Rakytník

V souvislosti s imunitou, která v dnešní době u mnohých z nás pokulhává, se stále častěji hovoří o rakytníku. Tato pichlavá rostlina, zvaná také “citroník severu”, je doslova vitamínovou bombou. Zajímáte se i vy o přírodní medicínu? Chcete-li se o něm dozvědět víc, čtěte dál.

Oranžové keře se pěstují po celé Evropě

 

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je opadavá dřevina z čeledi hlošinovitých, která do Evropy přicestovala z oblasti Číny, Mongolska, Nepálu a Indie. V současnosti jsou tyto keře nebo stromky, obsypané sytě oranžovými bobulemi, hojně pěstované v Evropě a Asii jako užitková i okrasná rostlina. V minulosti byl ve velkém pěstován a šlechtěn v Rusku, kde se také zasloužili o vyšlechtění několika dalších odrůd. Tam je ostatně velmi populární dodnes. Zajímavou perličkou z jeho historie je, že rakytníkový olej používali ruští kosmonauti jako vitamínový doplněk a ochranu před zářením.

Kolik pokladů skrývá jedna bobule?

V lidovém léčitelství byl rakytník známý nad od nepaměti. Využíval se v medicíně tibetské, čínské, v Mongolsku i na Sibiři. Již tehdy lidé vědéli o jeho pozitivních účincích při nemoci, i hojení ran, dnes ale můžeme jejich zkušenosti doložit vědeckými fakty. Čím je tedy tato rostlina tak jedinečná? V prvé řadě je rakytník výjimečným zdrojem vitamínu C - někteří odborníci tvrdí, že již jediná bobulka obsahuje denní dávku postačující pro dospělého člověka. V každém případě vám tyto bobule dají až desetkrát více "Céčka" než pořádný pomeranč. Dále z rakytníku získáte řadu dalších vitamínů (A, B1, B2, B3, B6, B9, D, E, K a P). Z medicínského hlediska je zajímavý i obsah alkaloidu zvaného hippophein, který naše tělo umí přeměnit na serotonin. Tím ale výčet nekončí, rakytník totiž obsahuje ještě prospěšné aminokyseliny, které jsou důležité pro správnou funkci svalů, pektin, silici, cukry a třísloviny..

Podpořte svou imunitu i dobrou náladu

Serotonin je hormonem štěstí, proto není divu, že se rakytním může stát zdatným pomocníkem v boji s depresí. Nejvýznamější je ovšem z hlediska imunity a celkové vitality. Začněte se jím dopovat, jakmile přijou první plískanice - získáte příliv energie v tomto líném období a vyhnete se nachlazení. Doporučuje se jeho konzumace při nádorových onemocněních a v následném období rekonvalescence. Tam ale pozitivní účinky rakytníku nekončí. Při pravidelné konzumaci pomáhá regenerovat oční rohovku a zlepšuje tak šeroslepost i další oční choroby. Výborný vliv má také na kvalitu pleti, podporuje růst vlasů a napomáhá k hojení nejrůznějších vředů, ekzémů, popálenin a ran. V neposlední řadě rakytník podporuje trávení a krevní oběh - vzpomeňte si na něj, trpíte-li na žaludeční vředy či zažívací obtíže.

Jak rakytník konzumovat?

Rakytník patří k těm výjimečným rostlinám, které nám mohou posloužit úplně celé. Nejčastěji se pravděpodobně setkáte s rakytníkovým čajem z listů a plodů, který se popíjí zejména při nachazení, nejsilnější účinky mají ale přirozeně čerstvé bobule. Plody rakytníku můžete také nasušit, nebo z nich připravit marmeládu či sirup. Ze semen se lisuje rakytníkový olej. V lékárnách lze běžně zakoupit mnoho doplňků stravy, v nichž je rakytník jednou z hlavních složek. Pro fajnšmekry je tu rakytníkový likér s výraznou vůní a medovou příchutí, při jehož výrobě se bobule na několik měsíců nakládají do alkoholu. Pokud vás nebaví jen usrkávat čaj, tedy nálev, připravte si z plodů macerát. A co s těmi, které vám po sklizni zbudou? Můžete je zamrazit a dále používat třeba k přípravě chutných smoothie, nebo dokonce koktejlů. Rakytník má svěží nakyslou chuť - a komu to nesedí, nápoj snese oslazení medem nebo javorovým sirupem.

Pěstitelský oříšek? Ne tak úplně

Pokud si chcete vypěstovat vlastní bobule, měli byste mít již nějakou zkušenost, protože jakožto dvoudomá rostlina je rakytník poměrně náročný. Vyžaduje samčí i samičí sazenice, jejichž výsadba se doporučuje v poměru 1 : 6. Pohlaví poznáte snadno: samčí rostliny se pyšní většími a hustšimi pupeny. Nejlepším obdobím k výsadbě je začátek podzimu. Keř je poměrně odolný v nižších teplotách (údajně zmrzne až při - 50 stupních!) a nemá velké nároky na vodu. Nejlépe bude prospívat na slunečném místě v lehčí, písčité, vápenité a dobře propustné půdě. Udrží se ale i na neplodné půdě, kde spousta rostlin selhává, nebo na svazích. Je to tím, že si dokáže vytáhnout vodu z velkých hloube, přičemž svými rozvětvenými kořeny zpevní. Hodí se pro skupinovou výsadbu i jako solitér.

Aby se česání obešlo bez nehod

Na plody se budete moci těšit každý druhý rok. Dozrávají ke konci srpna až v říjnu, podle odrůdy. Při jejich trhání si ale dávejte pozor na trny. Osvědčenými taktikami je počkat na první mráz a bobule pak jednoduše setřást, nebo je ostříhat i s větvičkami a nechat ztvrdnout v mrazáku, aby snáze opadaly. Pamatujte na to, že aby rostlina nadále prospívala, neměli byste z ní odstřihnout více než 30 %.

Bonus na závěr

Rakytník rozhodně není určen pouze k vnitřnímu používání. S pomocí mandlového, panenského olivového nebo sezamového oleje si můžete vyrobit rakytníkový olej a využívat ho k lepšímu hojení ran, jizev a kožních problémů. Dalším odvětvím, kde rakytník boduje na celé čáře, je kosmetika. Pro rakytníkovou masku nemusíte chodit do lékárny ani drogérie - udělejte si ji jednoduše sami! Budete potřebovat následující ingredience:

- 2 lžíce rozmačkaných plodů rakytníku / rakytníkové šťávy

- 2 lžíce tučného tvarohu

- 1 lžičku tekutého medu

Získanou směs si opatrně naneste na obličej a dekolt a nechte působit cca půl hodiny. Když ji budete používat pravidelně, nebudete stačit sledovat všechny ty změny k lepšímu!

Log in to comment