Jak se díváte na nevěru

Navíc tam, kde je láska a respekt, tak si partneři dokáží sednout a říct, to je špatně a co by měli a mohli změnit. Tam, kde se jen chodí do práce a z práce a automaticky se čeká, že vše bude jako před svatbou, tam se to nikdy samo nezmění..

S nevěrou jsem se setkala a vždy měla pramen ve vztahu, kde něco nefungovalo, mlčelo se o tom a probém byl na světě. Myslím, že je málo lidí, kteří by byli nevěrní jen tak z nudy. Každý touží po lásce, pochopení a každý se chce vracet tam, kde na něj bude čekat optimistický člověk, se kterým nám bude dobře. A holt v manželství to tak logicky není. Muži si časo milenky pořizují s tím, že ony po nich nic nechtějí, tráví s ní jen hezky čas, narozdíl od manželky. Vlastně se tak vzdávají zodpovědnosti. Neuvědomují si, že i milenka je žena a po čase i ona začne NĚCO chtít aby se scházeli častěji, aby chodil včas, aby to a aby tamto....takže z bláta do louže.

Schwabka napsal:

Kdysi jsem taky o tom cosi četla. Prý záleží, jestli je nevěrný muž nebo žena. Když muž, tak on to nebere prý jako nic závažného a svou ženu může stále milovat, kdežto ta, se kterou byl nevěrný možná ani neví, jak se jmenuje. Když je nevěrná žena, je to vážné, protože to znamená, že miluje toho, s kým byla nevěrná.

Ale i tak si myslím, že to není žádné alibi, že byl muž rosévač a teď je živitel rodiny, to není žádný důvod, proč se kvůli ženě a své rodině nesnažit osvládnout své živočišné pudy, i když to má asi těžší než žena.

Schwabka napsal:

Kdysi jsem taky o tom cosi četla. Prý záleží, jestli je nevěrný muž nebo žena. Když muž, tak on to nebere prý jako nic závažného a svou ženu může stále milovat, kdežto ta, se kterou byl nevěrný možná ani neví, jak se jmenuje. Když je nevěrná žena, je to vážné, protože to znamená, že miluje toho, s kým byla nevěrná.

Taky jsem četla, že to muži mají nastaveno jinak. Že muži mají oddělení emoce a fyzické potřeby, žena to má prý spojené, a tak když bývá nevěrná, tak bývá i zamilovaná, to je pro mě víc pochopitelné, asi proto, že jsem žena.

Kdysi jsem taky o tom cosi četla. Prý záleží, jestli je nevěrný muž nebo žena. Když muž, tak on to nebere prý jako nic závažného a svou ženu může stále milovat, kdežto ta, se kterou byl nevěrný možná ani neví, jak se jmenuje. Když je nevěrná žena, je to vážné, protože to znamená, že miluje toho, s kým byla nevěrná.

manufaktura napsal:

Taky nevím, jak bych zareagovala, protože je to dost citlivé téma - jenom pomyslet. Ale na druhou stranu, kdyby to byla částečně i moje vina - například dlouhodobá nespokojenost v nějaké oblasti našeho vztahu, tak bych se snažila to změnit. Ale máte pravdu, že je to těžké.

Asi by to pro mě byla také taková indicie, že je něco v našem vztahu špatně. Tak by to bylo fakt dobré si o tom všem třeba povykládat, kdyby to šlo a pak to teprve nějak vyhodnotit a vzít si z toho ponaučení, nebo něco ve vztahu změnit.

Dorothea napsal:

Nevim no, je to těžký. Já si myslím, že pokud někoho opravdu miluješ, tak nepotřebuješ být nevěrný. A když je někdo nevěrný, tak mu prostě něco ve vztahu chybí a měl by jej přehodnotit... pokud bych zjistila, že je partner nevěrný, tak pro mě by to byl automaticky rozchod.

Tak to jsi dost nekompromisní, ono je totiž podle různých výzkumů každý druhý nevěrný. Takže někdy je fakt lepší o všem nevědět, nevím, jak bych reagovala já, ale asi bych byla úplně na dně a dala bych si na definitivní rozhodnutí čas.

manufaktura napsal:

Často čtu články o tom, že je každý druhý partner nevěrný. Opravdu, to by musel být opravdu skoro každý svému partnerovi nevěrný. Jak se na nevěru díváte vy - je to součást života, může se přihodit, nebo byste ji nepřipustili? A když byste se mohli rozhodnout, chtěli byste vědět, že je vám partner nevěrný?

Tak to je teď těžké jen tak říct, ale myslím si, že některé věci je lepší nevědět, tak bych to vědět nechtěla, protože bych se s tím jenom trápila a stejně by mě to užíralo. Kdyby se stalo někdy jenom omylem, třeba v alkoholickém oparu a už se to neopakovalo, tak to nechci vědět.

Taky nevím, jak bych zareagovala, protože je to dost citlivé téma - jenom pomyslet. Ale na druhou stranu, kdyby to byla částečně i moje vina - například dlouhodobá nespokojenost v nějaké oblasti našeho vztahu, tak bych se snažila to změnit. Ale máte pravdu, že je to těžké.

Nevim no, je to těžký. Já si myslím, že pokud někoho opravdu miluješ, tak nepotřebuješ být nevěrný. A když je někdo nevěrný, tak mu prostě něco ve vztahu chybí a měl by jej přehodnotit... pokud bych zjistila, že je partner nevěrný, tak pro mě by to byl automaticky rozchod.

Často čtu články o tom, že je každý druhý partner nevěrný. Opravdu, to by musel být opravdu skoro každý svému partnerovi nevěrný. Jak se na nevěru díváte vy - je to součást života, může se přihodit, nebo byste ji nepřipustili? A když byste se mohli rozhodnout, chtěli byste vědět, že je vám partner nevěrný?