Psychologie

  • "Bohužel," říká Paresh Vyas, majitel Nurse Next Door Home Care, "v naší práci často slýcháme hororové příběhy z rodin o najímání pečovatelek – nedbalost, zneužívání a prostě nezájem. S takovými zkušenostmi se nedůvěřivé rodiny často ptají jak zajistit správnou volbu toho, kdo se bude starat o jejich blízké."Za prvé, při najímání pečovatelů nezapomeňte ověřit jejich certifikaci!

  • Život nám toho někdy nakládá až příliš a rozhodně není snadný. A co teprve, když jste žena! Potýkáte se s tolika problémy, povinnostmi a situacemi, od dětství až po stáří, že z toho jde hlava kolem. Když si opravdu nevíme rady, je dobré zahodit stud a vyhledat odborníka.

  • Právě probíhá období, kdy většina škol pořádá zápisy do prvních tříd. Malí školáčci jsou podrobováni první zkoušce, která má za úkol zjistit, zda jsou již dostatečně zralí na to, aby z nich mohli být školáci. Pro většinu dětí se jedná o formalitu, do školy se těší, od Vánoc mají již nakoupeno mnoho školních pomůcek od penálu až po tašku a s nástupem do školy se počítá. U některých žáků ale může vzniknout podezření, že některá oblast potřebná pro zahájení školní docházky ještě není zralá a že by bylo dobré zvážit odložení nástupu do školy o jeden rok. O tomto kroku pomáhá rozhodnout školské poradenské zařízení, většinou pedagogicko-psychologická poradna. Co se při vyšetření školní zralosti zkoumá? Jaké oblasti jsou pro úspěšný nástup do školy důležité?

  • Pervazivní vývojové poruchy je oblast poruch, o kterých mnoho lidí jistě slyšelo či četlo. Ne každý si ovšem tyto poruchy spojí se slovem „pervazivní“. Toto slovo znamená „všeprostupující“ a je v názvu proto, že tyto poruchy postihují veškeré oblasti lidské psychiky (motoriku, kognici, emoce, vůli atd.). Postihují také sociální a komunikační dovednosti, což jsou oblasti, které zasahují do celého života a ovlivňují veškeré dění, vše co se kolem dítěte děje je ovlivňováno jeho schopností komunikace s okolím. Pervazivní vývojové poruchy začínají většinou v prvních třech letech života dítěte. Dříve se používal pojem psychóza, ve snaze odlišit tyto poruchy od psychóz u dospělých se od tohoto pojmu upustilo.

  • Nové výzkumy ukázaly, že cyklisté s přilbou více riskují a hrozí jim větší nebezpečí ze strany ostatních účastníků silničního provozu oproti cyklistům bez ochranné přilby. Čím je to způsobeno? Má tedy nošení cyklistické přilby nějaký význam? V naší zemi je tento ochranný prvek povinný do věku 18 let. Především dětem vštěpujeme nutnost cyklistické přilby a její užitečnost. Co tím ale způsobujeme v lidské mysli, pokud poukážeme na užitečnost ochranného prvku?

  • Diagnóza ADHD (z anglického Attention Deficit and Hyperacitivity Disorder – Porucha pozornosti a hyperaktivita) bývá označována jako jedna z nejčastěji diagnostikovaných poruch u dětí a také jako diagnóza, která je nadužívaná (tedy přidělována i dětem, které jí pravděpodobně netrpí). Může to být způsobeno například tím, že nejsou objektivní metody k měření této poruchy. Její diagnóza probíhá na základě odborného klinického posouzení příznaků a chování dítěte. Záleží pak tedy na úsudku odborníka, kterému svěříte své dítě do rukou, zda příznaky vyhodnotí jako natolik závažné, aby se jednalo o poruchu. Otázkou je, co pak? Co se dá dělat?

  • Orthorexie neboli posedlost zdravým jídlem je druhem poruchy příjmu potravy, stejně jako anorexie nebo bulimie. Netrpíte touto chorobou?

  • Tento název již každý z nás pravděpodobně někdy ve svém životě zaslechl. Ne každý si ovšem dokáže představit, co vše tato porucha obnáší a co vše jí může způsobovat. Na rozdíl od jiných psychiatrických poruch, se totiž tato porucha může týkat každého z nás, neboť nikdo z nás neví, jaká událost nás v životě potká a jak budeme schopni ji unést.

