Závislost na alkoholu

Pití alkoholu je v České republice součástí běžného společenského života. Jsme proslulí jako země piva, jehož konzumace nás dostala na přední příčky v žebříčku vypitého alkoholu na hlavu v rámci EU. Jistě, dát si s přáteli pár skleniček ještě z nikoho alkoholika nedělá. Ale kde je tedy ona míra?

Lákadlo zvané alkohol

Alkoholismus je definován jako nadměrná konzumace alkoholických nápojů. Otcem tohoto termínů je švédský lékař Magnuss Huss, který jej označil jako problém již v polovině 19. století, trvalo však dalších sto let, než tak začal být obecně chápán. Ačkoliv je alkohol ve většině světa legální, stále jde o drogu se závažnými účinky na centrální nervový systém, která mění chování i osobnost člověka. Zhoršuje vyjadřovací schopnosti, kontrolu nad emocemi a celkovou schopnost myslet. Proč je tedy tak populární? Pojí se s ním také povzbudivé účinky, které nastupují před těmi negativními. Jinak stydliví lidé náhle ztratí zábrany, pocítí nával sebedůvěry a mohou se volně bavit i s cizími lidmi, což by pro ně jinak bylo nemyslitelné. Také při depresi a úzkostných stavech představuje alkohol určitý stimulant, ačkoliv samotný problém neřeší.

Alkoholismus má různorodé projevy

Konzumace alkoholu je u nás nejen legální, ale také zcela běžná. Podáváme ho k večeři, slavíme jím úspěchy v práci i ve studiích, zveme na něj potenciální partnery, darujeme ho k výročí. Naprostá abstinence je zvláště u mladých ve společnosti dost podezřelá. Ačkoliv prodej alkoholu je v ČR omezen na osoby starší 18 let, hranice první opilosti se v posledních letech posunula již na 13 let. To vše nahrává do karet vzniku závislosti – proces, kterého si leckdy ani nevšimnete. Závislost na alkoholu se projevuje velmi různě, je proto mylné se domnívat, že kdo nepopíjí na ulici levné víno a není zcela na dně, nemusí se bát. Na někom nelze vůbec poznat, že je pod vlivem, dokáže normálně fungovat, avšak když se nenapije, trpí abstinenčními příznaky. Podle Jelínkovy typologie existuje 5 různých závislosti na alkoholu:

1) Alfa: Lidé, kteří s pomocí alkoholu bojují proti depresi, úzkostem či těžkým životním situacím; často pijí o samotě.

2) Beta: Tzv. společenští pijáci, jejichž popíjení bývá sociokulturně ovlivněno.

3) Gama: Závislost na alkoholu začínající oblibou piva a tvrdého alkoholu, kdy se míra i tolerance postupně zvyšuje.

4) Delta: Lidé, kteří systematicky popíjejí (především víno), aniž by působili opilí; udržují stálou hladinu alkoholu.

5) Epsilon: Podléhání alkoholismu se epizodicky střídá s obdobími abstinence.

Dopady na zdraví

První potíže, s nimiž se alkoholik setká, přichází v podobě ranní kocoviny. Alkohol je pro lidské tělo toxický, organismus se proto snaží zlikvidovat a vyloučit škodlivé produkty jeho přeměny, především aldehydy. Tyto jedy poškozují jak centrální nervovou soustavu, tak cévy, srdce a zažívací ústrojí. V ohrožení jsou játra, slinivka, žaludek i ledviny – orgány, které se musí se zpracováním škodlivin potýkat. Předávkování, tzv. otrava alkoholem, může být i smrtelné, dojde-li k překročení hranice 4 promile v krvi. Jen v naší republice na akutní otravu alkoholem zemře přes 50 osob ročně. U těžkých alkoholiků se projevují abstinenční příznaky, pokud se nenapijí. Častými symptomy bývají třes rukou či nevolnost, extrémní formou je pak tzv. delirium tremens, alkoholická porucha vědomí. Provázejí ho halucinace, dezorientace a celá řada dalších psychotických jevů, a může skončit dokonce demencí nebo smrtí.

Sociální aspekty

Vedle zdravotních problémů působí alkoholismus negativně také v mnoha aspektech života. Pojí se s problémy v zaměstnání i domácnosti a nezřídka způsobuje celkový kolaps sociálního života jedince, který si není schopen udržet práci, vztah, koníčky ani přátele. Často dochází ke zvýšené agresivitě, nevěrám, bezmyšlenkovitému jednání a – překvapivě – depresím. Alkohol podávaný v malé míře totiž s psychickými problémy může pomoci, ovšem závislost na něm je naopak zhoršuje a vyvolává nové. K nebezpečím alkoholismu patří mimo jiné to, že se jedná o chronický stav s tendencí k recidivě. Abstinující jedinec se setkává s tolika lákadly, že mu často dělá potíže nepodlehnout. Leckdy pak stačí jedna sklenka a ocitne se znovu v začarovaném kruhu.

Léčba alkoholismu

Aby se člověk z alkoholismu úspěšně vyléčil, musí se především snažit sám. Jak se říká, těžko pomoci někomu, kdo o to nestojí. Pakliže ale člověk terapii vyhledá, ocitne se v dobrých rukou – ústavní léčba závislosti na alkoholu má u nás vysokou míru úspěšnosti a je na světové úrovni. K nejznámějším zařízením, která se jí zabývají, patří pražský Apolinář. Problémem je, že málokdo režimovou péči vyhledá a jiní z ní zase předčasně odcházejí. Léčba má striktní pravidla a nelze na ní držet jedince proti jejich vůli. Její součástí bývá i psychoterapie, při níž pacient v ideálním případě pochopí svůj problém a může přijít na kloub důvodům, které ho ke skleničce přivedly. Pro omezení touhy po sklence se podávají léky akamprosat a naltrexon. S ambulantní péčí to u nás bohužel slavné není – ve značné míře zůstává v režii neziskových organizací.