akupunktura

Stejně tak jako u mnohých alternativních léčebných metod, ani u akupunktury se moderní vědě doposud nepodařilo plně vysvětlit její princip. Jedno je ale jisté a podstatné – že funguje. Akupunktura má opravdu nevídané účinky v oblasti funkčních poruch organismu, onemocnění psychosomatického charakteru, bolestivých stavů, ale také v oblasti tzv. civilizačních onemocnění jako jsou alergie nebo poruchy imunity.

 Historie akupunktury

Vznik akupunktury se datuje před několika tisíci lety a základem jí byly východní filozofické směry konfucianismus a taoismus, které ovlivnily většinu východních alternativních léčebných metod. I přesto, že se názory na stáří této disciplíny odlišují, je považována za nejstarší léčebnou metodu na světě. První důkazy hovořící o existenci akupunktury v podobě nalezených jehel vyrobených z kostí se datují do období před 7000 lety. Z dnešního pohledu bychom mohli za obrovský „boom“ označit období okolo 7.stol, kdy se v Číně stala akupunktura samostatným oborem čínského léčitelství a její důležitost se vyrovnala takovým oborům, jakými jsou chirurgie nebo pediatrie. Tím, jak Čína začala rozvíjet své obchodní vztahy s ostatními zeměmi, začala se akupunktura postupně dostávat i za její hranice. Do Evropy však dorazila až v počátcích 17. stol., avšak její větší rozvoj na evropském kontinentu pozorujeme spíše v období 20. stol.

Akupunktura je lékařská disciplína, jež se zabývá především prevencí výše zmíněných onemocnění, ale také samotnou léčbou již projevených příznaků. Při své léčbě využívá stimulace přesně určených aktivních bodů, které se nacházejí na povrchu lidského těla. K samotnému procesu stimulace můžeme využít metodu vlastní akupunktury, která je asi nejznámější a spočívá v zavádění jehliček. Akupunktura má ovšem také své další alternativní systémy, jež spočívají v aplikaci jiných podnětů určených ke stimulaci aktivních bodů na lidském těle. Mezi tyto podněty patří například teplo (moxa), hmat (akupresura), elektrický proud (elektropresura), baňky nebo magnety. V závislosti na potížích pacienta volí terapeut dva typy bodů, jež se nacházejí na lidském těle. Jsou především již zmíněné aktivní body a také body a zóny jednotlivých mikrosystémů lidského organismu. Velmi známé jsou mikrosystémy ucha (aurikuloterapie) a mikrosystém horní a dolní končetiny. Kupunkturu využívá především tradiční čínská medicína, avšak je dnes považvána spíše za alternativní způsob léčby.

Úkoly akupunktury

Hlavní cíle akupunktury a její úkoly bychom mohli rozdělit do několika základních veličin. Tou první je oblast diagnostiky. Při diagnostice využívá akupunktura vedle prvotního lékařského vyšetření také specifických metod, které hodnotí následující:

  • Akupunkturní body – jejich kvalitativní i fyziologické charakteristiky, které lze otestovat jak klinicky, tak i přístrojově.
  • Mikrosystémy, ve kterých jsou tyto body umístěny a sdružovány.
  • Podle potřeby další systémy a orgány.
  • Upravuje narušenou regulaci a funkčnost vnitřních orgánů, které může mít podstatu ať už v chronickém nebo akutním poškození.
  • Moduluje a odstraňuje bolest na různých místech nervového systému organismu.
  • Snaží se utlumit nebo úplně odstranit ložiska nadměrného vzruchu.
  • Působí psychoregulačně a imunomodulačně.

Velmi významná je akupunktura v oblasti prevence, kdy její praktikování vede především k pozitivnímu myšlení a pojetí životního stylu člověka. Využívají se obvykle body, které pomohou zvýšit celkovou obranyschopnost organismu.

Metodika léčby akupunkturou

Jak již bylo zmíněno v úvodu, akupunktura cíleně působí na aktivní body, jež mají za úkol regulovat a ovlivňovat organismus a v něm probíhající pochody. Působit na aktivní body lze hned několika způsoby:

  • Vpichování akupunkturních jehliček do oblastí aktivních bodů – užívá se při klasické akupunktuře
  • Elektrickým proudem
  • Magnetickým polem
  • Tlakem (hmatem)
  • Teplem
  • Světlem

Systémy a oblasti aktivních akupunkturních bodů:

  • Systém bodu v oblasti ucha a ušního boltce
  • Systém bodů v oblasti hlavy
  • Systém bodů horní a dolní končetiny
  • Systém bodů v oblasti ústní dutiny
  • Tělový systém (systém akupunkturních bodů a drah)

Nástroje, bez kterých se akupunktura neobejde:

  • Akupunkturní jehly – mohou být z oceli, stříbra nebo zlata
  • Sondy
  • Vibrační zařízení
  • Elektrostimulační přístroje
  • Magnety
  • Zdroje tepla/chladu
  • Zdroje světla – lasery, lampy, diody

Všechny tyto nástroje jsou schopny vyvolat cílené podráždění, které se zaměří do akupunkturních bodů, drah nebo oblastí mikrosystémů.

V některých případech je ovšem použití akupunktury nevhodné díky její neúčinnosti. Je to především u stavů, kdy jsou závažně narušeny vitální funkce organismu, u závažných metabolických poruch, akutně probíhajících infekčních onemocnění, u osob silně ovlivněných konzumací alkoholu nebo užíváním drog.

Komplikace při akupunktuře

Každá z alternativních metod s sebou nese jisté charakteristické prvky, které na náš organismus kromě léčebných účinků působí druhotně v podobě reakcí, které lze obecně nazvat komplikace nebo nežádoucí účinky. Jedná se o reakce organismu na záměrné působení a ovlivňování jeho procesů. U akupunktury nejsou komplikace příliš časté, ale přesto se můžeme setkat s následujícími:

  • Mdloby
  • Zablokování jehly okolními strukturami
  • Ohnutí či zalomení jehly
  • Hematom
  • Změna příznaků a průběhu nemoci v podobě zhoršení stavu
  • Infekce
  • Pneumothorax

Je důležité ovšem zmínit, že většina těchto komplikací je způsobena chybným provedením dané techniky. Je proto velmi důrazně doporučováno, aby si pacient důkladně vybíral terapeuta či lékaře, který mu následně bude terapii aplikovat.

Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum

Musíte být přihlášení


Avatar uživatele manufaktura
manufaktura odpvěděl/a: #2
Akupunktura mě celkem láká, ale bojím se jí, protoe jehly jsou jehly a pak kolem nikdo takový ji neprovádí, ani žádný terapeut, nebo lékař, a tak bych musela celkem dost daleko dojíždět, a to se mi nechce. Ale jednou se to snad podaří a zkusím to.