Pro někoho je to první věc, kterou udělá hned potom, co ráno vstane z postele. Někdo ani nevstane a příchozí poštu kontroluje už v posteli. Chodí snad přes noc tolik důležitých zpráv, že se bez nich nedokážeme obejít? Způsobujeme nám snad taková muka to, že jsme offline a nemáme aktuální zprávy, že je pro nás nemyslitelné podívat se na email až v práci? A co přes den? Jak často sledujete nově příchozí poštu? Nemáte chvílemi pocit, že jste novými zprávami příliš zahlceni? Udělejme něco pro to, abychom zbytečně sami sebe nestresovali.

Číst dál: Jak často kontrolujete pracovní emaily? Neškodíte tím svému zdraví?

Říká se, že smích léčí a že spokojení lidé žijí déle. Co ale ti ostatní? Co ti, kteří se nesmějí, ti co jsou nešťastní a ti co nejsou spokojení? Žijí tím pádem opravdu kratší dobu? Mají větší pravděpodobnost že dříve zemřou? To se snažili zjistit ve výzkumu prováděném na Univerzitě v Oxfordu.

Číst dál: Vliv štěstí a neštěstí na naše zdraví

Obzvlášť začátkem roku jsou všichni plni odhodlání a předsevzetí o tom, jak budou cvičit, hubnout a obecně zlepšovat své tělo a svou kondici. Kolik ale znáte lidí, kteří si do nového roku předsevzali, že budou více v klidu a pohodě, že by chtěli být spokojenější, mít méně starostí, více radostí a dostatek odpočinku? Já bohužel ani jednoho, ačkoliv vím, že mnozí by to potřebovali. Problém je pravděpodobně v tom, že práce na psychické pohodě není tolik vidět, jako shozená kila či vypracované svaly. A tím pádem možná nepřináší tolik (okamžitého) uspokojení. Existují nějaké jednoduché a nenáročné cesty, jak se starat o svou psychiku a vnitřní pohodu?

Číst dál: Jak zlepšit psychické zdraví

„Jsme tím, co si pamatujeme. Bez paměti mizíme, přestáváme existovat, naše minulost je vymazána a přece věnujeme paměti jen málo pozornosti, kromě případů kdy nás opustí. Děláme strašně málo k jejímu procvičení, živení, posilování a ochraně.“ Mark Twain

Číst dál: Jiná cesta k zapamatování

Mentální anorexie je porucha, která se společně například s bulimií a přejídáním řadí mezi poruchy příjmu potravy. Slovo anorexie pochází z řečtiny a skládá se z předpony ,,a“, což znamená ,,ne“ nebo ,,bez“ a ze slovesa ,,orexie“, což znamená ,,chuť k jídlu“ nebo ,,žádostivost“. Celkový význam by se teda dal přeložit jako nechuť k jídlu. Nejčastěji touto nemocí trpí dívky mezi 13-20. V dospívání se tvar postavy a váha staví do popředí zájmu mladých dívek. Některé studie pak uvádějí, že až 11% mladých žen má příznaky anorexie nebo bulimie.

Číst dál: Jak vzniká mentální anorexie?

Před obtížným úkolem, zkouškou či například nepříjemnou schůzkou je přirozené, že cítíme napětí, strach a obavy. Jsme nervózní a kolikrát si představujeme mnoho možností, jak daná situace může skončit. Nakonec ale pocity odezní neboť je to pouze reakce na očekávaný stres. Někteří lidé, ale mohou tyto pocity zažívat neustále. Mohou mít obavy z různých věcí, které ani nemusejí konkrétně souviset s nějakou očekávanou událostí, nemusí mít ani konkrétní podobu. Mohou to být prostě jen pocity svírání na hrudi, které lze jen těžko vysvětlit a někdy mohou vést až k poruchám spánku a zhoršovat kvalitu života i v jiných oblastech bytí. Řeč je o úzkostné poruše. Co to je? Čím vzniká? A co se s ní dá dělat?

Číst dál: Všudypřítomná úzkost

Ještě nedávno se předpokládalo, že čím větší a náročnější cíle budou rodiče svým dětem pokládat, tím budou děti úspěšnější ve svém životě, tím toho dosáhnou více a budou cílevědomější. Tímto směrem poukazovaly mnohé studie. Je to ovšem opravdu tak? Neplatí to pouze pro některé děti? Nové výzkumy – nové názory – nové výsledky. Ukázalo se, že ne vždy jsou rodičovská očekávání tím pravým pro posílení dětského ducha a samostatnosti.

Číst dál: Příliš aspirující rodiče

Život je plný vzestupů a pádů a je to pro každého normální se cítit jedno za čas pod psa. Pokud jste nešťastní, potřebujete povzbudit! Zvednout náladu vám jednoduše pomůžou následující triky, jak se přirozeně a hravě vypořádat s depresí.

Číst dál: 12 Jednoduchých triků jak zdolat depresi

Maria Tecla Artemesia Montessori (31.srpna 1870 - 6. května, 1952) byla italská lékařka a pedagožka, známá hlavně pro filozofii školství, která nese její jméno, a jako autorka děl o vědecké pedagogice. Její vzdělávací metoda se v současné době používá ve veřejných a soukromých školách po celém světě. Montessori se narodila 31. srpna 1870 v Chiaravalle, Itálie. Její otec, Alessandro Montessori, v té době 33 letý, byl úředníkem ministerstva financí a praoval ve státní tabákové továrně. Její matka, Renilde Stoppani, 25 letá, byla na svou dobu velmi vzdělaná byla praneteří italského geologa a paleontologa Antonio Stoppaniho. Neměla žádné zvláštní poradce a tak byla velmi blízká své matce, která jí ochotně podporovala. Měla také láskyplný vztah ke svému otci, i když nesouhlasil s její volbou pokračovat ve vzdělání.

Číst dál: Maria Tecla Artemesia Montessori