Riziko sociálních médií

Již dlouho je známo, že nadměrné sledování televize, módních časopisů a různých dalších forem médií má vliv na naše sebepojetí. Sledováním štíhlých, krásných a úspěšných lidí ovlivňuje přemýšlení o nás samých. Zvyšuje se tím riziko vzniku různých poruch ovlivněné právě vnímáním vlastního těla jako je anorexie, bulimie apod. Vědci se nyní zaměřili na používání sociálních sítí a internetových medií. Pokusili se zjistit, zda časté sledování sociálních medií také ovlivňuje sebehodnocení a jakým způsobem.

Sociální média v sobě kombinují mnoho prvků jako jsou videa, fotky, texty apod. Tímto způsobem pak mohou ovlivňovat myšlení jejich uživatelů v tom smyslu, co je aktuálně moderní, žádoucí a líbivé. Většina lidí má tendenci uveřejňovat takové fotografie své osoby, kde vypadají lépe a štíhleji oproti ostatním fotografiím, které více odpovídají reálnému stavu. To pak může u ostatních uživatelů právě způsobovat pocit méněcennosti, pocity ošklivosti vlastní osoby a menší sebedůvěru.

V novém výzkumu provedeném na americké univerzitě bylo zkoumáno téměř 2000 dospělých ve věku 19 až 32 let, kteří měli za úkol vyplnit dotazník ohledně frekvence využívání sociálních sítí. Dotazník se týkal 11 nejčastěji používaných sociálních médií, jako je Facebook, Twitter, YouTube, Instagram apod. Dále měly zkoumané osoby za úkol vyplnit další dotazník, který se ale tentokrát týkal výše rizika pro poruchy příjmu potravy.

Ukázalo se, že osoby, které trávily na sociálních sítí nejvíce času měli 2,2 krát větší riziko vzniku obav o svůj vlastní vzhled a své stravování oproti ostatním zkoumaným osobám, které na sítích trávily méně času. Velké riziko se ukázalo také u osob, které sice netrávily na těchto médiích tolik času, ale častěji oproti ostatním kontrolovaly novinky na sociálních účtech, často kontrolovali nové příspěvky apod.

Autoři studie nic méně uvádějí, že z prováděného výzkumu nelze soudit, co je příčina a co je následek. Tedy zda nadměrné sledování sociálních sítí má za následek větší riziko ke zkreslení svého sebeobrazu a zvýšení obav a svůj styl stravování, nebo zda je to naopak. Situace tedy může být i taková, že osoby, které mají větší riziko k tomuto druhu poruch, častěji sledují sociální média, aby se spojily s dalšími lidmi, kteří mají podobné problémy. Což ale není při léčení poruch přijmu potravy zcela žádoucí, neboť nemocný člověk má pak nižší motivaci k léčbě kvůli tendenci zůstat v kontaktu se skupinou.

Čaje