Pozoruji hroznou věc, když jsem byla malá a "tropili jsme hlouposti", starší generace nám říkala, jojo, to za našich let...myslím si ale, že byli naprosto stejní. Odstrašující je, že to na sobě již také pozoruji, ale přijde mi trapné, chovat se vůči nevybouřenému mládí agresivně, důležitá je výchova a to já a a ni nikdo jiný kromě rodičů suplovat nemůže. Ale co s opravdu agresivními důchodci, nechci snižovat kaufland, ale tam jse občas o život...je to tím, že jsou smutní, osamocení atd?