kokain

Kokain, koks, sníh – to všechno jsou názvy označující silný stimulant, který proslul jako droga smetánky. Jeho užívání zvýší sebevědomí, zlepší náladu a pozvedne výkonnost, avšak znamená také závažné zdravotní riziko.

Zajímavosti z historie

Historie kokainu se datuje do roku 1860, kdy ho izoloval německý chemik Albert Niemann. Tento bílý krystalický prášek se získává z listů jihoamerické rostliny koka, jejichž žvýkání má dlouhou tradici v kultuře jihoamerických indiánů. Koka hrála roli v náboženských rituálech domorodého obyvatelstva, ale současně plnila i praktický účel – její užívání pomáhalo tělu vyrovnat se s životem ve vysokých nadmořských výškách. Ve svých počátcích nebyl kokain ilegální drogou, naopak se stal součástí řady patentovaných léků, dokonce i potravin a nápojů. Ano, přidával se i do Coca-Coly! Sám Sigmund Freud ho používal pro léčení závislých na morfiu. Brzy se však začaly projevovat jeho negativní účinky a rostl počet závislých, což mělo za následek postupný přechod kokainu do ilegality. V 60.-70. letech minulého století již ovšem nastal jeho boom jakožto volnočasové drogy.

Účinky a užívání

Kokain v lidském těle pracuje podobně jako mnoho dalších stimulantů. Jeho působení je založeno na blokaci zpětného vychytávání serotoninu, dopaminu a noradrenalinu do nervových zakončení v mozku. Kokain se nejčastěji šňupe a vstřebává do těla nosní sliznicí, méně obvyklá je injekční aplikace. Dále se kouří jeho volná báze, tzv. crack, a známy jsou také případy, kdy se prášek roztírá na dásně či genitálie. Povzbudivý efekt nastupuje velmi záhy a během 15-40 minut vrcholí. Tento uměle navozený euforický stav je důvodem, proč mnoho lidí kokain vyhledává. I člověk, který je běžně ve společnosti nesmělý, náhle získá sebevědomí, je výřečný, veselý, uvolněný, dokonce dosahuje vyšší fyzické i mentální výkonnosti. Pomáhá bojovat s únavou a vyvolává zvýšenou aktivitu. Kokain proto není užíván pouze jako party droga, ale také prostředek pro zvýšení pracovní výkonnosti, řešení obtížných úkolů a překonání vyčerpání. To z něj dělá oblíbenou drogu umělců, podnikatelů a politiků.

Droga bohatých?

Kokain proslul coby droga majetných a vysoce postavených vrstev. Jeho užívání podlehla celá řada filmových hvězd, hudebníků a dalších celebrit. Pro zbystření mysli jej užívaly i takové kapacity jako Sherlock Holmes. To už dnes zcela neplatí, tato droga se proto stává čím dál dostupnější i pro „obyčejné smrtelníky“. Jen pro představu: ještě nedávno stál jeden gram kokainu několik tisíc korun, zatímco teď klesla na třetinu této částky. Spolu s cenou ovšem klesá i kvalita, což znamená větší ohrožení zdraví konzumenta kvůli neznámým příměsím. V současnosti je kokain vedle heroinu hlavním zdrojem příjmů kolumbijských drogových kartelů, které vydělávají miliardy dolarů na ilegálním dovozu do Evropy a USA. Jak poznat konzumenta kokainu? Jasným znamením jsou rozšířené zornice, při šňupání výtok z nosu a popotahování. Dlouhodobé užívání většinou způsobuje pobledlost a hubnutí.

Negativní účinky

Jak tomu u drog bývá, s užíváním kokainu se pojí určitá zdravotní rizika. K drobným nepříjemnostem, které se objeví krátce po užití, patří zvýšený tlak a tep, nadměrné pocení, nechutenství a vyschlo v ústech. Těm, kdo si kokain dopřávají pravidelně, hrozí vážné následky v podobě srdeční arytmie. Známé je také poškození nosní přepážky a chronická rýma u chronických šňupačů, stejně jako respirační potíže u kuřáků cracku. Při předávkování může kokain utlumit centra v mozku kontrolující dýchání, vyvolávat třas, křeče a závratě. Nepříznivý dopad má pravidelné užívání této drogy také na psychiku. Na kokain totiž vzniká mentální návyk, abstinence pak vyvolává nepříjemné pocity, které se uživatel snaží kompenzovat další dávkou. Závislí se musí potýkat se střídáním nálad, nespavostí, depresí, úzkostí, neklidem, případně halucinacemi, paranoiou a záchvaty agrese.