Již na začátku letošního roku byla ve všech médiích skloňována ptačí chřipka. Jde o virové onemocnění, které bylo poprvé zaznamenáno na počátku 20. století v Itálii. Největší pandemií ptačí chřipky si však svět prošel v roce 2003. Ta postihla především oblast Asie. V té době tam ze 118 nakažených lidí ptačí chřipkou zemřelo 61 lidí. Není tedy divu, že když se nyní objevila na naše území, dělají veterináři vše co je v jejich silách, aby bylo zasaženo co nejméně chovů. Naštěstí nebyl, u tohoto kmene ptačí chřipky, zatím zaznamenám žádný přenos na člověka.

Příznaky a šíření

V přírodě je ptačí chřipka šířena zejména vodními ptáky, jako jsou kachny, husy, labutě, ale i volavky. Nakažení ptáci pak mohou virus šířit pomocí slin, nosních sekretů, nebo trusu. Ptáci se tak poté jednoduše nakazí tím, když se dostanou do styku s trusem nakaženého ptáka. Může se však také stát, že někteří ptáci virus šíří, aniž by se jim sami nakazily.

Vybíjení ptačích chovů

Mnohem hůře se však nákaza projevuje u domácího ptactva a především u drůbeže, ta je k nákaze mnohem více náchylnější než divoké ptactvo. U ptáků se infekce projevuje ve dvou různých formách. V tom lehčím případě jsou příznakem malé snůšky vajec a zježené peří. Při těžší formě nákazy je téměř 100% úmrtnost ptáků, protože virus zasáhne velkou část vnitřních orgánů. Jakmile se virus u chovu projeví, je potřeba jej celý zlikvidovat. To v současné situaci nastalo i na našem území a jsou vybíjeny tisíce ptáků již téměř po celé republice.

Příznaky a léčba u člověka

Člověka virus ptačí chřipky nenapadá. Jediný způsob nakažení je ten, že přijdete do styku s nakaženými ptáky, s jejich pozůstatky, popřípadě požijete jejich nedostatečně tepelně zpracované maso. Virus ptačí chřipky je pak pro člověka nebezpečný především proto, že zatímco běžná chřipka je způsobena jen mírně se měnícím chřipkovým virem, a člověk si je tak sám schopen vytvořit protilátky, tak u ptačí pandemie je onemocnění způsobeno zcela novým virem, na který člověk žádné protilátky nemá, jelikož se s ním zatím nesetkal. Snadno by se tedy šířil z člověka na člověka.

Onemocnění virem ptačí chřipky typu A (H5N1) se u člověka projevuje podobně jako chřipka akorát s vysokými horečkami okolo 38°C a více. Dále silným kašlem, bolestmi hrdla a dušností. Inkubační doba bývá sedm až deset dní. Účinná léčba nebyla dosud vyvinuta, ale odborníci se shodují na dobrých účincích antivirotik Tamiflu a Relenza, které lze použít jak při léčbě, tak především jako prevenci proti ptačí chřipce. V některých případech se doporučuje také očkování proti běžné chřipce, které sice nepomáhá jako lék, ale spíše zabraňuje oslabenému organismu, a zabraňuje tak, aby se běžná chřipka propukla v pandemickou.