Dysortografie – obtíže s pravopisem

Když dítěti nejde pravopis nemusí to znamenat, že je hloupé. Některé děti mají při nástupu do školy nedostatečně vyvinuté některé oblasti odpovídající za dobrý nácvik čtení a psaní. Pokud se na nedozrání těchto složek včas přijde, je možné je s dětmi trénovat, nemusí to ale znamenat, že se potíže odstraní úplně.

Dysortografie se týká pouze psaní a má určité specifické projevy, které by měl pedagog zaznamenat při vzdělávání daného dítěte a ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou stanovit správnou diagnózu za účelem vypracování vhodného plánu pomoci. Děti samy tuší, že dělají něco jinak než jejich spolužáci, vidí, že jim psaní dělá obtíže a samy kolikrát nechápou proč. Odpovědí může být (ale samozřejmě nemusí) specifická vývojová porucha učení zvaná dysortografie.

Jaké jsou projevy?

A jak tedy pedagog či sám rodič může sám rozpoznat projevy odpovídající dysortografii?

Ve většině případů se nejedná o chyby v pravopise, které si pravděpodobně každý ihned představí jako jsou vyjmenovaná slova apod. Chyby se naopak většinou objevují v takových oblastech, u kterých by to většinu rodičů ani nenapadlo. Tyto děti vynechávají háčky a čárky nad slovy, nebo je píší jinam, než patří, také mohou obtížně rozeznávat hranice mezi jednotlivými slovy a tím pádem spojovat některá slova dohromady („naklobouku“), často také vynechávají či zaměňují písmena ve slovech – především v těch složitějších a v neposlední řadě také mají obtíže s měkkými a tvrdými souhláskami - nerozpoznají jaké i/y se píše ve slově „hodiny“, „nyní“ apod. Jak jsem již psala tak většinou se nejedná o chyby ve vyjmenovaných slovech a jiných naučitelných oblastech. V některých případech se ale může stát, že dítě, které má problémy právě v jedné z výše zmiňovaných oblastí, se musí tak moc soustředit na zvládání diakritiky, správného pořadí písmen atd. že mu pak již nezbývá čas a kapacita na to, aby se ještě soustředilo na správné y/i a může pak dělat více chyb zrovna v této oblasti.

Co s tím?

Pedagog či rodič může vysledovat tyto určité projevy a pokud je na škole speciální pedagog, či pokud je učitel dostatečně vzdělaný v tomto ohledu, je možné, že se mohou pokusit o nápravu různými cvičeními již ve škole. Doporučuje se ale navštívit s dítětem pedagogicko-psychologickou poradnu za účelem přesnějšího vyšetření a vyloučením jiných možností. Speciální pedagog či psycholog v poradně mohou pomoci odhalit přesnější příčinu problémů a následně stanovit konkrétní doporučení pro reedukaci. Stanovit kterou konkrétní oblast je potřeba trénovat a doporučit i správné postupy.

Rodiče se například často diví, že dítě umisťuje diakritická znaménka nad špatné písmeno, či ho zapomene doplnit úplně protože jim přijde přirozené, že slyší rozdíl mezi dlouhou a krátkou slabikou. Pro tyto děti to ale přirozené být nemusí. Dlouhé a krátké slabiky pro ně mohou být obtížně rozpoznatelné a proto pak následně mají v písemném projevu chybně diakritiku. Pro tento typ problému se doporučuje zadávat kratší diktáty, aby dítě mělo dostatek času si například potichu pro sebe říct slovo, které má napsat, či je dobré, pokud pedagog přehání výslovnost některých slov tak, aby pro dítě bylo lépe rozpoznatelné, zda je slabika dlouhá nebo krátká.

Stejně tak je dobré postupovat i v případě, že má dítě problém s tzv. měkčením, tedy rozpoznáváním di-dy, ti-ty, ni-ny. Kromě samostatného domácího nácviku je opět vhodné ponechat dítěti dostatek času a pomoci se správnou a výraznou výslovností. Dalším problémem mohou být vynechaná či zpřeházená písmena ve slově. U těchto dětí lze někdy vypozorovat obtíže s výslovností složitějších slov – „nejnebezpečnější“, „paroplavba“ atd. Pokud dítě má obtíže se správnou výslovností, je pro něj samozřejmě také obtížné slovo správně napsat.

Existují cvičení vhodná pro děti se specifickými vývojovými poruchami učení

Tato cvičení lze s dětmi trénovat za účelem nápravy oblasti, ve které má dítě obtíže. Společně s vhodnými postupy pedagoga, pak může dítě postupně začít prospívat, zlepšovat se, zvyšovat své sebevědomí a zažívat úspěch, což je koneckonců to, o co by nám všem mělo jít.

Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum

Musíte být přihlášení