Častá bolet prstů a zápěstí je jednou z nejčastějších příznaků tohoto problému. Syndrom karpálního tunelu postihuje čím dál více obyvatel, zejména ženy v produktivním věku. Jelikož žijeme v moderní době počítačové technologie, je výskyt tohoto onemocnění velmi často přisuzován degeneracím šlachových ohýbačů a mediálního nervu při práci na PC. Je jedno, jestli ten čas takto trávíme v práci, natož doma, kde nás nikdo nenutí, ale měli bychom se nad tím zamyslet v obou případech. Syndrom karpálního tunelu spadá do kategorie onemocněních způsobených zbytněním vazů a útlakem nervů, často se mu také říká útlakový syndrom.

Jak syndrom karpálního tunelu vzniká a jeho důsledky

Již jsme se zmínili, jedná se o utlačení šlachových ohýbačů a mediálního nervu. Díky tomu, že mediální nerv funguje tak, jak má, naše ruka je dobře inervovaná, citlivá na řadu podnětů a také zajišťující správnou jemnou a hrubou motoriku. Zdravá ruka dlouhodobě nebrní, nemravenčí ani nepálí.

Když je mediální nerv dlouhodobě stlačen z jakéhokoliv důvodu, naše ruka se stává těžko ovladatelnou, slábne, může tuhnout, otéct a ochabovat. Každé ohnutí je provázeno bolestivostí a neúplnou flexí prstů se sníženou vnímavostí k veškerým dotykům a dalším podnětům.

Příčin, proč dochází ke stlačení, je mnoho, nejčastěji jde o přetížení, úraz, kostní ostruhu, výpotky aj. Riziko stoupá se vzrůstající tendencí opakujících se pohybů na naší ruce nebo rodinnou predispozicí. Stereotypní psaní na klávesnici, práce u pásu či hraní na hudební nástroj jsou velkými škůdci. Když tyto činnosti člověk provádí řadu let, zadělává si na řadu hůře odstranitelných problémů. Přitom je v řadě případů pomoc opravdu na blízku.

Prevence

Nejlepší prevencí je snaha držet ruku v přirozené poloze a u práce na PC používat speciální podložky. Vhodné je udělat si chvíli pauzu na protažení. Uplatňuje se zejména masírování a protahování prstů. Cílové skupiny by měly provádět preventivní protažení rukou každý den, nejedná se o syndrom, který by byl výjimečný, ale naopak o velmi rozšířený problém.

Diagnostika a léčba karpálního tunelu

Diagnostika syndromu karpálního tunelu se opírá o kvalitní odebrání anamnézy, neurologické vyšetření a přístrojové vyšetření. Nejvýznamnější podíl vykazuje elektromyelografie, zkratkou EMG, která přináší výsledky o vodivosti nervů a konkretizuje místo poškození. Včasná detekce poruch vodivosti přináší uspokojivé výsledky v konzervativní terapii s návratností plné funkce postižené ruky. Jedná se především o fyzioterapii a farmakoterapii. Při chronickém utlačení je zapotřebí ambulantní chirurgický zákrok v místní anestézii s protnutím příčného vazu a uvolněním struktur zápěstí.

Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum