Karcinom prsu je u žen nejčastější formou nádorového onemocnění, jehož původ je většinou v mlékovodech. Málokdo však ví, že nádor prsu se může vyskytnout i u mužů. Šance, že se tak stane, je sice mnohonásobně nižší než u žen, zato však mužům hrozí vice než dvojnásobná úmrtnost na tuto nemoc. Rozlišujeme nádory benigní (nezhoubné) a maligní (zhoubné). Největší počet případů karcinomu prsu je dlouhodobě zaznamenáván ve vyspělých zemích světa, přesto se rozhodně nejedná o onemocnění moderní doby. První záznamy o karcinomu prsu totiž pocházejí již z roku 1600 před naším letopočtem, kdy se jím zabývali lékaři ve starověkém Egyptě, později Římě. Přes veškeré pokroky ve výzkumu i léčbě rakoviny zůstává příčina vzniku nádorového onemocnění prsu nejasná - předpokládá se, že rozhodně nebude jen jedna.

Rizikové faktory

Nejzávažnější vliv na vznik rakoviny prsu má věk. U nejmladších žen do 30 let se karcinom objevuje spíše výjimečně, poté riziko mírně stoupá. Převážnou většinu případů pak tvoří ženy nad 45 let, maximální incidence je před šedesátým rokem věku. Proto by ženy ve středním věku měly dbát na to, aby nezanedbávaly mamografická vyšetření. Není třeba se ničeho bát, snímkování mamografem je bezbolestné – prs se pouze stlačí a prosvítí rentgenovým zářením, aby bylo možné odhalit případné změny. Každé ženě nad 45 let vyšetření jednou za dva roky hradí pojišťovna.

Krom věku existují i další rizikové faktory, které do větší či menší míry ovlivňují vznik nádorů prsu. K těm ovlivnitelným patří především přílišná konzumace alkoholu a nezdravá strava s nedostatečným podílem vlákniny. Zvláštní pozor by si měly dávat ženy, v jejichž rodině se již rakovina prsu vyskytla. Pro odhalení genetické podmíněnosti karcinomu je nejpodstatnější gen BRCA 1 a 2, který pro ženy znamená až 55-85% riziko rakoviny. Mimo to platí, že riziko zvyšuje dlouhodobé vystavení estrogenu a progestinu. Do ohrožené skupiny žen tak patří ty, které absolvují hormonální terapii, začaly menstruovat brzy a prošly klimakteriem až po 55. roce, a také ty, které neměly děti. Naopak dlouhodobě proklamovaný vliv kouření se jednoznačně neprokázal.

Důležitost samovyšetření

Ačkoliv incidence rakoviny prsu stoupá, úmrtnost na tuto nemoc se nezvyšuje. Poděkovat za to můžeme faktu, že nádory bývají objeveny včasně, když jsou ještě v raných stádiích. Proto je velmi důležité nepodceňovat nutnost samovyšetření, a to alespoň jednou za měsíc. Nejlepší doba pro vyšetření pohmatem je 5.-10. den menstruačního cyklu. Jak správně samovyšetření provést? Nejlépe krouživými pohyby třemi prsty, přičemž se prohmatává celá oblast prsou, podpaží a klíční kosti. Obecně platí, že pravý prs vyšetřujeme levou rukou a naopak.

Nejčastější příznaky

Všímáme si jakékoliv změny tvaru a velikosti samotného prsu i bradavky, dáváme také pozor na případný výtok. Nejčastějším příznakem jsou pohmatem zjistitelné bulky v prsu a otoky lymfatických uzlin. Varovným znamením však nebývají jen bulky, ale i nerovnosti na povrchu a změny kůže. Časté změny zahrnují vtažení bradavky, zarudnutí či zhrubnutí kůže.

Určujícím faktorem je klinické stadium onemocnění

Je-li odhalena rakovina prsu, lékaři okamžitě zjišťují stupeň pokročilosti daného karcinomu, tedy klinické stadium onemocnění. Právě to bývá hlavním faktorem při rozhodování o následujícím léčebném postupu. Podle pokročilosti a typu nádoru rozlišujeme stadium 0 (prozatím neinvazivní tumor) až IV. První stadium zahrnuje menší nádory do velikosti 2 cm, v dalších se jedná o nádory větší a postupně se přidávají další potíže, jako jsou postižení lymfatických uzlin a tkání v okolí prsu a zánětlivý karcinom, v konečném stádiu pak již existují vzdálené rakovinné metastáze. Klinické stádium nádoru má přímý vliv na úspěšné vyléčení pacienta – u nulového stadia se očekává úplné uzdravení bez recidivy, u IV. představuje tato šance pouhých 20 %. I proto je důležité nechat se vyšetřit včas!

Stanovení diagnózy

Pokud při samovyšetření získáte jakékoliv podezření, neotálejte a nechte se vyšetřit lékařem. Ten na základě mamografie, magnetické resonance či ultrazvuku stanoví diagnózu. Provádí se také biochemické vyšetření krve, jež odhalí nádorové markery. Potvrdí-li se přítomnost nádoru, odebere se vzorek tkáně a provede se biopsie. Další vyšetření (sono, rentgen, scintigrafie, tomografie…) mohou vyloučit nebo potvrdit metastáze do jiných orgánů.

Léčba karcinomu prsu

Operativní léčba rakoviny prsu se provádí od roku 1882. V minulosti se jednalo o radikální mastektomii, kdy se odebíral celý prs, svaly i nervy a všechny uzliny z podpaží. Nyní máme k dispozici i dva další typy chirurgických zákroků, postup se tedy vždy přizpůsobuje konkrétní diagnóze. Parciální mastektomie je nejméně invazivní metodou, odstraňuje se při ní pouze samotný nádor s malou částí okolní tkáně a často se kombinuje s ozařováním. Totální mastektomie zahrnuje odebrání celého prsu, v některých případech i lymfatických uzlin, to však není podmínkou.

Hojně používanou léčebnou metodou, stejně jako u mnoha dalších typů rakovin, je chemoterapie. Ve většině případů ji pacient absolvuje po operaci a může na ni docházet ambulantně. Po chemoterapii často následuje také ozařování, tedy radioterapie, která snižuje riziko, že se rakovina vrátí. Pakliže je daný typ nádoru vyživován ženskými pohlavními hormony, lze dále aplikovat hormonální terapii, kdy se pacientovi podávají inhibitory těchto hormonů blokující jejich účinek. Imunoterapie pak může stimulovat odolnost organismu proti rakovinnému bujení a vykazuje jisté úspěchy ve spojení s biologickou terapií.

Nelze dostatečně zdůraznit, že zásadní vliv na úspěšnost léčebných postupů má včasné odhalení nemoci. Nezanedbávejte proto prevenci a pokud při samovyšetření odhalíte bulku, nebojte se diagnózy a běžte okamžitě k lékaři. V nejhorším případě si tak můžete zachránit život, v tom lepším pouze zjistíte, že se jedná o neškodnou cystu a budete moci opět v klidu spát.