu alergenu jde o různá opatření, která musí dodržovat alergik i jeho blízké okolí. Pro všechny alergie je společným nežádoucím faktorem aktivní i pasivní kouření a používání aerosolů.

Další léčba spočívá v užívání antihistaminik a dalších léků. Projevy alergie v podobě nosních a očních příznaků, celoroční alergické rýmy a chronické kopřivky nejasného původu tlumí také volně dostupný lék Analergin. Přípravek je vhodný pro dospělé a děti ve věku od 6 let. Další informace o alergiích a lécích najdete na www.analergin.cz.