Sběr a sušení bylinek

V současnosti a uplynulých letech pozorujeme změny v přístupu a myšlení lidí v oblasti přírodního léčitelství. Obecně můžeme říci, že se lidé navrací k přírodním zdrojům a znovu objevují sílu přírody. Dochází tedy k tomu, že současná společnost se opět učí to, co dřívějším kulturám bylo vlastní.

Velký posun pozorujeme především v přírodním léčitelství, kde velké kampaně farmaceutických společností a především ceny léků donutily mnoho lidí začít uvažovat o alternativách. Když hovoříme o alternativě, máme na mysli přírodní ekvivalent k farmaceutickému výrobku s mnohdy naprosto totožnými účinky. Nejčastějším přírodním produktem, se kterým se lidé učí pracovat, jsou byliny. Neobejdou se ovšem bez znalostí, jelikož sběr, zpracování a skladování bylin vyžaduje velkou pozornost a bohaté zkušenosti. Existují totiž druhy, které v rukou laika mohou být velmi nebezpečné. Sběr bylin se může stát koníčkem, ale také dobrým přivýdělkem. Není tedy nutné sbírat byliny jen pro svou potřebu. Jistě ještě v naší paměti zůstala vzpomínka na velké školní soutěže ve sběru bylin, které byť v menší míře přetrvaly dodnes.

Při sběru bylin je nutné dodržovat několik velmi zásadních pravidel

  • Podobně jako je tomu třeba u hub, sbíráme jen ty druhy bylin, které opravdu bezpečně známe.
  • Sběr jakýchkoliv bylinek uskutečňujeme za suchého počasí (nikdy ne za deště ani z rána za rosy).
  • Ideálně vybíráme pro sběr lokalitu dostatečně vzdálenou od jakýchkoliv zdrojů znečištění a prašných cest.
  • Při sběru umísťujeme bylinky do plátěných pytlů nebo nejlépe proutěných košíků. Předejdeme tím jejich zapaření.
  • Ihned po sběru rozložíme bylinky, aby mohlo začít jejich sušení.
  • Sušení probíhá pomalu v tenké rovnoměrné vrstvě, ideálně ve stínu nebo v dobře větrané místnosti. V žádném případě nevystavovat přímému slunci nebo žáru.
  • Takto dostatečně usušené bylinky skladujeme v uzavřených skleněných nádobách nebo plátěných pytlích na temném místě a dbáme především na sucho.

   

Sušení je velmi klíčový proces zpracování bylinek. Rozlišujeme dvě varianty sušení – přirozené – probíhá v teplých dnech, kdy jsou venkovní teploty vysoké a vzduch je dostatečně suchý. Některé druhy bylin ovšem sbíráme na podzim nebo z jara, kdy teploty zdaleka nedosahují pro sušení ideálních hodnot. Sušení tedy probíhá nad umělými topnými tělesy. Zde je ovšem velké nebezpeční spálení nebo nerovnoměrného vysušení. Topné těleso by mělo mít regulovatelnou teplotu tak, abychom dosáhli pomalého a rovnoměrného sušení. Dnešní trh také nabízí sušičky, které disponují vlastními sušícími programy pro specifické druhy bylinek.

U bylinek sbíráme následující části

Listy: tato část bylinky velmi dobře schne. Je nutné věnovat pozornost tomu, aby ve vlhku ne plesnivěly. Listy by si měly i po usušení zachovat strukturu a charakteristickou vůni.

Květy: u květů si musíme dát obzvláště pozor na to, aby při sušení nehnily nebo neplesnivěly. Obsahují velké množství vody a tekutin. Je tedy potřeba je velmi důkladně vysušit a sledovat, zda si pořád uchovávají odpovídající barvu.

Kořeny: podobným problémům jako u květů je zapotřebí se vyvarovat i u kořenů bylinek. Kořeny jsou hlavní zásobní látkou rostliny. Obsahují tedy velké množství dužiny, živin a vody. Pokud sušíme větší kořeny, není na škodu je rozříznout na menší části, abychom si zaručili kvalitní prosušení.

Plody: tato část vyžaduje obzvláště velkou pozornost a nemalé zkušenosti. Plody je nutné k sušení sbírat v určité době a stádiu vyzrání. To se ovšem u každé byliny liší. Kvalitně usušený plod musí mít správné vybarvení, chuť a především musí být sbírán v době, kdy obsahuje největší množství vitamínů a jiných prospěšných látek.

Semena: semena získáváme z plodů ať už čerstvých nebo sušených. V semenech se nachází především výživné a léčivé oleje.

Jednou z alternativ skladování bylinek je i jejich zamrazení.

  • Nejvhodnější částí k zamrazení jsou především listy a plody.
  • Nedoporučuje se části rostlin krájet ani sekat.
  • Nezapomínejte každý balíček vždy popsat: název byliny a datum sběru.

 

Zamrazení má tu výhodu, že uchová bylinky poměrně dlouhý čas. Ale i tato doba má svá omezení. Před použitím vždy nechejte důkladně rozmrazit. Rozmražené části, které nespotřebujete, již opět nezamrazujte. Bylinky ztrácí na své síle i chuti. Pečlivě proto zvolte velikost balíčků a zamrazovaných dávek.

Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum

Musíte být přihlášení


Avatar uživatele Alena
Alena odpvěděl/a: #2
Myslíte, že je lapší bylinky sušit, nebo mrazit?
Avatar uživatele Alena
Alena odpvěděl/a: #3
Nebo vařit...:)
Avatar uživatele Ruprecht
Ruprecht odpvěděl/a: #4
Nejlepší jsou přeci bylinky čerstvé:)
Avatar uživatele Alena
Alena odpvěděl/a: #5
Na to jsem se ale neptala:)
Avatar uživatele Ruprecht
Ruprecht odpvěděl/a: #6
V tom případě jsou bylinky nejlepší sušené:)
Avatar uživatele manufaktura
manufaktura odpvěděl/a: #7
Děkuji za přehledná pravidla sběru bylinek a taky na jejich roztřídění podle jejich částí na kořeny, plody, semena a td. Taky je dobré vědět zásady pro uskladnění bylinek formou jejich mražením, článek je moc užitečný, ale pokud můžu, je vhodné je konzumovat okamžitě :)
Avatar uživatele Schwabka
Schwabka odpvěděl/a: #8
U nás je teď aktuální sběr řapíku, a ten se údajně může sušit i zavěšený.

Sběr a skladování Řepíku lékařského
Kvetoucí nať (Agrimoniae herba) i s přízemními listy se sbírá od června do září. Řepík najdeme na suchých loukách, mezích, v křovinách, okrajích lesů či podél cest.

Řepíková nať se suší zavěšená ve svazcích nebo rozložená v tenkých vrstvách na lískách. Suší se rychle, bez obracení, na stinném a vzdušném místě nebo za použití umělého tepla s teplotou nepřevyšující 35°C.

Řepík je mírně náchylný k zapaření, usušený snadno vlhne. Po usušení má svěží zelenou barvu, kořenně voní a chutná hořce.

Usušená řepíková nať se balí do papírových či jutových obalů, uchovává se na suchém místě, chráněném před světlem a vlhkostí.


zdroj

A taky by mě zajímalo, neví někdo, kde se dají pořídit ty plátěné pytle, v nichž se mají byliny skladovat?
Avatar uživatele manufaktura
manufaktura odpvěděl/a: #9
Kupte si plátno a ušijte si pytlíčky sama, pokud dáváte přednost kupovaným věcem, tak jsou k dostání v obchůdcích s krásnými věcmi nebo na internetu. Stačí, když do vyhledávače zadáte - kopit plátěné pytlíky na bylinky. Taky jsme si pár pytlíčků ušili. Nebo mě napadlo - dejte si je do papírových sáčků nebo do skleněné sklenice, tam by se taky neměly zkazit.
Avatar uživatele Schwabka
Schwabka odpvěděl/a: #10
Tedy já umím leccos vyrobit, ale na šití zrovna moc nejsem. Také mě napadlo, že by se to dalo pořídit v nějakém obchůdku třeba s handmade věcmi. My je dřív mívali v papírových sáčcích i ve sklenicích, tak to by vlastně také šlo.
Avatar uživatele Schwabka
Schwabka odpvěděl/a: #11
Ještě bych měla dotaz k tomu sušení bylin - když se někde píše, že se sbírá nať a pak se suší zavěšená (jako u toho řepíku), tak to znamená, to slovo "nať", jako stonek i s květy a listy? A já to tedy celé takto usuším a pak s tím co? Musím to nějak nalámat nebo otrhat ty listy a květy, abych si to mohla dát do čaje a tak? Nebo jak se to dělá?
Avatar uživatele manufaktura
manufaktura odpvěděl/a: #12
Já to tak mám pořád, je to fajn, že je mám kdykoliv k dispozici, pytlíčky z látky jsem musela umístit někam do komory a musela jsem si zacházet. Tak mám bylinky k dispozici skoro ihned, mám je v kredenci, takže se jen natáhnu a už mixuju různé bylinné směsi. I když pytlíčky jsou samozřejmě hezčí.
Avatar uživatele manufaktura
manufaktura odpvěděl/a: #13
Já to tak sbírám - nať je pro mě stonek a listy. Květy sbírám většinou zvlášť, protože když se sbírá bylinka, tak některá tím, že už kvete, ztrácí cenné látky, a není tak "zdravá", protože se vydá do květů - platí to třeba u jitrocele, máty, meduňky. Usuším to, nesmí to být moc černé nebo tmavé a do příštího roku spotřebuju. Pak přidejte celou takto nasušenou rostlinku do čaje.
Avatar uživatele Schwabka
Schwabka odpvěděl/a: #14
To je pravda, u máty, meduňky a jitrocele to chápu. Ale co ten řepík? On už kvete. Tak mám to utrhnout a usušit i těmi květy? To asi ne, že? Léčivé jsou spíš ty listy.
Avatar uživatele manufaktura
manufaktura odpvěděl/a: #15
Tak řepík by se měl sbírat od května do září tak, že sbíráme kvetoucí nať, takže společně s květy a také přízemní lístky. Nebo jenom kvetoucí stvoly a listy. Můžete je sklízet třikrát za rok a usušit je ve stínu do čtyřiciti stupňů, aby vám nezhnědnul a nezvlhnul.
Avatar uživatele Schwabka
Schwabka odpvěděl/a: #16
Tak už ho máme usušený, ten řepík. V tom vedru bylo hotovo hned :) Jen doufám, že to je tedy správně a jsem zvědavá, jestli bude mít nakonec u nás nějaké využití. Nevím jestli z něj budu dělat čaj k pití, ale pro hojení různých poranění je výborný.