  • Ještě nedávno se předpokládalo, že čím větší a náročnější cíle budou rodiče svým dětem pokládat, tím budou děti úspěšnější ve svém životě, tím toho dosáhnou více a budou cílevědomější. Tímto směrem poukazovaly mnohé studie. Je to ovšem opravdu tak? Neplatí to pouze pro některé děti? Nové výzkumy – nové názory – nové výsledky. Ukázalo se, že ne vždy jsou rodičovská očekávání tím pravým pro posílení dětského ducha a samostatnosti.

  • Stres může být na překážku ve vaší cestě k hubnutí. Dodržuji dietní plán, jak jenom můžu. Mám pocit, že jsem jej zvolila dobře, ale jsem tak zklamaná se svojí váhou. Já tento měsíc přibrala! Práce a život byly stresující a rušné. Mám dvě zaměstnání. Přistihl jsem se, že piju více alkoholu. Zní vám to povědomě?Mnozí z nás vedou hektický životní styl a často zapomínají postarat se o sebe. Stres se stává těžkým břemenem, které ovlivňuje zdraví. Pojďme se podívat na to, co se stane během stresující doby.

  • Jestliže se blíží doba, kdy Vaši blízcí budou potřebovat pomoc okolí v každodenním životě, zvažujete jistě, jak jim ji dopřát. Pokud Vám časové možnosti neumožní postarat se o ně osobně, zvažte obdobu domova pro seniory v Brně, a společně navštivte Senior Park.

  • Skvělé povídání s mentorem české psychiatrie MUDr. Radkinem Honzákem

  • Staří Řekové byli toho názoru, že mysl se fyzicky nachází v srdci. I když se mýlili, existuje silné propojení mysli a těla, což je konečně je vědecky dokázáno.

  • Možná jste to někteří zažili, když jste byli dětmi. Možná toto téma teď řešíte se svými vlastními ratolestmi. Somnambulismus neboli náměsíčnost se totiž nejčastěji objevuje právě u dětí a to až u 15%. Čím je to způsobené? Může to být nějak nebezpečné a existuje nějaká léčba či prevence?

  • Letošní zimu jsme si mnoho sluníčka neužili. Některým lidem to možná tak nepřijde, jiní naopak nedostatkem slunečních paprsků mohou velmi trpět. Nedostatek světla se totiž může u některých lidí projevit horší náladou, apatií, nechutenstvím, horší kvalitou spánku a u některých může vyústit dokonce k tzv. sezónní depresi. Co se s tím dá dělat? Existuje nějaký způsob, jak lze nahradit sluneční svit a dopřát si opět trošku více světla ve svém životě?

  • Říká se, že smích léčí a že spokojení lidé žijí déle. Co ale ti ostatní? Co ti, kteří se nesmějí, ti co jsou nešťastní a ti co nejsou spokojení? Žijí tím pádem opravdu kratší dobu? Mají větší pravděpodobnost že dříve zemřou? To se snažili zjistit ve výzkumu prováděném na Univerzitě v Oxfordu.

  • Před obtížným úkolem, zkouškou či například nepříjemnou schůzkou je přirozené, že cítíme napětí, strach a obavy. Jsme nervózní a kolikrát si představujeme mnoho možností, jak daná situace může skončit. Nakonec ale pocity odezní neboť je to pouze reakce na očekávaný stres. Někteří lidé, ale mohou tyto pocity zažívat neustále. Mohou mít obavy z různých věcí, které ani nemusejí konkrétně souviset s nějakou očekávanou událostí, nemusí mít ani konkrétní podobu. Mohou to být prostě jen pocity svírání na hrudi, které lze jen těžko vysvětlit a někdy mohou vést až k poruchám spánku a zhoršovat kvalitu života i v jiných oblastech bytí. Řeč je o úzkostné poruše. Co to je? Čím vzniká? A co se s ní dá dělat?

  • Být teenager a snažit se přijít na to, kam zapadnout a patřit je již dost těžké i bez dalšího stresu ze zdravotního stavu, který vás odliší od ostatních. Nedávná studie ukázala, že mladí lidé s diabetem mají čtyřikrát větší šanci být hospitalizováni na léčbu duševního zdraví než ti zdraví. "Deprese je dvakrát až třikrát častější u mladých lidí s diabetem, než u těch, kteří nemají choroby," říká Tina Drossos, klinický psycholog na University of Chicago Medicine