Časté nucení na močení, pálení a řezání při močení, pocit nedokonalého vymočení, zapáchající moč, přítomnost krve v moči, bolesti břicha v podbřišku, dočasný únik moči, to vše mohou být příznaky močové infekce. Pokud infekce přestoupí na ledviny, přidávají se bolesti v zádech a horečky často se zimnicí a třesavkou.
Pro někoho je to první věc, kterou udělá hned potom, co ráno vstane z postele. Někdo ani nevstane a příchozí poštu kontroluje už v posteli. Chodí snad přes noc tolik důležitých zpráv, že se bez nich nedokážeme obejít? Způsobujeme nám snad taková muka to, že jsme offline a nemáme aktuální zprávy, že je pro nás nemyslitelné podívat se na email až v práci? A co přes den? Jak často sledujete nově příchozí poštu? Nemáte chvílemi pocit, že jste novými zprávami příliš zahlceni? Udělejme něco pro to, abychom zbytečně sami sebe nestresovali.
Říká se, že smích léčí a že spokojení lidé žijí déle. Co ale ti ostatní? Co ti, kteří se nesmějí, ti co jsou nešťastní a ti co nejsou spokojení? Žijí tím pádem opravdu kratší dobu? Mají větší pravděpodobnost že dříve zemřou? To se snažili zjistit ve výzkumu prováděném na Univerzitě v Oxfordu.
Obzvlášť začátkem roku jsou všichni plni odhodlání a předsevzetí o tom, jak budou cvičit, hubnout a obecně zlepšovat své tělo a svou kondici. Kolik ale znáte lidí, kteří si do nového roku předsevzali, že budou více v klidu a pohodě, že by chtěli být spokojenější, mít méně starostí, více radostí a dostatek odpočinku? Já bohužel ani jednoho, ačkoliv vím, že mnozí by to potřebovali. Problém je pravděpodobně v tom, že práce na psychické pohodě není tolik vidět, jako shozená kila či vypracované svaly. A tím pádem možná nepřináší tolik (okamžitého) uspokojení. Existují nějaké jednoduché a nenáročné cesty, jak se starat o svou psychiku a vnitřní pohodu?
„Jsme tím, co si pamatujeme. Bez paměti mizíme, přestáváme existovat, naše minulost je vymazána a přece věnujeme paměti jen málo pozornosti, kromě případů kdy nás opustí. Děláme strašně málo k jejímu procvičení, živení, posilování a ochraně.“ Mark Twain
Tamarind indický, Tamaryšek, kyselé datle, indické datle neboli Tamarindus indica je stálezelený tropický strom (dosahující výšky až 15 metrů), původem ze subsaharské Afriky. Nyní je pěstovaný v tropických oblastech, zejména ale v Indii. Tamarindu se daří v obdobích sucha a také v savanách a chudých půdách v nížinách tropů či březích řek. Objevuje se i na zplaněných březích potoků a v blízkosti termitišť. Naopak nemá rád oblasti s hojnými dešťovými srážkami a monzunovými lijáky. Má zpeřené listy a jemně zaškrcované plody.
Lanýž neboli Tuber je označení pro plodnici vřeckovýtrusné houby. Je známo mnoho druhů lanýže a většina z nich je kulinářskou pochoutkou (například lanýž černovýtrusý, lanýž letní, lanýž piemontský či lanýž letní, který se vzácně vyskytuje také v České republice). Lanýže jsou doma ve Středomoří – v italském Piemontu, francouzském Périgodru či na Istrijském poloostrově. Vyskytují se v dubových a listnatých lesích a daří se jim ve vápenité půdě.
Mentální anorexie je porucha, která se společně například s bulimií a přejídáním řadí mezi poruchy příjmu potravy. Slovo anorexie pochází z řečtiny a skládá se z předpony ,,a“, což znamená ,,ne“ nebo ,,bez“ a ze slovesa ,,orexie“, což znamená ,,chuť k jídlu“ nebo ,,žádostivost“. Celkový význam by se teda dal přeložit jako nechuť k jídlu. Nejčastěji touto nemocí trpí dívky mezi 13-20. V dospívání se tvar postavy a váha staví do popředí zájmu mladých dívek. Některé studie pak uvádějí, že až 11% mladých žen má příznaky anorexie nebo bulimie.
Před obtížným úkolem, zkouškou či například nepříjemnou schůzkou je přirozené, že cítíme napětí, strach a obavy. Jsme nervózní a kolikrát si představujeme mnoho možností, jak daná situace může skončit. Nakonec ale pocity odezní neboť je to pouze reakce na očekávaný stres. Někteří lidé, ale mohou tyto pocity zažívat neustále. Mohou mít obavy z různých věcí, které ani nemusejí konkrétně souviset s nějakou očekávanou událostí, nemusí mít ani konkrétní podobu. Mohou to být prostě jen pocity svírání na hrudi, které lze jen těžko vysvětlit a někdy mohou vést až k poruchám spánku a zhoršovat kvalitu života i v jiných oblastech bytí. Řeč je o úzkostné poruše. Co to je? Čím vzniká? A co se s ní dá dělat?
Ještě nedávno se předpokládalo, že čím větší a náročnější cíle budou rodiče svým dětem pokládat, tím budou děti úspěšnější ve svém životě, tím toho dosáhnou více a budou cílevědomější. Tímto směrem poukazovaly mnohé studie. Je to ovšem opravdu tak? Neplatí to pouze pro některé děti? Nové výzkumy – nové názory – nové výsledky. Ukázalo se, že ne vždy jsou rodičovská očekávání tím pravým pro posílení dětského ducha a samostatnosti.
Nevíte co dělat se zbytky avokáda? Tato rychlá a jednoduchá avokádová maska na ruce je rychlý způsob jak hydratovat vaše suché drsné ruce. A velmi příjemně můžete zregenerovat stejným způsobem o pleť obličeje. Příprava je jednoduchá a zvládnete jí v pohodlí domova.