Náš organismus se setkává s obrovským množství bakterií a virů. S mnoha z nich žijeme v synergii, s jinými náš organismus naopak bojuje. Obstát proti nim nám pomáhá naše imunita. Tu si budujeme od dětství tím, že s nimi přicházíme do styku. Avšak dnešní doba je příliš sterilní, a tak se náš imunitní systém mnohdy nemá v dětství možnost správně vyvinout. Nesetkáme se s dostatečným množstvím antigenních stimulů, což pak u nás v pozdějším věku může vyvolat například astma, různé alergie, ale v podezření je i diabetes 2. typu. Jinou možností, jak posílit imunitu, je za pomoci látek s tzv. imunomodulačními vlastnostmi. To jsou právě polyglukany, tedy betaglukany.

Pomozte imunitě betaglukany

Rodiče malých dětí vědí, jak velký problém představuje dítě ve školce či ve škole. Ze sterilních domovů přijdou do prostředí, kde se postupně nakazí všemožnými virózami, chřipkou, přidá se nachlazení a celá řada dalších respiračních problémů. Zdá se nám, že imunitní systém dítěte selhal na plné čáře. A mnohdy i náš. Dnes se do rodičovství nehrneme příliš brzy. Když máme školkové či školopovinné dítě, je nám mnohdy přes čtyřicet. A náš organismus už není tak odolný jako dříve. Takže si dost často odstůněme nemoci se svými dětmi.

Imunitě se ale dá pomoci právě betaglukany. Nevzniká vůči nim rezistence, takže se doplňky stravy s betaglukany mohou užívat dlouhodobě a též ve vyšší dávce. V podstatě by měly být součástí rodinného jídelníčku i jídelníčku našich dětí. Jenomže přijímat je jen tak ve stravě a v dostatečném množství je téměř nereálné. Proto se užívají v podobě doplňků stravy.

Výrobci doplňků stravy mají povinnost uvádět, kolik betaglůkanů obsahují

Tento parametr rozhodně nepřehlédněte, protože toto číslo vypovídá o kvalitě přípravku i o tom, zdali není předražený. Mnozí výrobci se též chlubí tím, z čeho jejich betaglukany pochází. Zdrojů je přitom více. U nás je hodně preferovaný betaglukan získaný z hlívy ústřičné, který se jmenuje pleuran.

Houby patří mezi nejuznávanější zdroje těchto glukanů

Z hub mezi zdroje patří již zmíněná hlíva ústřičná, hlízenka hlíznatá, hadovka smrdutá, hřib žlučník, klanolístka obecná, ucho Jidášovo, lesklokorka lesklá (reishi), muchomůrka červená, trsnatec lupenitý, houževnatec jedlý (shiitake) a další. Zdrojem betaglukanů je i kvasinka pivní. Vlastně se dá říct, že každý stát má jiný oblíbený a tradiční zdroj pro betaglukany. V Evropě obecně se používá především zymozan z pekařských a pivovarských kvasnic. Pro Brazílii a Kanadu bývají typické betaglukany z obilovin. Pro Francii z mořských řas. A betaglukany z hub, z shiitake, reishi či maitake, se užívají v Japonsku, v Číně a v Rusku.

Kromě podpory imunity se polyglukany zkoumají též jako látky s protinádorovými účinky

V Japonsku existuje stará pověst o opicích, které nikdy neonemocněly a ani neměly nádory, protože se živily výhradně houbou shiitake, tedy houževnatcem jedlým. V Japonsku byly dokonce oficiálně povoleny na podpůrnou léčbu některých nádorových onemocnění dva typy betaglukanů – lentinan (z houževnatce jedlého) a schizofylan (z klanolístky hlíznaté).

Oplatí se betaglukany užívat?

Betaglukany jsou rozhodně látky, které stojí za další zkoumání. Samy o sobě se lékem jako takovým nestanou, rozhodně však mají potenciál pomáhat. Třeba když potřebujeme získat odolnost vůči virovým a bakteriálním onemocněním.