alergie

V současné době dochází k nárůstu výskytu alergií. Trpí jí až cca 10% lidí. Pod pojmem alergie se může skrývat několik typů odlišných reakcí. Nejčastěji se setkáváme s prvním typem alergické reakce tzv. protilátkami zprostředkovaným - atopickým.Nejčastjší alegie jsou na různé druhy potravin a pylů. O něco méně časté jsou alergie na prach. Mezi vzácnější alergie patří alergie na kovy nabo například latex, silikon a jiné látky. Velmi nebezpěčné jsou alergie na léky a jedy hmyzu. V případě vystupňované alergické reakce může nastati takkzvaný anafylaktický šok, jehož následkem může být při neposkytnutí pomoci i smrt.

 

Podívejte se na náš pylový kalendář

Co to je alergie

Alergie je nepřiměřená reakci na alergen – hypersenzitivita. V tomto případě je při prvním setkání organismu s alergenem alergen pohlcen - fagocytován a zpracován buňkami imunitního systému. Fragmenty alergenu potom fagocyt vystaví na své membráně pro další buňky imunitního systému – pro T-lymfocyty a B-lymfocyty. Pokud je alergen imunitním systém rozpoznán jako nebezpečný, začnou se proti němu vytvářet protilátky IgE. Tato fáze se nazývá senzibilizace.

Pokud se organismus opětovně setká s týmž alergenem, dochází již k alergické odpovědi, která přichází v řádech několika málo minut. Po této akutní fázi se rozvíjí pozdní fáze, která je spojena s aktivací imunitního systému a zánětem, který se může fixovat a poškozovat tkáně, ve kterých probíhá. Pokud je např. v plicní tkáni – narušuje řasinkový epitel, očistnou schopnost plic, v trávicím traktu zvyšuje propustnost střevní stěny pro škodliviny aj.

Alergenem může být jakákoli bílkovina - protein a glykoprotein

CO to je Atopie

je vrozená predispozice – schopnost organismu reagovat na setkání s určitými látkami tvorbou protilátek tj. alergicky.

Na co můžeme být alergičtí?

Pyly

Alergickou reakci mohou vyvolat pyly trav, bylin, keřů, stromů. Jelikož kvetení rostlin je rozloženo krom zimy do celého roku, jsou příznaky alergie spojeny právě s kvetením rostliny, na níž je pacient alergický, a po zbytek pylové sezóny může mít alergik od příznaků klid.

Prach

Domácí i venkovní prach je směsí mnoha různých alergenů – odpadlé částečky věcí, epitelie lidí i zvířat, vlasy, mikroorganismy, výměšky, hmyz, plísně aj. Vyskytuje se v domácnostech i venku po celý rok.

Členovci

Jedná se o alergii na různé části hmyzu či jejich výměšky – jed, sliny, kutikulu aj.

Alergickou reakci lze vyvolat štípnutím, žihadlem, ale i jen kontaktem s kůží či inhalací alergenu.

a) roztoči

jsou součástí domácího prachu. Nejlepší podmínky pro jejich rozmnožování jsou cca 25 °C a 70-80% vlhkost, proto se často množí v matracích, povlečení, kobercích aj.

b) včely a vosy

patří do skupiny blanokřídlého hmyzu. Jejich jed je silným alergenem, může dojít i k anafylaktickému šoku a smrti. V jedu včely jsou látky jako fosfolipáza A2, hyaluronidáza, melitin. Ten tvoří až 50% obsahu jedu v žihadle. Rozkládá červené krvinky a působí na činnost srdce a krevního oběhu.

Jed vos a sršňů je podobný, ale místo melitinu obsahuje antigen 5, i zde může dojít k anafylaktickému šoku.

Zvířata

Má 5% zastoupení mezi alergiemi. Nejčastěji jsou lidé alergičtí na kočky a psy, dále pak králíky, koně či exotické ptáky. Alergizovat může srst, peří, kůže, sliny, výkaly a moč.

Plísně a mikroorganismy

 Jednou z plísní je Aspergillus. Vyskytuje se ve vlhkých místnostech, nevětraných domech ve vzduchu, pod tapetami či obklady. Může být přítomna v potravinách – skladované obilí, mouka, ovoce aj. Může se také vyskytovat na kůži.

