lokální potraviny

Dříve bylo běžné, že naši předci jedli jen to, co si vypěstovali, nebo koupili na trhu. Dnes jsme zvyklí jíst potraviny z velké dálky. Otázkou je ale, jakou takové potraviny mají výživovou hodnotu a zda bychom se neměli poohlédnout ve svém okolí a nakupovat to, co vyrostlo v našem podnebném pásmu. Čerstvé potraviny bez chemie mají mnohem pozitivnější vliv na naše zdraví. Toto téma pro vás zpracovala Romana z Kuchyňského studia Gorenje v Ostravě.

Potraviny, které na náš stůl cestují stovky a tisíce kilometrů, musí být ošetřeny tak, aby jejich barva a tvar zůstaly zachovány a aby se nezkazily. Exotické ovoce se musí utrhnout v nezralém stavu. U zeleniny se používají speciální plyny, které zastaví jejich zrání. Takové potraviny vůbec nemají chuť, vůni ani kvalitu, pro jakou se pěstují.

Čím čerstvější, tím více mikroživin

Proč bychom tedy vlastně měli sáhnout po místních potravinách? Lucie Rybáková, expertka na výživu, uvádí tyto hlavní důvody: „Jde o vysokou výživovou hodnotu z hlediska mikroživin (např. doba sklizně až v době zrání), lepší genetickou výbavu pro zpracování u nás tradičně dostupných potravin a také dobrý pocit z nižší ekologické stopy.“ Rostliny obsahují nejvíce bioaktivních látek a mikroživin, když jsou čerstvé, a čím se s nimi více manipuluje a čím jsou dále od místa pěstování, tím méně takových látek obsahují. Výživovou hodnotu mají také nejvyšší pouze vyzrálé plody. Nezralé plody jsou hůř vstřebatelné, méně chutné a samozřejmě ztrácejí i přirozenou vůni.

Citrusy jsou v zimě nevhodné

Podle výživové poradkyně Štěpánky Čápové bychom měli upřednostnit potraviny vypěstované v našem okolí, protože jsou pro naše tělo vhodnější: „Náš organismus je k tomu uzpůsoben, náš střevní trakt je osídlen takovou mikrobiotou, jaké jíme potraviny, a není připraven na konzumaci cizokrajných potravin ve velké míře. Sezónní potraviny jsou vhodné i pro udržení rovnováhy v těle vzhledem k ročním obdobím, tedy nejíst potraviny, které nás třeba v zimě ještě více ochlazují.“ To jsou právě citrusy, které se tak hojně propagují pro obsah vitamínu C.

Výhodou lokálních potravin je, že se u nich nepoužívají chemické látky jako při transportu potravin z velké dálky. Nejvíce je to vidět u rajčat, která jsou velmi náchylná na plísňové choroby. Stanislav Hecht, velkopěstitel zeleniny nedaleko Prahy, má s pěstováním rajčat velké zkušenosti. „Na trhu dominují tzv. long shelf life rajčata, která nikdy doopravdy plně nedozrají. Tato rajčata mají zablokovanou tvorbu etylénu. Nikdy neprojdou fází zralosti, protože zrání je buď vyloučeno geneticky či je zastaví speciální plyny stejně jako u jablek. Odhaduji, že 70 % vůbec populace neví, jak mají rajčata chutnat. Naší snahou je rajčata pěstovat s využitím moderních technologií ale zároveň co nejblíže postupům, které se aplikovaly po generace, a tak nám jde o barvu, chuť i obsahové látky jako je lykopen a vitamíny, žádná hydroponie, přisvětlování, topení zároveň s větráním.“ Zelenina z jejich farmy se k zákazníkovi dostane obvykle do půl dne.

regionalni potraviny

Podporujte zemědělce ve svém okolí

Pokud se rozhodnete kupovat lokálně vypěstované potraviny, ohlédněte se ve svém blízkém okolí. Komunitou podporované zemědělství je forma spolupráce spotřebitelů a zemědělců, kteří se vzájemně poznají. Spotřebitelé vědí, odkud jejich potraviny pocházejí a zemědělec, který má pravidelné odběratele, může snadno plánovat úrodu. V případě potřeby můžete zemědělci pomoci třeba v sezóně podle domluvy. Nejenom že získáte kvalitnější potraviny bez chemie a zbytečných obalů, ale také podpoříte místní pěstitele a rozvoj vašeho regionu. Pokud to máte na venkov daleko, najděte si ve městě obchody, které upřednostňují lokální dodavatele, a v supermarketech sledujte, odkud potraviny pocházejí.

Log in to comment