Infarkt myokardu

Infarkt myokardu neboli srdeční mrtvice, je náhlé přerušení přítoku krve do části srdce, které je způsobeno náhlým uzávěrem věnčité (koronární) tepny nejčastěji krevní sraženinou. Krevní sraženina (trombus) vznikne ve věnčité tepně, jejíž stěna je postižena aterosklerózou, tedy je v ní takzvaný aterosklerotický plát (tukové látky uložené ve stěně cévy). Tento plát když doroste určité velikosti, má křehký povrch, který může prasknout a tato ruptura je automaticky aktivací krevního srážecího systému zalepena trombem (sraženinou), která však uzavře již takto zúžený průsvit věnčité tepny. Další příčinou uzávěru věnčité tepny může být vmetek krevní sraženiny, která vznikla na jiném místě cévního řečiště, ostatní příčiny jsou vzácnější.

Následkem uzávěru věnčité tepny je nedokrevnost části srdečního svalu, který je danou cévou zásobený. Tento sval během krátké doby odumírá, a proto nepracuje. Celkové projevy závisí na velikosti odumírajícího srdečního svalu. Pokud je infarkt rozsáhly, dochází rychle k srdeční zástavě (srdce nepracuje), tudíž zástavě oběhu a nastává náhlá srdeční smrt. Pokud není krevní proud v postižené věnčité tepně obnoven do 2 hodin, dochází k nevratnému poškození postižené části srdečního svalu. Má smysl obnovovat průtok krve i po 2 hodinách, protože zmenší rozsah postižené oblasti, proto je vždy nutné při podezření na infarkt myokardu vyhledat lékařskou pomoc.

Kdo je infarktem ohrožen

Infarkt myokardu častěji postihuje muže než ženy, nejvíce jsou ohroženi muži nad 50 let. U žen pak vzrůstá výskyt ve věku nad 60 let. Infarkt se ale nevyhýbá ani mladším lidem, zejména pokud mají špatnou životosprávu, nadměrnou srážlivost krve či genetické dispozice.

Příznaky akutního infarktu myokardu

Podezření na akutní infarkt myokardu musíme mít vždy, když začne krutá tlaková svíravá bolest v oblasti srdce a hrudní kosti, která přetrvává déle než 10 minut a je stále silná v jakékoliv poloze (člověk nenachází úlevovou polohu od bolesti). Typicky bolest vyzařuje do ramene, krku, levé ruky a lopatky. Doprovodným jevem bývá nadměrné pocení, pocit úzkosti a dušnost. Mohou se také objevit bolesti zad, břicha a čelisti. Většinou se bolest objeví náhle, často v klidu nebo v noci ve spánku.

Typy infarktu myokardu

Srdeční sval je zásoben dvěma věnčitými tepnami, pravou a levou, kdy levá se krátce po svém odstupu z aorty dále rozděluje na dvě menší větve. Podle toho, která věnčitá tepna se uzavře, tudíž která část srdečního svalu odumírá díky nedostatečnému přívodu kyslíku a živin krví, se infarkt rozděluje na 3 typy. Zadní infarkt myokardu postihuje zadní stěnu srdečního svalu, přední infarkt postihuje přední stěnu a spodní infarkt postihuje spodní stěnu srdečního svalu. Někdy se mohou vyskytovat kombinace těchto lokalizací, například předozadní infarkt myokardu.

Příčiny vzniku infarktu myokardu, tedy příčiny aterosklerózy věnčitých tepen

Mezi hlavní rizikové faktory rozvoje aterosklerózy patří kouření, zvýšená hladina tuků v krvi, zvýšený krevní tlak, obezita, cukrovka, rodinná zátěž (mrtvice a infarkt u pokrevních příbuzných). Podstatou aterosklerózy je ukládání cholesterolu do stěny tepny, tukový plát se postupně zvětšuje a tím zužuje průsvit tepny. Toto zúžení může působit bolesti na hrudi při námaze, takzvaná angina pectoris, kdy najednou při zvýšené poptávce srdečního svalu po kyslíku není přívod dostatečný. Bolesti při angině pectoris však spontánně odeznívají do několika minut po ukončení námahy. Jakmile však vznikne na povrchu aterosklerotického plátu krevní sraženina, dojde k náhlému uzávěru celého průsvitu věnčité tepny, k akutnímu nedostatku přívodu kyslíku a živin k dané oblasti srdečního svalu a ten začíná odumírat, bolest se objeví v klidu a nepřechází a hovoříme o akutním infarktu myokardu.

První pomoc

Při podezření na infarkt myokardu je nutný psychický i fyzický klid. Nemocného pokud je při vědomí uložíme do polo sedu, otevřeme okno a voláme zdravotnickou záchrannou službu. Dále postupujeme dle pokynů dispečera zdravotnické záchranné služby.

Léčba

V přednemocniční péči dostává pacient od lékaře záchranné služby léky tišící bolest, kyslík, léky zabraňující zvětšování krevní sraženiny a léky napomáhající jejímu rozpuštění. Další léky se doplňují dle aktuálního stavu pacienta. Je nutný co nejrychlejší převoz na pracoviště, kde je dostupná 24 hodin denně koronarografie a dle potřeby angioplastika (z vpichu v třísle lékař nasonduje srdeční tepny, zjistí kde je překážka a pokud je to možné, do oblasti zúžené věnčité tepny zavede výztuž – takzvaný stent). Pokud toto ošetření není možné pro rozsáhlé postižení věnčitých tepen, je pacient předán na kardiochirurgii k provedení aortokoronárního bypassu.

Následky

Nejvážnějším následkem infarktu myokardu je smrt. Po proběhlém infarktu myokardu, pokud nedojde k včasnému ošetření zúžené tepny, dochází k trvalému poškození srdečního svalu a tudíž ke zhoršení funkční kapacity srdce, což se projeví například dušností již při menší námaze. V místě jizvy po infarktu může vzniknout výduť (aneurysma).

Prevence

Základní prevencí infarktu myokardu je prevence rozvoje aterosklerózy tepen, tedy nekouřit, vyhýbat se tučným a mastným jídlům, léčit přítomnou hypercholesterolemii, nahrazovat živočišné tuky rostlinnými, pravidelně cvičit, mít optimální tělesnou váhu, nepřetěžovat se (vyvarovat se velké fyzické i psychické námaze).  

Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum

Musíte být přihlášení