Mikroorganismus actinomyces se nachází hlavně v klimatizacích a způsobuje tzv. nemoc z klimatizace

Sinice a řasy s nimi se nejvíce setkáváme při koupání ve vodních nádržích. Vyvolávají kožní reakce, ale při polknutí i celkové.

Potraviny

Potraviny jsou častými alergeny. Nejčastější jsou alergie na vejce, ryby, korýše, mléko, ořechy, ovoce, zeleninu či obiloviny. Alergenem však může být jakákoli potravina. Výhodou u těchto alergenů je, že mnohé z nich jsou termolabilní – jsou "zničeny“ tepelnou úpravou.  Rozšiřují se také alergie na potravinářská aditiva – barviva, konzervanty atd.

U potravinových alergií je často přítomna tzv. zkřížená alergie. Alergik je přecitlivělý např. na pyl břízy a jablka.V poslední době se často setkáváme s pojmy alergie na lepek a alergie na bílkovinu kravksého mléka.

Dále čtěte: Bezlepková dieta

Léky

Nejčastěji jsou vyvolavači alergických reakci antibiotika, ale i anestetika, desinfekční přípravky, přísady mastí a krémů a mnoho dalších, dá se říci, že každý lék ,ůže vyvolat alegickou reakci.

Kontaktní alergie 

je vyvolaná kontaktem kůže s alergenem. Setkáváme se s alergií na kovové – niklové knoflíky, na kosmetické přípravky…

Projevy alergií

jsou velmi pestré, mnohdy zcela netypické. Jedná se o alergickou rýmu a astma, kýchání, záněty spojivek, kopřivka, otoky, ekzémy, u potravinových alergií se přidávají trávicí obtíže – nevolnost, průjmy atd. a také orální syndrom – pálení, svědění, otok ústní dutiny, jazyka či rtů po kontaktu s potravinou.

U těžké alergické reakce mohou způsobit masivní zúžení dýchacích cest či silný otok uzavírající dýchací cesty.

Nejtěžší formou alergické reakce je anafylaxe a anafylaktický šok. Jedná se o systémovou reakci s rychlou tepovou frekvencí, poklesek krevního tlaku, možných otokem či zúžením dýchacích cest, vyrážkou, slabostí, mžitky před očima, studeným opocením a kolapsem až úmrtím. První pomocí je aplikace adrenalinu.

Léčba alergie

  • Vyhýbat se alergenu
  • Antihistaminika – např. cetirizin, levocetirizin, loratidin
  • Stabilizátory žírných buněk - kromoglykáty
  • Glukokortikoidy – např. prednizon, prednisolon, metylprednizon
  • U osob s předchozí anafylaktickou reakcí je dáváno injekční pero s adrenalinem
  • Orální hyposenzitivizace – podávání vakcín – do těla jsou vpravovány malé dávky alergenu, které se postupně zvyšují. Imunitní systém je tak vytrénován k tolerování alergenů.  
  • Dle příznaků lze podávat masti s kortikoidy, oční kapky, inhalační spreje atd.

Diagnostika alergie

  • Anamnéza – optat se na výskyt alergií v rodině
  • Krevní rozbory – určení celkových a specifických IgE proti potravinám, test aktivace basofilů, eozinofilní kationický protein, eozinofilie, tryptáza uvolňovaná z žírných buněk při alergické reakci
  • Kožní prick testy – na kůži je nanesena kapka alergenu, ta se probodne drobným kopíčkem, aby se alergen dostal do kůže. Reakci je možné odečíst po 20 minutách, měří se pupen a velikost zarudnutí.
  • Intrakutánní testy - alergeny jsou vpraveny hlouběji pod kůži, než je tomu u prick testů
  • Epikutánní náplasťové testy - alergeny jsou přikládány na kůži zad jako náplasti
  • Sliznicové  testy -  alergeny se nanášejí na sliznice nebo se vdechnou.
  • Expoziční testy – využívány u potravinových alergií, alergikovi jsou podávány potraviny s alergenem a placebo.
  • Eliminační testy – vynechání potravin ze stravy a sledování ústupu obtíží

Prognóza alergie

U potravinových i jiných alergií se stává, že alergie vyhasne. Hyposenzitivizace – vakcíny – mohou také alergie zbavit. Avšak v obou případech se může objevit znovu. Může se i rozšiřovat škála věcí, na něž jsme alergičtí. Alergie je celoživotním onemocněním, zatím nevyléčitelným, ale léčitelným. Je vždy potřeba dodržovat pokyny lékaře a brát léky i v době bez příznaků, nevysazovat léky s odezněním obtíží.

Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum

Musíte být přihlášení


Avatar uživatele Maruška
Maruška odpvěděl/a: #2
Máte nědko zkušenost s léčbou alergie pomocí hypnozy?
Avatar uživatele Kuba
Kuba odpvěděl/a: #3

Maruška napsal: Máte nědko zkušenost s léčbou alergie pomocí hypnozy?

Kamarád na hypnozunchodí vždycky když má na jaře alergiii a pomáhá mu to, jen to stojí asi 2000,- za jedno sezení
Avatar uživatele Beata1
Beata1 odpvěděl/a: #4
To si radši vezmuprášek na tu alergii:)
Avatar uživatele manufaktura
manufaktura odpvěděl/a: #5
Alergií tak moc za mého dětství nebylo. Uvažuji, jestli to není nezdravým a znečištěným životním prostředím, které kolem sebe máme a také přemírou hygieny, ke které jsme talčeni. Proto tolik lidí je na něco alergických. Je to škoda.
Avatar uživatele marjenka
marjenka odpvěděl/a: #6
Tak naštěstí nikdo u nás alergii nemá, ale prý se může vyvinout v každém věku, tak snad toho budu ušetřená a celá moje rodina taky. Zajímalo by mě, proč je jí teď tolik, když jsem byla malá a mladá, tak toho tolik nebylo.
Avatar uživatele Schwabka
Schwabka odpvěděl/a: #7
To je tedy taky něco ta alergie. Znám plno lidí, co je na něco alergických, tak mě celkem překvapilo, že je to jen 10% populace. Asi na tom něco bude, že zvyšovaní počtu lidí na něco alergických souvisí s jedy v potravinách i s tou hygienou (obzvláště používáme-li něco hodně červeného)
Avatar uživatele Schwabka
Schwabka odpvěděl/a: #8
A taky je pravda, že se alergie může projevit i třeba až v pozdějším věku. Tak snad mě to nepostihne. Jednou když jsem byla v cizině na dalekém severu, tak mě štípnul komár do oka. Měla jsem ho hrozně oteklé a skoro jsem neviděla. Normálně mě komáří štípnutí nijak nevadí, ale tohle byla hrůza. Ani jsem s sebou neměla žádné prášky, protože na to netrpím. Naštěstí jsem to přežila. Asi to byla alergie na cizokrajné komáry.
Avatar uživatele marjenka
marjenka odpvěděl/a: #9

Schwabka napsal: A taky je pravda, že se alergie může projevit i třeba až v pozdějším věku. Tak snad mě to nepostihne. Jednou když jsem byla v cizině na dalekém severu, tak mě štípnul komár do oka. Měla jsem ho hrozně oteklé a skoro jsem neviděla. Normálně mě komáří štípnutí nijak nevadí, ale tohle byla hrůza. Ani jsem s sebou neměla žádné prášky, protože na to netrpím. Naštěstí jsem to přežila. Asi to byla alergie na cizokrajné komáry.


Je hrozné, že člověk neví dne ani hodiny a nejhorší je, že se proti tomu nemůžeš nijak bránit, nemůžeš mít nějakou prevenci nebo tak něco, nebo je to možné? To je strašné, ještě že to s tím komářím štípnutím tak dobře dopadlo.
Avatar uživatele marjenka
marjenka odpvěděl/a: #10

Schwabka napsal: To je tedy taky něco ta alergie. Znám plno lidí, co je na něco alergických, tak mě celkem překvapilo, že je to jen 10% populace. Asi na tom něco bude, že zvyšovaní počtu lidí na něco alergických souvisí s jedy v potravinách i s tou hygienou (obzvláště používáme-li něco hodně červeného)


Těch deset procent je opravdu malé číslo, já bych tipla, že aspoň třetina je na něco alergická, možná je jich víc, ale neřeší to, když jsou to třeba starší lidé. Ale dobrá zpráva je, že alergie může za života i vymizet. Je to asi i tím, co je kolem nás, tou chemií.