Flebitida a trombóza se často pletou nejen lékařům, pojďme si udělat jasno. V obou případech se jedná o ucpání, neboli obliteraci žil trombem, sraženinou. Aby mohla sraženina vzniknout, musí být splněno několik podmínek , které popsal německý lékař Rudolf Wirchow. Zpomalení krevního proudu, poškození cévní stěny, zvýšená krevní srážlivost.

Tromboflebitida

Jedná se o zánět žilního systému se vznikem sraženiny v žíle. Vyvolávající příčinou mohou být zanícené žilní městky, kožní infekce, pobodání hmyzem, podráždění žilní stěny aplikací nitrožilní injekce či infuze nebo některá systémová či nádorová onemocnění.

Typické jezarudnutí a bolestivé zduření povrchové žíly, Může se vyskytnout otok a teplota. Křečové žíly jsou nejčastějším rizikovým faktorem. Léčba je lokální, prostředky obsahujícími heparin a protizánětlivá léčiva jak lokálně tak celkově,, v ojedinělých případech se podávají i antibiotika. Po několika týdnech až měsících tromboflebitida odeznívá. Utržení sraženiny a jeho zanesení krevním řečištěm do plic je minimální a vyskytuje se pouze u sraženinna přechodu povrchního žilního systému do systému hlubokého.

Flebotrombóza

V hlubokém žilním řečišti končetin vzniká sraženina, kteá uzavírá zcela nebo částečně žílu.

Dominuje otok, bolestivost, zarudnutí, zvýšená kresba povrchních žil. Velmi často dochází k odtržení trombu a k jeho do plicního řečiště kde ucpe plicní tepenné řečiště, a tak se zastaví nebo zpomalí proudění krve v malém oběhu a její okysličení. Hovoříme o plicní embolii a může skončit i během několika vteřin náhlou smrtí.

Nejohroženější jsou žíly dolních končetin.

Kromě náhlé smrti, plicní embolie mohou vniknout i následky pozdní, jakou jsou chronické otoky nohou, bércové vředy a kožní změny vůbec porušením chlopní v žilách.